Česká asociace LPG: Celková spotřeba i zájem o vytápění LPG loni rostl, přesto Češi spálili v kotlích méně propanu

Vlivem energetické krize, ale i díky teplé zimě lidé na energiích loni šetřili. Zatímco celková spotřeba LPG rostla – což je dáno zejména vyšší spotřebou propan-butanu u motoristů –, LPG nejčastěji ve formě čistého propanu dodávaného do zásobníku se v roce 2022 spálilo méně. Ve srovnání s rokem předcházejícím asi o desetinu. Stále však jde o vyšší číslo než v dřívějších letech, což svědčí o rostoucím významu LPG, a to zejména v souvislosti s odstávkou starých kotlů na tuhá paliva.

Podle dat Celní správy v Česku loni spotřeba LPG celkově rostla. Je to zásluha především zvyšujícího se zájmu o LPG pohon v segmentu osobních automobilů. Spotřeba autoplynu totiž loni meziročně vzrostla asi o 13 %. Není divu, dle údajů Svazu dovozců automobilů loni opět rostl počet nově registrovaných vozů na autoplyn. Celkem bylo registrováno 3 966 LPG vozů, což je meziročně asi o tři čtvrtiny více. Česká asociace LPG navíc odhaduje, že dalších 6 500 vozů bylo na LPG dodatečně přestavěno, což je téměř o polovinu více.

V případě topného LPG eviduje Celní správa za rok 2022 mírný pokles spotřeby. „Zatímco v roce 2021 dosáhl objem LPG spotřebovaného na vytápění rekordní hodnoty a meziročně narostl o 14 %, loni nastal mírný pokles. Neznamená to ale, že by bylo LPG na ústupu, spíše naopak,“ upozorňuje Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG. „Stejně jako u zemního plynu, i zde se projevila mírná zima a zejména všeobecný příklon k úsporám jako důsledek energetické krize,“ dodává Ivan Indráček.

Rostoucí zájem o vytápění kapalným propanem v roce 2022 potvrzují i dodavatelé LPG. „Počet zákazníků, kterým vozíme LPG loni opět rostl v segmentu plynových láhví i zásobníků, celkově asi o 5 %. Evidujeme ale pokles spotřeby. Domácnosti využívající propanový zásobník loni odebraly průměrně 0,9 tuny propanu oproti 1,1 tuny v roce 2021. To dává téměř 20% úsporu ve spotřebě, podobně jako vykázal v roce 2022 zemní plyn,“ popisuje Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.

Loňský rok byl kvůli plynové krizi charakteristický též velkým zájmem ze strany firem, které si zásobníky naplněné kapalným propanem pořizovaly buď jako záložní zdroj pro případ výpadku dodávek zemního plynu, nebo na LPG ze zemního plynu přešly. „Zlevnění zemního plynu nicméně způsobilo, že velký podíl firem od záměru přejít na propan ustoupil nebo realizaci zatím odložil, přestože je propan stále zcela konkurenceschopný,“ připouští Tomáš Němec, generální ředitel společnosti Tomegas. „I tak ale mnoho zákazníků, včetně významných zahraničních podniků, na propan přešlo. Důvodem bylo např. zásadní odmítání spotřeby ruského zemního plynu, cenová výhodnost propanu, včetně jeho vyšší výhřevnosti, a nezávislost dodávek média a tím zajištění provozu společnosti bez obav ohledně dostatku zemního plynu v systému,“ dodává Tomáš Němec.

Příkladem je společnost Hartmann - Rico, která nedávno informovala, že loni investovala do diverzifikace zdrojů tepelné energie dvacet milionů korun. Ve všech třech výrobních závodech v Česku tak v roce 2023 využívá jako hlavní zdroj tepla LPG. Diverzifikace měla jak etický, tak i ekonomický důvod. Úspory spojené s přechodem na LPG, ale i dalšími úspornými opatřeními by se v letošním roce měly podle sdělení společnosti pohybovat řádově v milionech korun.

Na dostupnost i cenu LPG má geopolitická situace minimální vliv, díky čemuž je propan-butan mimořádně cenově stabilní. „LPG se sice v průběhu loňska také nevyhnulo zdražení, v kontextu cenového šílenství u ostatních paliv byl však cenový růst minimální a v současnosti jeho cena klesá – se započtením DPH, dopravy i distribučních poplatků se s cenou dostaneme průměrně do 2,5 Kč/kWh,“ říká Ivan Indráček a dodává, že význam LPG podtrhlo také opatření, jímž se propan-butan zařadil mezi komodity, u kterých může Ministerstvo průmyslu a obchodu v koordinaci s Ministerstvem dopravy využít přednostního průjezdu nákladních vlaků s energetickými surovinami.

Od září 2024 začne platit odložený zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň 3. emisní třídy. Podle hrubého odhadu Ministerstva životního prostředí je v současné době třeba vyměnit ještě 150 tisíc starých neekologických kotlů. A právě v modernizaci vytápění starších objektů bude hrát LPG nadále důležitou roli. Jde zejména o lokality, kde není dostupná plynová přípojka. Nejedná se přitom jen o odlehlé horské či příhraniční oblasti. Přestože má Česko relativně hustou distribuční síť zemního plynu, kupříkladu v Jihočeském nebo Středočeském kraji je překvapivě vysoký podíl neplynofikovaných obcí. Nicméně i v zasíťovaných lokalitách může dávat větší ekonomický smysl instalace propanového zásobníku. Vybudování zcela nové přípojky zemního plynu totiž může být extrémně drahé.

Také LPG musí reagovat na odklon od fosilních zdrojů a tlak na dekarbonizaci. I v Česku už se proto setkáváme s bioLPG, byť zatím v minoritním množství. V některých evropských zemích, kam bylo bioLPG uvedeno na trh už v roce 2018, se však roční spotřeba pohybuje řádově již v desetitisících tun. „Letos se předpokládá evropská produkce bioLPG o objemu asi 200 tisíc tun, což by hypoteticky pokrylo celkovou spotřebu LPG v Česku,“ říká Jiří Karlík. „Zákazníkům garantujeme, že do roku 2040 budeme do zásobníků distribuovat také bioLPG, obnovitelný dimethylether neboli rDME, případně další obnovitelné plyny, které postupně fosilní LPG nahradí, aniž by bylo nutné měnit kotel nebo jiná zařízení,“ dodává Jiří Karlík.

Celkově se dle údajů Celní správy loni v Česku spotřebovalo asi 160 000* tun LPG, zatímco v roce 2021 to bylo 155 746 tun. Tradičně asi polovina tohoto objemu připadá na autoplyn – v roce 2022 84 765 tun o rok dříve 74 724 tun. LPG na vytápění se loni spotřebovalo asi 57 000 tun, v roce 2021 to bylo zatím nejvíc - 61 917 tun. Podle výsledků posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku využívá vytápění plynem ze zásobníku asi 23 tisíc domácností.