Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Celostátní exkurze na téma Péče o ekosystémy na území KRNAP
Koncem minulého týdne proběhla v oblasti Harrachova celostátní exkurze Péče o ekosystémy na území Krkonošského národního parku. Tuto akci uspořádala Správa KRNAP ve spolupráci s Českou lesnickou společností a Ministerstvem životního prostředí ČR pro odbornou veřejnost.
Akce se za doprovodu Ing. Petra Kadlečka, Ing. Jana Hřebačky a Ing. Otakara Schwarze, odborných pracovníků Správy KRNAP, zúčastnilo na 100 odborníků z nejrůznějších institucí (ČIŽP, LČR, MŽP, krajské a městské úřady).
Zastávky během exkurze byly voleny obzvláště s důrazem na ukázku obnovy značně poškozených a nově vysázených porostů v horských polohách po imisně ekologické těžbě na území KRNAP.
V minulosti bylo hospodaření v horských lesích ovlivňováno kolonizací a požadavky na spotřebu dřeva. Lesy na území KRNAP byly často postihovány větrnými a hmyzími kalamitami. Poslední velká větrná kalamita byla v roce 1966 a největší poškození imisně ekologickou kalamitou bylo v období 1975 – 1990. Společné působení imisí, hmyzích škůdců a extrémních klimatických podmínek znamenalo urychlené odumírání lesa ve vysokých horských polohách. V pozdějších letech byly poškozené porosty odtěženy a nahrazeny konkrétním stanovištím odpovídajícími dřevinami. K 1. 1. 1994 byly lesy na území národního parku převedeny pod správu Správy KRNAP. Od té doby se hospodaření ještě více zaměřuje na podporu přirozených nebo přírodě blízkých procesů, zejména přirozené obnovy. V současné době se důraz klade na druhové, věkové a prostorové přeměny porostní skladby a na ponechání části dřevní hmoty v porostech na podporu přirozených procesů.
Účastníci se v praxi mohli seznámit s rozdílem hospodaření v oblasti, kde se na jednom místě mýtilo a na druhém místě ve stejné oblasti byl ponechán prostor přirozenému vývoji. Zároveň projevili své zděšení nad stavem lesa podél silnice k hraničnímu přechodu, kde je porost poškozen díky solení silnice v zimních měsících. V údolí Mumlavy se seznámili s technikou drátokošů, která se na území KRNAP používá ke spravení nátrží po velké vodě. Účastníci ocenili rozsáhlou infrastrukturu, kterou Správa KRNAP vybudovala podél cest pro návštěvníky hor, obzvláště odpočívadlo pro děti nedaleko Mumlavského vodopádu.
Na současném stavu krkonošských lesů se odrazilo mnoho faktorů. V 16.-17. století byly krkonošské lesy díky mohutné těžbě prakticky zdevastovány. Pozdější přírodní katastrofy byly přímým následkem tehdejší devastace lesů, jejichž vodohospodářský význam naši předci nedocenili. Zřízení Krkonošského národního parku a jeho následné rozčlenění do 3 zón a ochranného pásma znamenalo zásadní zlom v ochraně a hospodaření v lese. Dnes se v lesních ekosystémech na území národního parku hospodaří v souladu s nejmodernějšími vědeckými postupy, které zaručují zachování nebo zlepšení současného stavu pro příští generace.
Akce se za doprovodu Ing. Petra Kadlečka, Ing. Jana Hřebačky a Ing. Otakara Schwarze, odborných pracovníků Správy KRNAP, zúčastnilo na 100 odborníků z nejrůznějších institucí (ČIŽP, LČR, MŽP, krajské a městské úřady).
Zastávky během exkurze byly voleny obzvláště s důrazem na ukázku obnovy značně poškozených a nově vysázených porostů v horských polohách po imisně ekologické těžbě na území KRNAP.
V minulosti bylo hospodaření v horských lesích ovlivňováno kolonizací a požadavky na spotřebu dřeva. Lesy na území KRNAP byly často postihovány větrnými a hmyzími kalamitami. Poslední velká větrná kalamita byla v roce 1966 a největší poškození imisně ekologickou kalamitou bylo v období 1975 – 1990. Společné působení imisí, hmyzích škůdců a extrémních klimatických podmínek znamenalo urychlené odumírání lesa ve vysokých horských polohách. V pozdějších letech byly poškozené porosty odtěženy a nahrazeny konkrétním stanovištím odpovídajícími dřevinami. K 1. 1. 1994 byly lesy na území národního parku převedeny pod správu Správy KRNAP. Od té doby se hospodaření ještě více zaměřuje na podporu přirozených nebo přírodě blízkých procesů, zejména přirozené obnovy. V současné době se důraz klade na druhové, věkové a prostorové přeměny porostní skladby a na ponechání části dřevní hmoty v porostech na podporu přirozených procesů.
Účastníci se v praxi mohli seznámit s rozdílem hospodaření v oblasti, kde se na jednom místě mýtilo a na druhém místě ve stejné oblasti byl ponechán prostor přirozenému vývoji. Zároveň projevili své zděšení nad stavem lesa podél silnice k hraničnímu přechodu, kde je porost poškozen díky solení silnice v zimních měsících. V údolí Mumlavy se seznámili s technikou drátokošů, která se na území KRNAP používá ke spravení nátrží po velké vodě. Účastníci ocenili rozsáhlou infrastrukturu, kterou Správa KRNAP vybudovala podél cest pro návštěvníky hor, obzvláště odpočívadlo pro děti nedaleko Mumlavského vodopádu.
Na současném stavu krkonošských lesů se odrazilo mnoho faktorů. V 16.-17. století byly krkonošské lesy díky mohutné těžbě prakticky zdevastovány. Pozdější přírodní katastrofy byly přímým následkem tehdejší devastace lesů, jejichž vodohospodářský význam naši předci nedocenili. Zřízení Krkonošského národního parku a jeho následné rozčlenění do 3 zón a ochranného pásma znamenalo zásadní zlom v ochraně a hospodaření v lese. Dnes se v lesních ekosystémech na území národního parku hospodaří v souladu s nejmodernějšími vědeckými postupy, které zaručují zachování nebo zlepšení současného stavu pro příští generace.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
