Tiskové zprávy
Za záchranu Štramberka/Děti Země: Cementárnou Štramberk se bude zabývat ombudsman
21. května 2002 | Za záchranu Štramberka/Děti Země
Občanské sdružení Za záchranu Štramberka zjistilo podivné manipulace ve věci posuzování vlivu na životní prostředí cementárny Štramberk a obrací se proto se stížností na ombudsmana.
Celé znění stížnosti:
JUDr. Otakar Motejl
Veřejný ochránce práv
Údolní 39
602 00 Brno
Věc: Žádost o přešetření postupu Ministerstva životního prostředí a o zásah ve
prospěch ochrany přírody v lokalitě Štramberk, okr. Nový Jičín..
Vážený pane doktore,
rozhodli jsme se obrátit na Veřejného ochránce práv, neboť jsme přesvědčeni, že v níže uvedeném případu státní orgány nejednají v souladu se zákonem, podléhají vlivu silné cementářské loby a postupem státních orgánů je v konečném důsledku ohrožena příroda v chráněné oblasti.
Není třeba připomínat, že těžba vápence a následná výroba cementu v České republice výrazně narušuje krajinu a silně zatěžuje životní prostředí, a to jednak vlastní těžbou vápence a provozem vápenek a cementáren, jednak doprovodnými vlivy, jako je přeprava suroviny z místa těžby do místa zpracování a přeprava vyrobených produktů z místa výroby. Současná kapacita cementáren v České republice je využívána na cca 50-60 % a provozované cementárny využívají ke své výrobě převážně vápence, které se k jinému zpracování nehodí pro své chemické složení a příměsi jílovitých a křemičitanových složek.
Jedním z míst, kde dochází k těžbě vápence a kde se vyráběl i cement, je vápencový lom v lokalitě Štramberk, okres Nový Jičín. Jedná se o významnou lokalitu výskytu vysokoprocentních vápenců, jejichž nenahraditelná ztráta při zpracování do cementu může způsobit v budoucnosti problémy při zajištění této strategické suroviny pro oblasti životního prostředí, potravinářství, chemie, výroby vápna apod..
Vzhledem k tomu, že těžba vápence a výroba vápna probíhá v oblasti vyžadující zvýšenou ochranu přírody, probíhá tato činnost jen za předpokladu dělení řady výjimek ze zákona. Jsme přesvědčeni, že udělení uvedených výjimek bylo ze strany státních orgánů neuvážené. Jako příklad lze uvést rozhodnutí o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných kriticky a silně ohrožených rostlinných druhů, vydané Ministerstvem životního prostředí dne 23.7.2001 pod č.j. 00P/5717/01. Jak dále uvedu, díky přístupu státních orgánů s působností v oblasti ochrany přírody se vlastní ohrožení dále prohlubuje.
Na základě zhodnocení vlivu těžby vápence a výroby cementu v dané lokalitě společností KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o., se rozhodl tehdejší vlastník (společník) této společnosti, cementářská firma Hirocem a.s., dnes přejmenovaná na Holcim /Slovensko/ a.s. se sídlem v Rohožníku na Slovensku, v r. 1997 ukončit zde výrobu cementu. Jak vyplývá z našich informací svůj podíl ve firmě KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. převedla Hirocem a.s. v témže roce na ČEZ a.s., přičemž si stanovila podmínku, že ČEZ a.s. nebude v uvedené lokalitě vyrábět cement (velmi zatěžující výroba) a že bude zde vytěžený vápenec používán výhradně pro odsíření kouřových plynů v tepelných elektrárnách.
Takové stanovisko je velmi logické i z pohledu ochrany přírody, neboť negativní vliv těžby vápence je vyvažován zajišťováním čistoty ovzduší. Tato dohoda byla zpočátku dodržována, v menším množství byl těžen kusový vápenec i pro potřeby cukrovarů apod. . Jak jsme zjistili ČEZ a.s. však podmínky smlouvy s Hirocem a.s. nakonec nedodržela. Již v r. 2000 postoupila významnou část svého podílu v KOTOUČ ŠTRAMBERK a.s. cementářské firmě Calofrig a.s., která, jak vím, je součástí rakouského cementářského koncernu LASSELSBERGER. Důsledky tohoto spojení se velmi rychle dostavily.
Firma KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. zahájila výrobu hydraulických pojiv, vedení KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. uzavřelo smlouvy o využití svých pozemků v lokalitě s firmou LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o., rovněž členem koncernu LASSELSBERGER. Ta umístila své sídlo do objektů KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. a již v prvním pololetí r. 2001 oznámila Ministerstvu životního prostředí svůj záměr vystavět v lokalitě Štramberk cementárnu. Předložila zároveň ke svému záměru dokumentaci vypracovanou firmou EKOAUDIT, spol. s r.o. z Brna Na základě připomínek a požadavků dotčených orgánů, obcí, občanských sdružení a veřejnosti požádalo Ministerstvo životního prostředí v rámci řízení o posouzení vlivů na životní prostředí o doplnění této dokumentace.
Po jejím doplnění a následných připomínkách, vyzvalo Ministerstvo životního prostředí opět oznamovatele firmu LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o., svým přípisem ze dne 14.12.2001, č.j. 4599/0PVŽP/01 k dalšímu doplnění dokumentace.
Firma LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o. však již původní předloženou dokumentaci nedoplňovala, ale předložila dokumentaci zcela novou, zpracovanou firmou GET s.r.o. se sídlem Praha 7, Korunovační 29, a to v únoru 2002.
V tomto okamžiku začíná docházet ke zvláštním manipulacím. Předně nově vyžádaná nová dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí byla zpracovatelem firmou GET zpracována v měsíci únoru 2002 podle zákona č. 244/1992 Sb., ačkoli od 1.1.2002 platí zákon č. 100/2001 Sb., a dokumentace měla být proto pracována již podle hledisek uvedených v novém zákoně. Rovněž tak Ministerstvo životního prostředí pokračuje v řízení zahájeném podle zákona č. 244/1992 Sb., jakoby šlo pouze o doplnění původní dokumentace oznamovatelem, ačkoli byla předložena dokumentace zcela nová, což lze vyčíst zejména z údajů zpracovatele této dokumentace, ale i z porovnání dokumentace předešlé a nové.
Za tohoto stavu mělo být předložení zcela nové dokumentace považováno ze strany Ministerstva životního prostředí za nové oznámení a mělo proběhnout řízení již podle zákona č. 100/2001 Sb.. Je nade vší pochybnost, že zákon č. 100/2001 Sb., je z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí mnohem přísnější, než předchozí zákon č. 244/1992 Sb., řízení podle nového zákona je kvalitnější a poskytující předmětu ochrany (životnímu prostředí) větší záruky objektivity rozhodování. To samozřejmě oznamovateli, firmě LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o., nemůže vyhovovat . Je však s podivem, že i příslušný orgán státní správy, tj. Ministerstvo životního prostředí, se s takovým postupem smiřuje, ačkoli ochrana životního prostředí by měla být jeho prioritou.
I když zákon č. 100/2001 Sb., ve svých přechodných ustanoveních stanoví, že řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle stávajících předpisů, bylo třeba zkoumat, zda rozhodování o nově předložené zcela nové dokumentaci je ještě původním řízením. Protože ve správním řízení je totožnost řízení dána jeho předmětem (a účastníky), mělo Ministerstvo životního prostředí nutně dospět k závěru, že v tomto konkrétním případě při předložení nikoli doplněné, ale zcela nové dokumentace, se jedná i o nový předmět řízení a zahájit řízení nové, již podle zákona č. 100/2001 Sb.. Pokud tak neučinilo, nelze se zbavit pochybností, že rozhodování Ministerstva životního prostředí je ze strany cementářské loby ovlivňováno.
Vážený pane doktore, žádáme tímto, abyste si vyžádal stanovisko Ministerstva životního prostředí, požádal toto ministerstvo o nápravu a v případě, že se tak nestane, zvolil právní prostředky, které máte k dispozici.
S pozdravem
Pavel Janíček
Předseda OS Za záchranu Štramberka
Celé znění stížnosti:
JUDr. Otakar Motejl
Veřejný ochránce práv
Údolní 39
602 00 Brno
Věc: Žádost o přešetření postupu Ministerstva životního prostředí a o zásah ve
prospěch ochrany přírody v lokalitě Štramberk, okr. Nový Jičín..
Vážený pane doktore,
rozhodli jsme se obrátit na Veřejného ochránce práv, neboť jsme přesvědčeni, že v níže uvedeném případu státní orgány nejednají v souladu se zákonem, podléhají vlivu silné cementářské loby a postupem státních orgánů je v konečném důsledku ohrožena příroda v chráněné oblasti.
Není třeba připomínat, že těžba vápence a následná výroba cementu v České republice výrazně narušuje krajinu a silně zatěžuje životní prostředí, a to jednak vlastní těžbou vápence a provozem vápenek a cementáren, jednak doprovodnými vlivy, jako je přeprava suroviny z místa těžby do místa zpracování a přeprava vyrobených produktů z místa výroby. Současná kapacita cementáren v České republice je využívána na cca 50-60 % a provozované cementárny využívají ke své výrobě převážně vápence, které se k jinému zpracování nehodí pro své chemické složení a příměsi jílovitých a křemičitanových složek.
Jedním z míst, kde dochází k těžbě vápence a kde se vyráběl i cement, je vápencový lom v lokalitě Štramberk, okres Nový Jičín. Jedná se o významnou lokalitu výskytu vysokoprocentních vápenců, jejichž nenahraditelná ztráta při zpracování do cementu může způsobit v budoucnosti problémy při zajištění této strategické suroviny pro oblasti životního prostředí, potravinářství, chemie, výroby vápna apod..
Vzhledem k tomu, že těžba vápence a výroba vápna probíhá v oblasti vyžadující zvýšenou ochranu přírody, probíhá tato činnost jen za předpokladu dělení řady výjimek ze zákona. Jsme přesvědčeni, že udělení uvedených výjimek bylo ze strany státních orgánů neuvážené. Jako příklad lze uvést rozhodnutí o udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných kriticky a silně ohrožených rostlinných druhů, vydané Ministerstvem životního prostředí dne 23.7.2001 pod č.j. 00P/5717/01. Jak dále uvedu, díky přístupu státních orgánů s působností v oblasti ochrany přírody se vlastní ohrožení dále prohlubuje.
Na základě zhodnocení vlivu těžby vápence a výroby cementu v dané lokalitě společností KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o., se rozhodl tehdejší vlastník (společník) této společnosti, cementářská firma Hirocem a.s., dnes přejmenovaná na Holcim /Slovensko/ a.s. se sídlem v Rohožníku na Slovensku, v r. 1997 ukončit zde výrobu cementu. Jak vyplývá z našich informací svůj podíl ve firmě KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. převedla Hirocem a.s. v témže roce na ČEZ a.s., přičemž si stanovila podmínku, že ČEZ a.s. nebude v uvedené lokalitě vyrábět cement (velmi zatěžující výroba) a že bude zde vytěžený vápenec používán výhradně pro odsíření kouřových plynů v tepelných elektrárnách.
Takové stanovisko je velmi logické i z pohledu ochrany přírody, neboť negativní vliv těžby vápence je vyvažován zajišťováním čistoty ovzduší. Tato dohoda byla zpočátku dodržována, v menším množství byl těžen kusový vápenec i pro potřeby cukrovarů apod. . Jak jsme zjistili ČEZ a.s. však podmínky smlouvy s Hirocem a.s. nakonec nedodržela. Již v r. 2000 postoupila významnou část svého podílu v KOTOUČ ŠTRAMBERK a.s. cementářské firmě Calofrig a.s., která, jak vím, je součástí rakouského cementářského koncernu LASSELSBERGER. Důsledky tohoto spojení se velmi rychle dostavily.
Firma KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. zahájila výrobu hydraulických pojiv, vedení KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. uzavřelo smlouvy o využití svých pozemků v lokalitě s firmou LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o., rovněž členem koncernu LASSELSBERGER. Ta umístila své sídlo do objektů KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. a již v prvním pololetí r. 2001 oznámila Ministerstvu životního prostředí svůj záměr vystavět v lokalitě Štramberk cementárnu. Předložila zároveň ke svému záměru dokumentaci vypracovanou firmou EKOAUDIT, spol. s r.o. z Brna Na základě připomínek a požadavků dotčených orgánů, obcí, občanských sdružení a veřejnosti požádalo Ministerstvo životního prostředí v rámci řízení o posouzení vlivů na životní prostředí o doplnění této dokumentace.
Po jejím doplnění a následných připomínkách, vyzvalo Ministerstvo životního prostředí opět oznamovatele firmu LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o., svým přípisem ze dne 14.12.2001, č.j. 4599/0PVŽP/01 k dalšímu doplnění dokumentace.
Firma LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o. však již původní předloženou dokumentaci nedoplňovala, ale předložila dokumentaci zcela novou, zpracovanou firmou GET s.r.o. se sídlem Praha 7, Korunovační 29, a to v únoru 2002.
V tomto okamžiku začíná docházet ke zvláštním manipulacím. Předně nově vyžádaná nová dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí byla zpracovatelem firmou GET zpracována v měsíci únoru 2002 podle zákona č. 244/1992 Sb., ačkoli od 1.1.2002 platí zákon č. 100/2001 Sb., a dokumentace měla být proto pracována již podle hledisek uvedených v novém zákoně. Rovněž tak Ministerstvo životního prostředí pokračuje v řízení zahájeném podle zákona č. 244/1992 Sb., jakoby šlo pouze o doplnění původní dokumentace oznamovatelem, ačkoli byla předložena dokumentace zcela nová, což lze vyčíst zejména z údajů zpracovatele této dokumentace, ale i z porovnání dokumentace předešlé a nové.
Za tohoto stavu mělo být předložení zcela nové dokumentace považováno ze strany Ministerstva životního prostředí za nové oznámení a mělo proběhnout řízení již podle zákona č. 100/2001 Sb.. Je nade vší pochybnost, že zákon č. 100/2001 Sb., je z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí mnohem přísnější, než předchozí zákon č. 244/1992 Sb., řízení podle nového zákona je kvalitnější a poskytující předmětu ochrany (životnímu prostředí) větší záruky objektivity rozhodování. To samozřejmě oznamovateli, firmě LASSELSBERGER CZ, spol. s r.o., nemůže vyhovovat . Je však s podivem, že i příslušný orgán státní správy, tj. Ministerstvo životního prostředí, se s takovým postupem smiřuje, ačkoli ochrana životního prostředí by měla být jeho prioritou.
I když zákon č. 100/2001 Sb., ve svých přechodných ustanoveních stanoví, že řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle stávajících předpisů, bylo třeba zkoumat, zda rozhodování o nově předložené zcela nové dokumentaci je ještě původním řízením. Protože ve správním řízení je totožnost řízení dána jeho předmětem (a účastníky), mělo Ministerstvo životního prostředí nutně dospět k závěru, že v tomto konkrétním případě při předložení nikoli doplněné, ale zcela nové dokumentace, se jedná i o nový předmět řízení a zahájit řízení nové, již podle zákona č. 100/2001 Sb.. Pokud tak neučinilo, nelze se zbavit pochybností, že rozhodování Ministerstva životního prostředí je ze strany cementářské loby ovlivňováno.
Vážený pane doktore, žádáme tímto, abyste si vyžádal stanovisko Ministerstva životního prostředí, požádal toto ministerstvo o nápravu a v případě, že se tak nestane, zvolil právní prostředky, které máte k dispozici.
S pozdravem
Pavel Janíček
Předseda OS Za záchranu Štramberka
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
