Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Češi a Arméni zahájili spolupráci na prevenci rizik spojených se starými nespotřebovanými pesticidy
30. března 2010 | Arnika - Program Toxické látky a odpady
Pmoci zemědělcům zavést udržitelné hospodaření a snížit na minimum riziko chemického znečištění v arménských regionech Ararat a Armavir, to je hlavní cíl projektu, který zahájily dvě nevládní organizace Arnika a Arménské ženy pro zdraví a zdravé životní prostředí (Armenian Women for Health and Healthy Environment - AWHHE). Projekt je zaměřen na nalezení řešení, jak zastavit kontaminaci životního prostředí toxickými látkami v několika lokalitách - „horkých místech“, která byla způsobena nevhodným nakládáním s nepoužitými pesticidy a špatným způsobem jejich skladování. Mezi skladovanými pesticidy jsou i takové, které se řadí mezi persistentní organické látky (POPs). Projekt pomůže Arménii splnit povinnosti vyplývající pro ni ze Stockholmské úmluvy (1).
“Od šedesátých let minulého století byly v našem zemědělství použity stovky tun pesticidů. Dodnes pociťujeme důsledky jejich širokého použití v podobě vysoké kontaminace určitých lokalit v Arménii,” říká výkonná ředitelka AWHHE Lilik Simonyanová, MD. “V našem projektu bychom rádi našli řešení této neblahé situace alespoň pro nejvíce zatížené lokality a současně chceme poukázat na alternativy k použití pesticidů v podobě k životnímu prostředí šetrného a zároveň úsporného zemědělství. Pesticidy, které se dnes běžně používají, jsou totiž z hlediska působení na lidské zdraví rovněž rizikové, přestože je Stockholmská úmluva nezakazuje,” doplňuje doktorka Simonyanová.
AWHHE doufá ve vyřešení nejpalčivějších případů. “Zahrnutí problému horkých míst s již nepoužitelnými pesticidy do politické agendy by se mělo stát našim hlavním cílem,” uvedla Lilik Simonyanová. Také se zmínila o celkovém zklamání organizace se současnou situací, jež je více než neuspokojivá a v některých případech dokonce došlo během posledního roku ke zhoršení. Závěr nedávné návštěvy nejdiskutovanějšího úložiště nebezpečných látek v blízkosti Jerevanu, ležícího mezi obcemi Vochčaberd a Geradir v kraji Kotajk, které představuje vážné nebezpečí i po letech lobbování, tato zjištění jen potvrzuje. Úložiště nebezpečných nepoužitelných pesticidů bude jedním z hlavních případů, které budou řešeny v rámci projektu.
Arnika poskytne své odborné znalosti, týkající se reálného nebezpečí pesticidů uložených ve vybraných horkých místech či dosud používaných, a také zkušenosti s vyčištěním starých zátěží v České republice. “Je nezbytné nejen vyčistit kontaminované oblasti, nýbrž zabývat se kontaminací zodpovědně a také nedopustit nové nebezpečí pro veřejné zdraví a životní prostředí,” uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Dále také zdůraznil, že by k odstranění zátěží měly být použity nespalovací technologie, které nevedou k dalšímu znečištění životního prostředí.
AWHHE stejně jako Arnika věří, že udržitelná řešení existujících problémů může přinést jedině spolupráce nevládních organizací, státních institucí a odborníků. Aktivity realizované v rámci projektu budou mimo jiné zahrnovat vzdělávací programy pro obyvatele venkova a pro místní zemědělce. „Klíčové je poskytnout občanům tolik prostoru k účasti v rozhodovacích procesech, kolik je jenom možné,“ řekl Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. V podobné kauze havarované skládky nebezpečných odpadů v obci Pozďátky na Vysočině (2) se podařilo dosáhnout vyčištění kontaminace životního prostředí právě díky úzké spolupráci všech zainteresovaných stran, byť to trvalo mnoho let.
Společný projekt sdružení Arnika a organizace AWHHE nese název „Prohlubování zkušeností v oblasti zlepšování chemické bezpečnosti s cílem přispět ke snižování chudoby v zemědělských oblastech Arménie“. Projekt je financován Fondem rozvojové pomoci EU, fondem Global Environmental Facility prostřednictvím UNDP, Global Greengrants Fund, Mezinárodní sítí pro eliminaci perzistentních organických látek (International POPs Elimination Network, IPEN) a organizací Evropské ženy pro společnou budoucnost (Women in Europe for a Common Future, WECF). Zahajovací seminář projektu proběhl 29. března 2010 v arménském hlavním městě Jerevanu.
AWHHE upořádá semináře a workshopy, které podpoří vznik sítě arménských občanských sdružení a zároveň vytvoří v Jerevanu informační centrum zaměřené na chemickou bezpečnost. Lidé, kteří mají o tuto problematiku zájem, tak budou mít snadnější přístup k informacím. Posílí to také spolupráci mezi nevládními organizacemi a dalšími zainteresovanými účastníky.
“Chemické znečištění znehodnocuje kvalitu vody, půdy i dalších složek životního prostředí. Tento zakletý kruh může být prolomen pouze pomocí zvyšování povědomí o tomto problému a prosazováním vhodných alternativ,” řekla Lilik Simonyanová, která v AWHHE působí jako expert na toxické látky. Kvůli nedostatku informací zatím nejsou občané schopni organizovaně a účinně bojovat za svá práva, což bude mimo jiné taktéž součástí aktivit projektu.
Poznámky:
(1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách spatřila světlo světa ve Stockholmu v roce 2001. Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Česká republika ji ratifikovala v roce 2002, v platnost úmluva vstoupila 17. května 2004 a dosud ji podepsaly celkem 162 země světa (do 5.12.2008). Další informace o Stockholmské úmluvě najdete na http://www.arnika.org/clanky/stockholmska-umluva
Perzistentní organické látky (POPs) jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny, jaké kdy člověk stvořil. Patří k nim například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Více informací o nich najdete zde: http://www.toxickelatky.arnika.org/pops.
Pesticidy jsou chemické prostředky, které se užívají k zamezení ztrát na kulturních rostlinách, zásobách potravin i krmiv. Podle biologické účinnosti se dělí na insekticidy, herbicidy, fungicidy, rodenticidy a další. S rozšířením aplikace pesticidů vzniklo však i mnoho problémů. Dostalo se tak do oběhu tisíce tun chemických sloučenin, mnohdy dosti toxických nebo s jinými nežádoucími vlastnostmi. Podrobnosti o pesticidech: http://www.toxickelatky.arnika.org/pesticidy
(2) Bližší informace o případu skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku najdete zde: http://www.bezjedu.arnika.org/horka-mista/pozdatky
“Od šedesátých let minulého století byly v našem zemědělství použity stovky tun pesticidů. Dodnes pociťujeme důsledky jejich širokého použití v podobě vysoké kontaminace určitých lokalit v Arménii,” říká výkonná ředitelka AWHHE Lilik Simonyanová, MD. “V našem projektu bychom rádi našli řešení této neblahé situace alespoň pro nejvíce zatížené lokality a současně chceme poukázat na alternativy k použití pesticidů v podobě k životnímu prostředí šetrného a zároveň úsporného zemědělství. Pesticidy, které se dnes běžně používají, jsou totiž z hlediska působení na lidské zdraví rovněž rizikové, přestože je Stockholmská úmluva nezakazuje,” doplňuje doktorka Simonyanová.
AWHHE doufá ve vyřešení nejpalčivějších případů. “Zahrnutí problému horkých míst s již nepoužitelnými pesticidy do politické agendy by se mělo stát našim hlavním cílem,” uvedla Lilik Simonyanová. Také se zmínila o celkovém zklamání organizace se současnou situací, jež je více než neuspokojivá a v některých případech dokonce došlo během posledního roku ke zhoršení. Závěr nedávné návštěvy nejdiskutovanějšího úložiště nebezpečných látek v blízkosti Jerevanu, ležícího mezi obcemi Vochčaberd a Geradir v kraji Kotajk, které představuje vážné nebezpečí i po letech lobbování, tato zjištění jen potvrzuje. Úložiště nebezpečných nepoužitelných pesticidů bude jedním z hlavních případů, které budou řešeny v rámci projektu.
Arnika poskytne své odborné znalosti, týkající se reálného nebezpečí pesticidů uložených ve vybraných horkých místech či dosud používaných, a také zkušenosti s vyčištěním starých zátěží v České republice. “Je nezbytné nejen vyčistit kontaminované oblasti, nýbrž zabývat se kontaminací zodpovědně a také nedopustit nové nebezpečí pro veřejné zdraví a životní prostředí,” uvedl vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika Jindřich Petrlík. Dále také zdůraznil, že by k odstranění zátěží měly být použity nespalovací technologie, které nevedou k dalšímu znečištění životního prostředí.
AWHHE stejně jako Arnika věří, že udržitelná řešení existujících problémů může přinést jedině spolupráce nevládních organizací, státních institucí a odborníků. Aktivity realizované v rámci projektu budou mimo jiné zahrnovat vzdělávací programy pro obyvatele venkova a pro místní zemědělce. „Klíčové je poskytnout občanům tolik prostoru k účasti v rozhodovacích procesech, kolik je jenom možné,“ řekl Martin Skalský z Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. V podobné kauze havarované skládky nebezpečných odpadů v obci Pozďátky na Vysočině (2) se podařilo dosáhnout vyčištění kontaminace životního prostředí právě díky úzké spolupráci všech zainteresovaných stran, byť to trvalo mnoho let.
Společný projekt sdružení Arnika a organizace AWHHE nese název „Prohlubování zkušeností v oblasti zlepšování chemické bezpečnosti s cílem přispět ke snižování chudoby v zemědělských oblastech Arménie“. Projekt je financován Fondem rozvojové pomoci EU, fondem Global Environmental Facility prostřednictvím UNDP, Global Greengrants Fund, Mezinárodní sítí pro eliminaci perzistentních organických látek (International POPs Elimination Network, IPEN) a organizací Evropské ženy pro společnou budoucnost (Women in Europe for a Common Future, WECF). Zahajovací seminář projektu proběhl 29. března 2010 v arménském hlavním městě Jerevanu.
AWHHE upořádá semináře a workshopy, které podpoří vznik sítě arménských občanských sdružení a zároveň vytvoří v Jerevanu informační centrum zaměřené na chemickou bezpečnost. Lidé, kteří mají o tuto problematiku zájem, tak budou mít snadnější přístup k informacím. Posílí to také spolupráci mezi nevládními organizacemi a dalšími zainteresovanými účastníky.
“Chemické znečištění znehodnocuje kvalitu vody, půdy i dalších složek životního prostředí. Tento zakletý kruh může být prolomen pouze pomocí zvyšování povědomí o tomto problému a prosazováním vhodných alternativ,” řekla Lilik Simonyanová, která v AWHHE působí jako expert na toxické látky. Kvůli nedostatku informací zatím nejsou občané schopni organizovaně a účinně bojovat za svá práva, což bude mimo jiné taktéž součástí aktivit projektu.
Poznámky:
(1) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách spatřila světlo světa ve Stockholmu v roce 2001. Její ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Česká republika ji ratifikovala v roce 2002, v platnost úmluva vstoupila 17. května 2004 a dosud ji podepsaly celkem 162 země světa (do 5.12.2008). Další informace o Stockholmské úmluvě najdete na http://www.arnika.org/clanky/stockholmska-umluva
Perzistentní organické látky (POPs) jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny, jaké kdy člověk stvořil. Patří k nim například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní. Více informací o nich najdete zde: http://www.toxickelatky.arnika.org/pops.
Pesticidy jsou chemické prostředky, které se užívají k zamezení ztrát na kulturních rostlinách, zásobách potravin i krmiv. Podle biologické účinnosti se dělí na insekticidy, herbicidy, fungicidy, rodenticidy a další. S rozšířením aplikace pesticidů vzniklo však i mnoho problémů. Dostalo se tak do oběhu tisíce tun chemických sloučenin, mnohdy dosti toxických nebo s jinými nežádoucími vlastnostmi. Podrobnosti o pesticidech: http://www.toxickelatky.arnika.org/pesticidy
(2) Bližší informace o případu skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku najdete zde: http://www.bezjedu.arnika.org/horka-mista/pozdatky
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
