Tiskové zprávy
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců: Česká bioprodukce je závislá na zemědělské půdě. Ta ale nenápadně mizí
Zájem o české potraviny stoupá. Skandály, které na nás ze zahraničí doléhají, zvyšují potřebu spotřebitelů pídit se po původu jejich jídla. Lidé, kteří dávají přednost biopotravinám, mají cestu k informacím o zdroji surovin a způsobu zpracování zjednodušenou. Nejen proto trh s biopotravinami začal v České republice opět růst. Mají-li být zákazníci preferující domácí produkci uspokojeni i v budoucnu, je třeba chránit zemědělskou půdu. Bez ní totiž potraviny nelze vyrobit.
„Postupný, leckdy nenápadný, ale vytrvalý úbytek zemědělské půdy je vážný problém. Především po roce 1989 se zjednodušily a dále se zjednodušují zábory zemědělské půdy, která postupně ubývá. Do očí bijící je stav v okolí velkých aglomerací, ale půda vhodná pro hospodaření mizí i jinde,“ upozorňuje Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Poukazuje také na špatné hospodaření těch, kteří využívají zemědělskou půdu k jiným účelům, než je produkce surovin potřebných k výrobě potravin. Rozšířeným nešvarem je i praxe, kdy podnikavci na velkých výměrách travní porosty pouze zmulčují, čímž tuto půdu vyřazují z produkce potravin. Za tuto činnost dostávají dotace SAPS.
„Výkonný zemědělec, který potřebuje nakrmit svá zvířata, má péči o pole, aby měl kvalitní úrodu, se chová k půdě jinak, než ten, koho zajímá jen zisk umožněný momentálním nastavením podpor. Tyto podnikavce ani nezajímá, jaké bude počasí, na venkově trvale nikoho nezaměstnávají,“ říká Kateřina Nesrstová.
Zmenšení ploch zemědělské půdy a snižování bonity půdy nevhodnými agronomickými postupy vede k intenzifikaci zbylé zemědělské výroby. Ekologičtí zemědělci varují, před podceněním situace, která je již nyní vážná.
„Úbytek zemědělské půdy ohrožuje celé naše zemědělství. Jednak intenzifikace vede k nutnosti používat vyšší dávky umělých hnojiv, což v ekologickém režimu nepřipadá v úvahu. Snižování ploch zemědělské půdy nebo její využívání k nasycení nikoliv obyvatel, ale např. bioplynových stanic, má za následek vyšší ceny zemědělských pozemků i jejich nájmů natolik, že se stávají pro opravdové zemědělce nedostupné,“ říká hospodář Petr Šimeček ze Starých Hamer v Moravskoslezském kraji. Varuje, před snižováním rozměru zemědělství, které sice zaměstnává pouhá 2% obyvatel, ale zároveň spolu s navazujícími odvětvími jako je potravinářství a další tvoří 17% hrubého domácího produktu.
Ekologičtí zemědělci produkující suroviny pro výrobu českých biopotravin se cítí ohroženi ještě více než konvenčně hospodařící kolegové. Výrobní náklady na biopotraviny jsou vyšší kvůli většímu podílu ruční práce. V kombinaci s neúměrným růstem cen pozemků v určitých lokalitách by se mohl nepříznivě zvrátit trend sbližování cen bio a nebiopotravin.
Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková
„Postupný, leckdy nenápadný, ale vytrvalý úbytek zemědělské půdy je vážný problém. Především po roce 1989 se zjednodušily a dále se zjednodušují zábory zemědělské půdy, která postupně ubývá. Do očí bijící je stav v okolí velkých aglomerací, ale půda vhodná pro hospodaření mizí i jinde,“ upozorňuje Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Poukazuje také na špatné hospodaření těch, kteří využívají zemědělskou půdu k jiným účelům, než je produkce surovin potřebných k výrobě potravin. Rozšířeným nešvarem je i praxe, kdy podnikavci na velkých výměrách travní porosty pouze zmulčují, čímž tuto půdu vyřazují z produkce potravin. Za tuto činnost dostávají dotace SAPS.
„Výkonný zemědělec, který potřebuje nakrmit svá zvířata, má péči o pole, aby měl kvalitní úrodu, se chová k půdě jinak, než ten, koho zajímá jen zisk umožněný momentálním nastavením podpor. Tyto podnikavce ani nezajímá, jaké bude počasí, na venkově trvale nikoho nezaměstnávají,“ říká Kateřina Nesrstová.
Zmenšení ploch zemědělské půdy a snižování bonity půdy nevhodnými agronomickými postupy vede k intenzifikaci zbylé zemědělské výroby. Ekologičtí zemědělci varují, před podceněním situace, která je již nyní vážná.
„Úbytek zemědělské půdy ohrožuje celé naše zemědělství. Jednak intenzifikace vede k nutnosti používat vyšší dávky umělých hnojiv, což v ekologickém režimu nepřipadá v úvahu. Snižování ploch zemědělské půdy nebo její využívání k nasycení nikoliv obyvatel, ale např. bioplynových stanic, má za následek vyšší ceny zemědělských pozemků i jejich nájmů natolik, že se stávají pro opravdové zemědělce nedostupné,“ říká hospodář Petr Šimeček ze Starých Hamer v Moravskoslezském kraji. Varuje, před snižováním rozměru zemědělství, které sice zaměstnává pouhá 2% obyvatel, ale zároveň spolu s navazujícími odvětvími jako je potravinářství a další tvoří 17% hrubého domácího produktu.
Ekologičtí zemědělci produkující suroviny pro výrobu českých biopotravin se cítí ohroženi ještě více než konvenčně hospodařící kolegové. Výrobní náklady na biopotraviny jsou vyšší kvůli většímu podílu ruční práce. V kombinaci s neúměrným růstem cen pozemků v určitých lokalitách by se mohl nepříznivě zvrátit trend sbližování cen bio a nebiopotravin.
Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
