https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/cesko-2050-od-skladkovaci-velmoci-k-bezodpadovemu-statu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.: Česko 2050: od skládkovácí velmoci k bezodpadovému státu?

V minulosti Česko produkovalo méně odpadu než dnes, ale míra recyklace byla bídná. Jakou dynamikou momentálně prochází odpadové hospodářství, na jakou budoucnost se připravují svozové firmy a jak bude vypadat Praha v roce 2050? Budeme produkovat méně odpadu, více recyklovat, nebo obojí?

Produkujeme mnohem víc odpadu. Ale i víc třídíme.

Žádná výprava do budoucnosti se neobejde bez malé exkurze do minulosti. Odpadové hospodářství prošlo od roku 1989 celou řadou dynamických změn. První porevoluční léta byla poznamenána boomem v produkci odpadů, což je spojeno především s otevřením domácí ekonomiky a prudkým nárůstem spotřeby. Důvěryhodná data o produkci odpadu však existují až od poloviny devadesátých let, kdy vznikl první zákon o odpadech. Jak plyne z analýzy České informační agentury životního prostředí CENIA, obecnou tendencí po roce 1989 byl mírný nárůst a poté stagnace roční produkce komunálních odpadů. V období let 2002–2005 se jejich produkce pohybovala okolo 4,5 milionu tun a v roce 2006 poklesla na 4 miliony tun. V roce 2016 ale Češi vyprodukovali 5,6 milionu tun komunálního odpadu a toto množství se neustále zvyšuje. Pravděpodobně díky velmi dobré ekonomické situaci a růstu HDP, což se odráží na tom, že Češi nemají tak hluboko do kapsy a spotřebovávají (a vyhazují) více.

I přesto udržujeme zvyšující se tempo a míru třídění a následné recyklace, nebo alespoň energetického využívání odpadů. To postupně vytlačuje nejhorší možné nakládání s odpadem – prosté skládkování.

Jakmile se totiž odpad uloží na skládku, veškeré materiály v něm obsaženy jsou nenávratně ztraceny.

V roce 2006 se v Česku skládkovalo neuvěřitelných 81 % komunálních odpadů, o deset let později putovalo na skládku jen 45 %. Tento úspěch je dán především legislativními změnami a vybudováním infrastruktury k většímu využití odpadu. Ministerstvo životního prostředí však stále považuje tuto míru za nedostatečnou a klade před sebe nové ambiciózní cíle, které zamíchají trendy tuzemské produkce odpadu ještě víc. Do hry se dostal i balíček o cirkulární ekonomice, který se kromě třídění věnuje omezení výroby nerecyklovatelných výrobků a časem by se tak na trh měly dostat jen takové produkty, které se na konci životního cyklu nestanou odpadem, ale budou moci být opětovně využity.

Odpady jsou zdroje a na skládku nepatří.

Patrně největší vliv na podobu odpadového hospodářství bude mít zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů od roku 2024. Odpadové hospodářství se tak bude muset přeorientovat od skládek, které jsou načasovanou ekologickou bombou, k výraznému zvýšení míry recyklace – na 65 % do roku 2035. Mezi další priority se řadí odklon od skládkování biologicky rozložitelného odpadu nebo energetické využití odpadu, který nejde zpracovat jinak.

V novém Plánu odpadového hospodářství ČR vyniká požadavek přechodu k oběhovému hospodářství neboli cirkulární ekonomice, která je patrně nejsilnějším trendem v současném odpadovém hospodářství a zároveň rámcem pro fungování celého systému, ve kterém jsou odpady vnímány jako zdroje.

Z budoucnosti lze těžit i dnes.

Aby nová legislativní opatření fungovala, je potřeba je podepřít o konkrétní opatření, která budou tvořit kostru nového systému v budoucnosti. Firmy a obce, které přistoupí jako první k zavádění přístupů cirkulární ekonomiky do praxe, se v budoucnosti dočkají náležitých odměn. Po vzoru Horní Bečvy budou šetřit nejen statisíce korun, ale i životní prostředí.

Současný systém stojí na principech vytěžit-vyrobit-vyhodit a enormní produkce odpadů je dnes odrazovým můstkem pro otevření ekonomických, environmentálních i sociálních témat, kterých se tento neudržitelný systém týká. Prostým skládkováním odpadů totiž nejenže ztrácíme kvalitní materiály, ale zároveň na skládkách končí materiál s významnou ekonomickou hodnotou. Budoucnost tedy znamená jediné – samotný design produktů má odpovídat požadavkům na opravitelnost, znovupoužití, udržitelnost materiálů a recyklaci, u které nedochází k znehodnocení materiálu. Až se z něčeho opravdu stane odpad, mělo by samotné nastavení celého systému fungovat tak, aby už v domácnostech či firmách, docházelo k preciznímu třídění, na které naváže dokonalý logistický a zpracovatelský systém odpadového hospodářství.

Odpadové firmy budoucnosti tak budou hrát centrální roli v cirkulární ekonomice, jakožto fyzický motor pro celý systém. Budou dodávat suroviny jejich zpracovatelům a sami budou vyrábět ze zbytkových a nerecyklovatelných odpadů hodnotné produkty, jako je elektrická energie a teplo.

Na blízkou budoucnost jsme se zeptali Martina Čáslavky, člena představenstva Pražských služeb – firmy, která denně sváží odpad obyvatelům hlavního města.

Jak budou reagovat Pražské služby na výrazné omezení skládkování?

V současné době na skládku odvážíme něco mezi 15 a 20 tisíci tunami směsného komunálního odpadu ročně. Zbytek, tedy asi 93 procent odpadu z domácností, je energeticky využito spalováním. Malešické zařízení na energetické využití odpadu dnes prochází rozsáhlou modernizací, díky níž budeme schopni ještě před legislativním omezením skládkování směrovat veškerý komunální odpad právě sem.

Jaká je budoucnost ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadů) Malešice? Budou rozšiřovány její kapacity? Které druhy odpadu budou putovat do spalovny?

Pokud by město potřebovalo dodatečnou kapacitu, bude možno využít potenciál ZEVO po rekonstrukci, který bude o desítky tisíc tun vyšší. Do ZEVO by pak mohl putovat např. pražský živnostenský odpad nebo část komunálního odpadu z přilehlých obcí Prahy, který dnes končí na skládkách. Uvažovat je také možné o rozšíření kapacity prostřednictvím investice do páté linky.

Kdyby v budoucnu vstoupil v platnost nyní diskutovaný zákaz plastů na jedno použití, systém záloh na PET lahve a zvýšila se celková míra recyklace, jak by to mohlo ovlivnit ZEVO?

Plastů je nyní ve směsném komunálním odpadu kolem 15 %. Pokud budou zakázány plasty na jedno použití, budou nejspíš nahrazeny papírovými nebo dřevěnými alternativami, které pak opět kvůli znečištění skončí v ZEVO. Podle našich analýz jsou v odpadu z domácností jen asi dvě procenta PET lahví, proto by se tato opatření malešického zařízení dotkla minimálně. Úroveň třídění plastů v Praze je již nyní velmi vysoká, ale dopady opatření bychom mohli zřejmě pozorovat mimo Prahu. To je ovšem mimo přímý dopad na ZEVO. Pokud by se celkové množství plastů v komunálním odpadu podařilo snížit na polovinu, znamenalo by to úbytek asi o 20 tun. To lze nahradit živnostenským odpadem nebo komunálním odpadem z přilehlých obcí Prahy.

Myslíte si, že je reálné zavést v Praze systém PAYT (Pay-As-You-Throw, česky Zaplať kolik vyhodíš?)

Domnívám se, že stávající systém komunálního odpadu v Praze základní zásady systému PAYT naplňuje.

Veškeré náklady na systém tříděného odpadu platí město a občan platí pouze za směsný odpad. Čím víc tedy občan vytřídí, tím menší nádobu na směsný odpad si může objednat nebo snížit četnost vyvážení. Naplnit zcela ideu PAYT, tedy vážit hmotnost každé popelnice a po té zákazníkovi účtovat přesné množství odvezeného odpadu je zatím nereálné.

Jaká bude situace s bioodpady?

Pražský magistrát připravuje zavedení celoplošného sběru biologicky rozložitelného odpadu a jeho zařazení do stávající městské odpadové zakázky. Vše je tedy ve fázi příprav. Zpočátku předpokládáme zapojení stávajících zákazníků Pražských služeb do systému, tzn. asi 12 tisíc nádob, respektive 5 tisíc tun odpadu ročně. Dále to bude již na Pražanech, zda tuto službu využijí. Start očekáváme v druhé polovině příštího roku. Likvidace odpadu pak bude probíhat v kompostárnách – ve Slivenci a v Praze 14.

Jak se budou rozvíjet aktivity PSAS v oblasti třídění odpadu a recyklace?

V oblasti třídění a recyklace odpadu plánujeme v areálu stávající třídičky papíru v Chrášťanech třídící linku na plasty s počáteční roční kapacitou 16 tisíc tun odpadu. V recyklačním areálu ve Vysočanech pak zprovozníme technologii na třídění a zpracování kovových odpadů s kapacitou 200 tun ročně. Oboje v tomto roce. V návaznosti na rekonstrukci ZEVO Malešice, tedy do roku 2021, vybudujeme linku na třídění a z části i balení komunálního odpadu před zpracováním spalovnou. Celkově můžeme do třídění a recyklace odpadu v následujících čtyřech letech investovat kolem půl miliardy korun.

Zamávejte plastům na jedno použití

Zamoření oceánů plasty a jejich zbytečná nadprodukce jsou dnes environmentálním tématem číslo jedna jak v českých, tak mezinárodních médiích. Nahrává tomu i přicházející legislativní novinky: celá řada států a obcí po celém světě zakazuje “jednorázové plasty” a prosazuje jejich udržitelné alternativy. Plasty ale tvoří významnou objemovou část popelnice průměrného Čecha, takže jejich odklon způsobí snížení produkce odpadu celkově. Důležitým tématem je i diskutovaný systém záloh pro PET lahve, který může zvýšit míru recyklace z 54 % až na 95 %.

V současné době Ministerstvo životního prostředí prohlásilo, že bude podporovat výstavbu nových recyklačních linek, které výrazně zvýší domácí kapacity ve zpracování odpadu. Jednou z klíčových technologií, která bude hýbat trhem je automatická detekce a třídění plastů na základě jejich typu a barvy, která je umožněna díky spektrometrii. Klíčová pro rozvoj recyklace plastů je však podpora výrobků z recyklovaných materiálů, třeba i ve veřejném zadávání. Příkladem by mohla být výstavba protihlukových bariér, které lemují dálnice, z recyklátu, nebo také cenové zvýhodnění pro recyklované výrobky.

Zaplať tolik, kolik vyhodíš. Všude.

Systém Pay-As-You-Throw je velmi účinným mechanismem v redukci odpadu. V České republice ho mají už v řadě obcí, které díky těmto opatřením šetří statisíce. V budoucnu by se tento systém mohl zavést také ve větších městech, jako je tomu dnes například v jihokorejském Soulu. Obyvatelé v rámci pilotního projektu dostali smart-karty, které používají pokaždé při vyhazování odpadu. Funguje to jednoduše: k víku popelnice přiloží kartu, to se odemkne a umožní vyhazování odpadu. Chytrá popelnice následně zváží odpad a pošle data do systému, který spočítá, kolik má každý občan zaplatit.

Cílem této novinky je předcházení vzniku odpadu, hlavně gastronomického, který tvoří podstatnou část obsahu popelnice. Soul tak účinně bojuje s plýtváním potravinami a může být vzorem pro evropská města.

Přesto, že se v Praze dnes o PAYT neuvažuje, v budoucnosti bychom mohli otevírat popelnice lítačkou.



Odpadové hospodářství v roce 2050?

Je zřejmé, že nějaký odpad v budoucnosti produkovat budeme. Říká se však, že dnešní odpad není nic jiného, než hodnotná surovina, která je na špatném místě a ve špatný čas. Ambicí cirkulární ekonomiky není optimalizace produkce komunálního odpadu, ale vytvoření rámce pro fungování celé společnosti. Cokoliv, co bylo považováno v minulosti za odpad, bude uzamčeno v cyklu. Ať už se jedná o obsah černé popelnice, biologicky rozložitelné odpady, odpadní vody, úniky tepelné energie nebo demolované stavby.Už dnes je nutné pracovat na dlouhodobé vizi pro materiálové a energetické toky v českých obcích.

První vlaštovkou je přicházející cirkulární sken pro hlavní město Prahu, který zmapuje současný stav hlavního města a nabídne dlouhodobý udržitelný model fungování.

“Cílem Cirkulárního skenu Praha je identifikovat oblasti, které mají velký potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky, v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit profitabilní tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na místní životní prostředí. Například v Glasgow byl na základě Cirkulárního skenu nedávno založen lokální pivovar, který vyrábí pivo z pečiva, které by jinak skončilo na skládce. Díky spolupráci s klíčovými pražskými organizacemi se už v brzké budoucnosti budeme moct těšit na několik zajímavých návrhů na pilotní projekty, které by z Prahy mohli udělat lídra v cirkulární ekonomice. Již teď však vidíme, že zájem je o řešení zejména v oblasti biologicky rozložitelných odpadů.” – říká Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Cirkulární sken pro českou metropoli se tak stává prvním krokem k plnění ambiciózní vize Prahy jako cirkulárního města s uzavřeným energetickým a materiálovým cyklem. Konkrétní podoba odpadové budoucnosti v Česku se právě vyvíjí. Legislativní změny, změny spotřebitelského chování, historické události, spolupráce všech složek občanské společnosti jsou právě tím, co nejvíc proměnilo dnešní situaci v odpadovém hospodářství. Podobný scénář očekáváme i v budoucnu – s tím rozdílem, že budoucnost patří cirkulární ekonomice.
Štěpán Vaškevič tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist