Tiskové zprávy
Hl. m. Praha: Chovné stádo huculských koní zaplatí Praha a koupí ZOO
14. listopadu 2006 | Hl. m. Praha
Stádo huculských koní od TJ Aster koupí ZOO Praha, kterou k tomu dnes městská rada zmocnila. Současně radní uvolnili z rozpočtu města půl miliónu korun, který jsou na záchranu chovného stáda potřeba.
„Záchranu celého stáda, které by jinak bylo rozprodáno jednotlivě, jsme schválili už na sklonku letošního léta a nechali jsme vypracovat soudně znalecký posudek na odhad ceny jednotlivých koní. Ten vypracoval soudní znalec v oboru Ing. Petr Žlumov a celkovou cenu chovného stáda stanovil na 500 tisíc korun. Stádo se stane součástí chovného programu zoologické zahrady, proto jsme ji pověřili i nákupem“, řekl radní Miloš Gregar.
Jedná se o osmnáct čistokrevných huculských koní s původem prokázaným nejméně do čtvrté generace - z toho 11 klisen, 1 uznaný plemenný hřebec, 1 mladý plemenný hřebec dosud nelicencovaný, 4 provozní valaši a 1 jednoroční hřebeček.
Stádo doposud chovala TJ Aster a Hucul Club na Zmrzlíku v Praze 5 - Zadní Kopanině. Huculský kůň byl celosvětově na pokraji vyhynutí a Hucul Club zaměřil svou činnost na záchranu zbytku huculského stáda z posledního huculského hřebčína v tehdejším Československu, hřebčína Státních lesů na Muráni. Po více než třiceti letech záchranného chovu se podařilo stav huculských koní celosvětově zvýšit na dnešních zhruba 1500 kusů. Pro srovnání, je to přibližně polovina dnešního počtu koní převalského. Od roku 1979 je huculský kůň prohlášen genovou rezervou FAO a od roku 1993 je společně s koněm kladrubským genovým zdrojem České republiky. To jsou nesporné úspěchy, ale celý chov byl založen na práci dobrovolníků. Hlavní město Praha sice v posledních letech poměrně pravidelně přispívalo na zajištění záchranného chovu v Hucul Clubu i doprovodných aktivit k tomuto projektu - programy ekologické výchovy, hippoterapie, údržba chráněných území s využitím huculských koní a podobně prostřednictvím grantového řízení, či příspěvkem na stavbu kryté haly pro hippoterapii, ale ani tyto příspěvky nestačily pokrýt náklady. TJ Aster už chov finančně neutáhla, měla finanční problémy a byla nucena přistoupit k prodeji chovného stáda. A protože hrozilo nebezpeční rozmělnění chovu a rozprodání koní po jednotlivých kusech, Praha, na jejímž území záchranný chov od roku 1972 kontinuálně probíhal, vstoupila do hry. A rozhodla se stádo odkoupit. V ZOO Praha bude vhodným expozičním protějškem divokého koně Przewalského.
Huculský kůň
Vznikl jako plemeno v Karpatech někdy počátkem našeho tisíciletí. Je to nenáročný, houževnatý a statečný horský kůň menšího vzrůstu, v jehož genech v téměř nedotčené podobě přetrvává genetický základ původních divokých evropských koní - tarpanů (vyhynulých cca před 150 lety).
Odnepaměti byl hucul využíván obyvateli Karpat jako nepostradatelný pracovní kůň. Od poloviny 19.stol. se systematickým chovem těchto koní začala zabývat rakousko-uherská armáda, která huculy využívala jako vojenské koně. Po r. 1918 dostala nově vzniklá Československá republika část huculského chovu jako válečnou reparaci a hucul nadále sloužil především armádě.
V obou světových válkách utrpěli huculové střední a východní Evropy obrovské ztráty ve válečných operacích a ty se po 2. světové válce již nepodařilo nahradit, zvláště když armáda (a později i lesní hospodářství) díky motorizaci a mechanizaci přestala mít na chovu zájem. Stav huculských koní postupně poklesal a v sedmdesátých letech žilo na celé zeměkouli již jen necelých 300 čistokrevných huculských koní.
„Záchranu celého stáda, které by jinak bylo rozprodáno jednotlivě, jsme schválili už na sklonku letošního léta a nechali jsme vypracovat soudně znalecký posudek na odhad ceny jednotlivých koní. Ten vypracoval soudní znalec v oboru Ing. Petr Žlumov a celkovou cenu chovného stáda stanovil na 500 tisíc korun. Stádo se stane součástí chovného programu zoologické zahrady, proto jsme ji pověřili i nákupem“, řekl radní Miloš Gregar.
Jedná se o osmnáct čistokrevných huculských koní s původem prokázaným nejméně do čtvrté generace - z toho 11 klisen, 1 uznaný plemenný hřebec, 1 mladý plemenný hřebec dosud nelicencovaný, 4 provozní valaši a 1 jednoroční hřebeček.
Stádo doposud chovala TJ Aster a Hucul Club na Zmrzlíku v Praze 5 - Zadní Kopanině. Huculský kůň byl celosvětově na pokraji vyhynutí a Hucul Club zaměřil svou činnost na záchranu zbytku huculského stáda z posledního huculského hřebčína v tehdejším Československu, hřebčína Státních lesů na Muráni. Po více než třiceti letech záchranného chovu se podařilo stav huculských koní celosvětově zvýšit na dnešních zhruba 1500 kusů. Pro srovnání, je to přibližně polovina dnešního počtu koní převalského. Od roku 1979 je huculský kůň prohlášen genovou rezervou FAO a od roku 1993 je společně s koněm kladrubským genovým zdrojem České republiky. To jsou nesporné úspěchy, ale celý chov byl založen na práci dobrovolníků. Hlavní město Praha sice v posledních letech poměrně pravidelně přispívalo na zajištění záchranného chovu v Hucul Clubu i doprovodných aktivit k tomuto projektu - programy ekologické výchovy, hippoterapie, údržba chráněných území s využitím huculských koní a podobně prostřednictvím grantového řízení, či příspěvkem na stavbu kryté haly pro hippoterapii, ale ani tyto příspěvky nestačily pokrýt náklady. TJ Aster už chov finančně neutáhla, měla finanční problémy a byla nucena přistoupit k prodeji chovného stáda. A protože hrozilo nebezpeční rozmělnění chovu a rozprodání koní po jednotlivých kusech, Praha, na jejímž území záchranný chov od roku 1972 kontinuálně probíhal, vstoupila do hry. A rozhodla se stádo odkoupit. V ZOO Praha bude vhodným expozičním protějškem divokého koně Przewalského.
Huculský kůň
Vznikl jako plemeno v Karpatech někdy počátkem našeho tisíciletí. Je to nenáročný, houževnatý a statečný horský kůň menšího vzrůstu, v jehož genech v téměř nedotčené podobě přetrvává genetický základ původních divokých evropských koní - tarpanů (vyhynulých cca před 150 lety).
Odnepaměti byl hucul využíván obyvateli Karpat jako nepostradatelný pracovní kůň. Od poloviny 19.stol. se systematickým chovem těchto koní začala zabývat rakousko-uherská armáda, která huculy využívala jako vojenské koně. Po r. 1918 dostala nově vzniklá Československá republika část huculského chovu jako válečnou reparaci a hucul nadále sloužil především armádě.
V obou světových válkách utrpěli huculové střední a východní Evropy obrovské ztráty ve válečných operacích a ty se po 2. světové válce již nepodařilo nahradit, zvláště když armáda (a později i lesní hospodářství) díky motorizaci a mechanizaci přestala mít na chovu zájem. Stav huculských koní postupně poklesal a v sedmdesátých letech žilo na celé zeměkouli již jen necelých 300 čistokrevných huculských koní.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk