Hnutí DUHA: Číslo týdne: 27. Domácí čisté zdroje pokryly lon 27 procent spotřeby energie v Německu. Za deset let se jejich podíl zvýšil trojnásobně. Parlament může nasměrovat ČR k podobnému úspěchu

Německo i loni zvýšilo svoji energetickou bezpečnost a snížilo znečištění. Domácí obnovitelné zdroje pokryly již 27 procent spotřeby elektřiny a poprvé v historii tak překonaly hnědé uhlí [1]. Před pouhými deseti lety přitom pokryly obnovitelné zdroje jen 9 procent spotřeby.

Všechny druhy obnovitelných zdrojů (zejména fotovoltaické elektrárny, větrné turbíny i bioplynové stanice) čeká podle propočtů další výrazný rozvoj a zlevňování. Například mořské větrné parky mají zatím na výrobě elektřiny v Německu mizivý podíl.

Důvodem úspěchu našich sousedů je cílená podpora nejvýhodnějších projektů a otevření energetiky lidem. Stále víc jednotlivců či družstev vyrábí elektřinu a dohání tak tradiční elektrárenské kolosy. Trend směřující k decentralizaci má vliv na proměnu celé energetiky. Na tento vývoj již reagují i největší evropští výrobci energie, např. E.On. Německá elektroenergetika je přitom úzce spojena s naší, takže můžeme očekávat tlak na podobně pozitivní trend i u nás.

Čeští poslanci a poslankyně na sklonku roku 2014 učinili první krok k odblokování rozvoje čistých domácích zdrojů elektřiny i u nás. Prvním čtením prošla vládní novela zákona, která odstraňuje nesmyslné bariéry pro střešní sluneční elektrárny a zavádí podporu pro bioplynové stanice. Zákon nyní čeká další cesta parlamentem.

Podle projednávané vládní novely by však u nás dál chyběla podpora pro nejlevnější obnovitelný zdroj - větrné turbíny. Přitom v Německu právě suchozemské větrné elektrárny vyrábějí nejvíc čisté elektřiny. Také solární střechy budou přibývat jen tehdy, bude-li to ekonomicky výhodné, tedy podaří-li se prosadit bez-dotační systém net-meteringu [2] či pomůže-li stát s domácí akumulací elektřiny (například pomocí zatím pomalu čerpaného programu Nová zelená úsporám).

Právě Německo dává důraz nejen na čistotu zdrojů elektřiny, ale také na decentralizaci. Bezmála polovinu - 47 procent - instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie v Německu vlastní jednotlivci nebo družstva [3]. Energetika u našich sousedů je tedy nejen neustále čistější, ale domácnosti jsou také soběstačnější a méně závislé na velkých energetických firmách.

Počet energetických družstev se v Německu za posledních deset let zvýšil desetinásobně a některá mají i desítky tisíc členů. Díky tomu si mohou vyrábět vlastní čistou energii ve střešních solárních elektrárnách i lidé, kteří nemají vlastní dům, ale mohou do společné pokladny družstva vložit částku i méně než 100 euro.

Na tento vývoj reagují i velké firmy. Německý energetický gigant E.On před pár týdny oznámil, že si nadále nechá pod svou značkou jen obnovitelné zdroje a konvenční (uhelné a jaderné) elektrárny převede pod novou firmu.

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Německu nepomáhá jen domácnostem a obcím. Profituje z něj i průmysl. Siemens se stal největším světovým dodavatelem čistých energetických technologií [4]. Výrobci se totiž soustřeďují do zemí, kde je po nich vyšší poptávka. Proto je např. jen pětimilionové Dánsko světovým lídrem ve výrobě větrných elektráren. Výzkumy také zjistily, že čím větší podíl má některá země na využití technologie, tím více patentů má i v příslušném odvětví [5].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Obnovitelné zdroje elektřiny v Německu slavnostně předběhly ve výrobě elektřiny hnědé uhlí a dlouhá éra dominance nejšpinavějšího paliva u našich sousedů tak končí. Od nás můžeme zatím jen závistivě sledovat, jak Němci posilují svoji energetickou bezpečnost, rozvíjejí nová průmyslová odvětví a snižují škodlivé znečištění."

"Naštěstí naši poslanci a poslankyně na sklonku minulého roku odhlasovali v prvním čtení novelu zákona, která odstraňuje nesmyslné bariéry pro solární střechy a má podporovat bioplynové stanice. Zatím však nepočítá s rozvojem větrných turbín. Abychom udrželi alespoň stejný odstup za Německem jako máme dnes, bude potřeba, aby Sobotkova vláda přišla s ještě ambicióznějšími změnami zákonů."


Kontakty:
Martin Mikeska, vedoucí programu Energetika, suroviny, ekonomika Hnutí DUHA, 603 780 670, martin.mikeska@hnutiduha.cz
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] http://www.volker-quaschning.de/datserv/ren-Strom-D/index_e.php
[2] Tento pro všechny výhodný (win-win) systém je založen na tom, že majitel fotovoltaické elektrárny dodává svoji přebytečnou produkci bezplatně do sítě a ekvivalentní množství elektřiny může bezplatně odebrat. Dodá-li provozovatel elektrárny víc elektřiny než spotřebuje, distribuční společnost za přebytek neplatí. Systém funguje bez dotací a navíc může zahrnovat koeficient snižující výkupní cenu elektřiny oproti nákupní a znamená tedy příjem pro distributora na pokrytí nákladů s fungováním elektrárny k síti.
Příklad: Fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 5 kWp (tj. cca 45m2) vyrobí 5 000 kWh ročně a stačí zásobovat rodinný dům a díky připojení k síti a net-meteringu je zajištěna elektřina, i když zrovna nesvítí slunce. Výsledná bilance je 1 500 kWh spotřebovaných v domě, 3 500 kWh dodaných zdarma do sítě a 1 500 kWh odebraných zdarma ze sítě. Výsledný účet za elektřinu je 0 Kč. Z úspor si majitel domu postupně uhradí investiční náklady na svoji střešní elektrárnu a stává se dlouhodobě nezávislý na ceně elektrické energie. Distributor odebere do sítě bezplatně 2000 kWh.
[3] energytransition.de: Energy by the people: http://energytransition.de/2012/10/energy-by-the-people/
[4] Pražské dialogy, č. 1: http://fesprag.ecn.cz/img_upload/3403f47f1c75ee9d75621c7be5f8ebdd/newsletter_fes.pdf (str. 7)
[5] Wangler, L.U. (2012): Renewables and innovation: did policy induced structural change in the energy sector effect innovation in green technologies? Journal of Environmental Planning and Management 56: 211-237