https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/citlivost-douglasky-tisoliste-k-suchu-stoupa
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Citlivost douglasky tisolisté k suchu stoupá

Vlastníci lesů i lesníci si naléhavě kladou otázky, jaké dřeviny mají vysazovat na holinách, způsobených kůrovcem, aby lesy zůstaly zachovány i pro budoucí generace. Řada vědců a vědeckých pracovišť se jim snaží pomoci nalézt odpověď. V současné době proto probíhá ve vědecké komunitě velmi důležitá debata, která se soustřeďuje na možnosti a přístupy k obnově lesa.
K této diskuzi významně přispěli pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Monika Vejpustková a Tomáš Čihák. Ve svém vědeckém článku v impaktovaném časopise Forests popsali výsledky studie, v níž s využitím dendrochronologických metod (studiem letokruhů dřeva) analyzovali dopady změn klimatu na růst douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Douglaska je považována za perspektivní dřevinu, která by mohla zčásti nahradit domácí smrk. Do Evropy byla dovezena v roce 1827 ze Severní Ameriky. Nejdříve byla pěstována pouze pro okrasu. Ukázalo se však, že dřevina má i skvělé hospodářské využití, neboť se vyznačuje vysokou produkcí a dobře snáší sucho.
Vědečtí pracovníci Monika Vejpustková a Tomáš Čihák na základě analýzy ročních tloušťkových přírůstů douglasky a smrku za období od roku 1961 do roku 2015 určili, do jaké míry působí změny teploty vzduchu a množství srážek na růstovou dynamiku těchto dřevin. Autoři prokázali, že douglaska snáší extrémní sucha v posledních letech lépe než smrk. Avšak po roce 2003 je i přírůst douglasky negativně ovlivňován vysokými letními teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období.
Rostoucí vláhový deficit během léta tedy představuje potenciální riziko pro pěstování douglasky ve středoevropských podmínkách. Je tedy potřebné pěstovat sazenice douglasky z osiva vhodného původu (provenience), z vhodných oblastí tak, aby budoucí porosty byly schopné se s předpovídaným nárůstem teplot a nedostatkem vláhy vyrovnat.
Závěrem autoři upozorňují, že k doporučení douglasky jako vhodné alternativní dřeviny ke smrku v nižších nadmořských výškách je třeba přistupovat s opatrností a při obnově porostů volit vhodnou druhovou skladbu podle aktuálních stanovištních podmínek.
Pro management lesa jde o výsledky velmi důležité, neboť se ukazuje, že nelze schematicky nahrazovat jednu lesní dřevinu jinou.
V současné době jsou české lesy dramatických způsobem poškozeny kůrovcem. Podoba lesa se významně mění. K tomu přispívají klimatické změny, které velmi pravděpodobně budou v dalších dekádách ještě zesilovat.
V této vědecké diskuzi jde o odpovědnost za budoucí podobu lesa, neboť dřeviny, které budou vysázeny v současnosti, se stanou součástí české krajiny a přírody po dlouhá desetiletí ne-li staletí. Výsledky výzkumu, které vědci předložili, mají proto nadčasový význam.
Citace celého článku: Vejpustková, M.; Čihák, T. Climate Response of Douglas Fir Reveals Recently Increased Sensitivity to Drought Stress in Central Europe. Forests 2019, 10, 97; DOI: https://doi.org/10.3390/f10020097
Podpora: Výzkum byl financován Národní agenturou pro zemědělský výzkum, číslo grantu QJ1520299 a Ministerstvem zemědělství České republiky, institucionální podpora MZE-RO0118.
Kontakt na autory: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., Ing. Tomáš Čihák, PhD., e-mail: vejpustkova@vulhm.cz
Tiskovou zprávu připravil: Daniel Toth, toth@vulhm.cz
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

rl

rýpal lesní

15.9.2020 11:36
Domnívám se, na rozdíl od autora, že nestoupá citlivost douglasky tisolisté k suchu, ale zvyšuje se rozdíl deficitu disponibilní vláhy v podloží v porovnání se stavem dlouhodobého průměru v půdním hlubším profilu. Je zřejmé, že pokud strom ( obecně ) je stresován nedostatkem vláhy v jednom roku, opakováním suchého období, v dalším roku je zasažen více, s většími následky.
Obecně s článkem souhlasím, a jsem rád, že byla i ona douglaska přijata "na milost", je to v dospělosti krásný strom a v lese i parku vypadá pěkně ať soliterně nebo ve skupině. V čase, kdy není pro výsadbu dostatek náhradního materiálu listnáčů je dle mého názoru dobré řešení pro doplnění výsadby na vhodných stanovištích. Každý strom se počítá, pokud se ujme a prosperuje. Dovoluji si také zmínit borovici vejmutovku. Ač k nevíře, obě prosperují i na jihu Moravy, jen to chce v počátku trochu se starat ( zálivková voda a výběr stanoviště ). Odměnou je vůně silic v lese, pěkný vzhled i pěkný výnos kvalitního dřeva po mýtním věku, pokud se jedná o hospodářský účel.
Oba druhy jsou tzv. "stromy pro třetí generaci".
<rl>
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist