Tiskové zprávy
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Citlivost douglasky tisolisté k suchu stoupá
3. září 2020 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Autor: Jan Řezáč, tel: 724576008
Autor: Jan Řezáč, tel: 724576008
Vlastníci lesů i lesníci si naléhavě kladou otázky, jaké dřeviny mají vysazovat na holinách, způsobených kůrovcem, aby lesy zůstaly zachovány i pro budoucí generace. Řada vědců a vědeckých pracovišť se jim snaží pomoci nalézt odpověď. V současné době proto probíhá ve vědecké komunitě velmi důležitá debata, která se soustřeďuje na možnosti a přístupy k obnově lesa.
K této diskuzi významně přispěli pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Monika Vejpustková a Tomáš Čihák. Ve svém vědeckém článku v impaktovaném časopise Forests popsali výsledky studie, v níž s využitím dendrochronologických metod (studiem letokruhů dřeva) analyzovali dopady změn klimatu na růst douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Douglaska je považována za perspektivní dřevinu, která by mohla zčásti nahradit domácí smrk. Do Evropy byla dovezena v roce 1827 ze Severní Ameriky. Nejdříve byla pěstována pouze pro okrasu. Ukázalo se však, že dřevina má i skvělé hospodářské využití, neboť se vyznačuje vysokou produkcí a dobře snáší sucho.
Vědečtí pracovníci Monika Vejpustková a Tomáš Čihák na základě analýzy ročních tloušťkových přírůstů douglasky a smrku za období od roku 1961 do roku 2015 určili, do jaké míry působí změny teploty vzduchu a množství srážek na růstovou dynamiku těchto dřevin. Autoři prokázali, že douglaska snáší extrémní sucha v posledních letech lépe než smrk. Avšak po roce 2003 je i přírůst douglasky negativně ovlivňován vysokými letními teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období.
Rostoucí vláhový deficit během léta tedy představuje potenciální riziko pro pěstování douglasky ve středoevropských podmínkách. Je tedy potřebné pěstovat sazenice douglasky z osiva vhodného původu (provenience), z vhodných oblastí tak, aby budoucí porosty byly schopné se s předpovídaným nárůstem teplot a nedostatkem vláhy vyrovnat.
Závěrem autoři upozorňují, že k doporučení douglasky jako vhodné alternativní dřeviny ke smrku v nižších nadmořských výškách je třeba přistupovat s opatrností a při obnově porostů volit vhodnou druhovou skladbu podle aktuálních stanovištních podmínek.
Pro management lesa jde o výsledky velmi důležité, neboť se ukazuje, že nelze schematicky nahrazovat jednu lesní dřevinu jinou.
V současné době jsou české lesy dramatických způsobem poškozeny kůrovcem. Podoba lesa se významně mění. K tomu přispívají klimatické změny, které velmi pravděpodobně budou v dalších dekádách ještě zesilovat.
V této vědecké diskuzi jde o odpovědnost za budoucí podobu lesa, neboť dřeviny, které budou vysázeny v současnosti, se stanou součástí české krajiny a přírody po dlouhá desetiletí ne-li staletí. Výsledky výzkumu, které vědci předložili, mají proto nadčasový význam.
Citace celého článku: Vejpustková, M.; Čihák, T. Climate Response of Douglas Fir Reveals Recently Increased Sensitivity to Drought Stress in Central Europe. Forests 2019, 10, 97; DOI: https://doi.org/10.3390/f10020097
Podpora: Výzkum byl financován Národní agenturou pro zemědělský výzkum, číslo grantu QJ1520299 a Ministerstvem zemědělství České republiky, institucionální podpora MZE-RO0118.
Kontakt na autory: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., Ing. Tomáš Čihák, PhD., e-mail: vejpustkova@vulhm.cz
Tiskovou zprávu připravil: Daniel Toth, toth@vulhm.cz
K této diskuzi významně přispěli pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Monika Vejpustková a Tomáš Čihák. Ve svém vědeckém článku v impaktovaném časopise Forests popsali výsledky studie, v níž s využitím dendrochronologických metod (studiem letokruhů dřeva) analyzovali dopady změn klimatu na růst douglasky tisolisté a smrku ztepilého. Douglaska je považována za perspektivní dřevinu, která by mohla zčásti nahradit domácí smrk. Do Evropy byla dovezena v roce 1827 ze Severní Ameriky. Nejdříve byla pěstována pouze pro okrasu. Ukázalo se však, že dřevina má i skvělé hospodářské využití, neboť se vyznačuje vysokou produkcí a dobře snáší sucho.
Vědečtí pracovníci Monika Vejpustková a Tomáš Čihák na základě analýzy ročních tloušťkových přírůstů douglasky a smrku za období od roku 1961 do roku 2015 určili, do jaké míry působí změny teploty vzduchu a množství srážek na růstovou dynamiku těchto dřevin. Autoři prokázali, že douglaska snáší extrémní sucha v posledních letech lépe než smrk. Avšak po roce 2003 je i přírůst douglasky negativně ovlivňován vysokými letními teplotami a nedostatkem srážek ve vegetačním období.
Rostoucí vláhový deficit během léta tedy představuje potenciální riziko pro pěstování douglasky ve středoevropských podmínkách. Je tedy potřebné pěstovat sazenice douglasky z osiva vhodného původu (provenience), z vhodných oblastí tak, aby budoucí porosty byly schopné se s předpovídaným nárůstem teplot a nedostatkem vláhy vyrovnat.
Závěrem autoři upozorňují, že k doporučení douglasky jako vhodné alternativní dřeviny ke smrku v nižších nadmořských výškách je třeba přistupovat s opatrností a při obnově porostů volit vhodnou druhovou skladbu podle aktuálních stanovištních podmínek.
Pro management lesa jde o výsledky velmi důležité, neboť se ukazuje, že nelze schematicky nahrazovat jednu lesní dřevinu jinou.
V současné době jsou české lesy dramatických způsobem poškozeny kůrovcem. Podoba lesa se významně mění. K tomu přispívají klimatické změny, které velmi pravděpodobně budou v dalších dekádách ještě zesilovat.
V této vědecké diskuzi jde o odpovědnost za budoucí podobu lesa, neboť dřeviny, které budou vysázeny v současnosti, se stanou součástí české krajiny a přírody po dlouhá desetiletí ne-li staletí. Výsledky výzkumu, které vědci předložili, mají proto nadčasový význam.
Citace celého článku: Vejpustková, M.; Čihák, T. Climate Response of Douglas Fir Reveals Recently Increased Sensitivity to Drought Stress in Central Europe. Forests 2019, 10, 97; DOI: https://doi.org/10.3390/f10020097
Podpora: Výzkum byl financován Národní agenturou pro zemědělský výzkum, číslo grantu QJ1520299 a Ministerstvem zemědělství České republiky, institucionální podpora MZE-RO0118.
Kontakt na autory: Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., Ing. Tomáš Čihák, PhD., e-mail: vejpustkova@vulhm.cz
Tiskovou zprávu připravil: Daniel Toth, toth@vulhm.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
rl
rýpal lesní
15.9.2020 11:36Domnívám se, na rozdíl od autora, že nestoupá citlivost douglasky tisolisté k suchu, ale zvyšuje se rozdíl deficitu disponibilní vláhy v podloží v porovnání se stavem dlouhodobého průměru v půdním hlubším profilu. Je zřejmé, že pokud strom ( obecně ) je stresován nedostatkem vláhy v jednom roku, opakováním suchého období, v dalším roku je zasažen více, s většími následky.
Obecně s článkem souhlasím, a jsem rád, že byla i ona douglaska přijata "na milost", je to v dospělosti krásný strom a v lese i parku vypadá pěkně ať soliterně nebo ve skupině. V čase, kdy není pro výsadbu dostatek náhradního materiálu listnáčů je dle mého názoru dobré řešení pro doplnění výsadby na vhodných stanovištích. Každý strom se počítá, pokud se ujme a prosperuje. Dovoluji si také zmínit borovici vejmutovku. Ač k nevíře, obě prosperují i na jihu Moravy, jen to chce v počátku trochu se starat ( zálivková voda a výběr stanoviště ). Odměnou je vůně silic v lese, pěkný vzhled i pěkný výnos kvalitního dřeva po mýtním věku, pokud se jedná o hospodářský účel.
Oba druhy jsou tzv. "stromy pro třetí generaci".
<rl>
Odpovědět
Obecně s článkem souhlasím, a jsem rád, že byla i ona douglaska přijata "na milost", je to v dospělosti krásný strom a v lese i parku vypadá pěkně ať soliterně nebo ve skupině. V čase, kdy není pro výsadbu dostatek náhradního materiálu listnáčů je dle mého názoru dobré řešení pro doplnění výsadby na vhodných stanovištích. Každý strom se počítá, pokud se ujme a prosperuje. Dovoluji si také zmínit borovici vejmutovku. Ač k nevíře, obě prosperují i na jihu Moravy, jen to chce v počátku trochu se starat ( zálivková voda a výběr stanoviště ). Odměnou je vůně silic v lese, pěkný vzhled i pěkný výnos kvalitního dřeva po mýtním věku, pokud se jedná o hospodářský účel.
Oba druhy jsou tzv. "stromy pro třetí generaci".
<rl>
