Tiskové zprávy
Asociace soukromého zemědělství ČR: COPA již nehájí zájmy většiny českých zemědělců
24. dubna 2021 | Asociace soukromého zemědělství ČR
Ačkoliv by se od evropské zemědělské organizace COPA dalo očekávat, že bude na unijní úrovni ve svých klíčových postojích k novému návrhu Společné zemědělské politiky EU jednat směrem k větší podpoře rodinných farem, jež jsou zárukou udržení životaschopnosti a rozvoje venkova, jménem Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) musíme bohužel prohlásit, že tomu tak není. Byl to ale zejména přezíravý přístup a nechuť ke společné diskuzi v COPA k projednání rizikových trendů (nejen) českého zemědělství a venkova, který po šestnácti letech způsobil, že ASZ ČR vystoupila z této evropské platformy nevládních zemědělských organizací.
Jako řádná členská součást této organizace jsme po dva roky žádali o možnost přímého jednání s jejím vedením k vysvětlení a přehodnocení stanovisek zejména v otázce zastropování přímých plateb i dalších souvisejících opatření v rámci nově navrhované dotační politiky, ve které jsou priority COPA na řadě míst zcela opačné ve srovnání s tím, co podporuje ASZ ČR a Evropská komise. Tato stanoviska byla v COPA přijata podle našeho názoru téměř automaticky bez širšího zvážení a hlubšího projednání. ASZ ČR přitom opakovaně upozorňovala, že pokud nebude zavedeno omezení přímých plateb v celé EU jako povinný parametr, budou některé státy, jejichž vlády toto opatření nechtějí aplikovat, směrovat nadále podstatnou část dotací k největším agrárním podnikům bez jakéhokoliv omezení. To by ovšem běžným sedlákům současně přineslo další zcela zbytečné problémy při obhajování smysluplnosti agrárních podpor.
Pokud se aktuální stanoviska COPA v tomto směru nakonec skutečně prosadí, budou to právě klasičtí sedláci na rodinných farmách, kdo nakonec nejvíce ztratí. Hrozí totiž, že namísto dosažení potřebných změn v nasměrování plateb spíše menším a středním subjektům bude pokračovat krom jiného (a to nejen v Česku) nebezpečný trend skupování farem různými finančními skupinami a růst nepřirozené koncentrace zemědělských podniků. Podle názoru ASZ ČR je však zřejmé, že právě tradiční rodinné farmy jsou funkčnějším řešením ke skutečnému rozvoji venkova, zvýšení potravinové bezpečnosti a zejména čelení environmentálním výzvám, před kterými dnes zemědělství jako celek stojí. Převládající negativní celospolečenské důsledky, které plynou z neomezených podpor včetně případů zneužívání peněz daňových poplatníků a podpory oligarchizace v tomto sektoru a posléze i růstu politického vlivu různých finančních zájmů, které nemají s klasickým farmařením nic společného, jsou dnes bohužel již hmatatelnou realitou. Ta se také v posledních letech stává obtížně řešitelným problémem pro všechny evropské politické struktury.
Bohužel však COPA navzdory této realitě dál zcela nepochopitelně odmítá diskutovat o této potřebě přesměrování dotačních prostředků již přímo na evropské úrovni. Namísto snahy, která by vedla k žádoucímu sbližování národních zemědělských politik mezi jednotlivými členskými státy, směřuje postoj této organizace k rozvoji jejich ještě větších rozdílů. Obáváme se, že v takovém prostředí se pak budou ještě hůře dojednávat a prosazovat společné evropské cíle a zejména pak k jejich splnění bude zcela logicky ještě masivněji narůstat byrokracie, která dusí zemědělské podnikání, a to zejména na menších farmách provozovaných jednotlivci nebo rodinami standardně bez většího administrativního nebo právního zázemí. Tato byrokracie je přitom v poslední době nejvíce spojená s uplatňováním cílů zaměřených na péči o základní přírodní zdroje (ale nejen na ně). Negativní změny v oblasti životního prostředí si totiž vědecká i laická veřejnost stále více spojuje se zemědělstvím, které je uskutečňováno na velkých celcích a u korporativně řízených podniků, kde se logicky již nemohou projevovat nenahraditelné znalosti lokality, osobní zájem a selský rozum v místě, kde sedlák žije a hospodaří.
Tím, že COPA nehodlá vnímat tato rizika, a naopak brojí proti potřebným strukturálním (a podle našeho názoru stejně nevyhnutelným) změnám v zemědělských podporách, ztrácí důvěru naší stavovské a profesní organizace soukromých zemědělců pro náležité a odpovědné zastupování v zemědělské politice na evropské úrovni. Taková politika bude totiž ve svém důsledku sloužit především marginálnímu počtu těch největších zemědělských společností či jejich majitelům a drtivá většina zemědělských subjektů, ať už jde o fyzické či právnické osoby, bude hrát druhořadou roli, a to nejenom v ČR. Dotování agroholdingů v řádech stovek tisíc EUR ročně bez vazby na místo života a podnikání farmáře se ale zásadně vymyká očekávání daňových poplatníků na podporu tradičních modelů zemědělství včetně rodinných farem s řadou důležitých socioekonomických přínosů.
K ukončení našeho členství ovšem významně přispěla také neochota a následně i pochybná vyjádření a samotná jednání představitelů COPA. Navzdory našim opakovaným návrhům na jednání s vedením této organizace k promítnutí dopadů prosazovaných priorit v rámci přípravy nové Společné zemědělské politiky EU po roce 2023 do reality českého venkova spojenou s pozvánkami na návštěvy českých rodinných farem, si představitelé COPA cestu do ČR nenašli.
Poslední kapkou pak byl dopis do České republiky z července loňského roku adresovaný premiéru Andreji Babišovi, ve kterém COPA otevřeně lobbuje u české vlády, aby odmítla zastropování plateb. Celkově tak v podstatě podpořila udržení současného modelu distribuce zemědělských dotací. Jednalo se přitom o velmi sporný krok, neboť představitelé COPA v jiném dopise adresovaném ASZ ČR uvedli, že „stanoviska COPA vychází výhradně z názorů našich členů a jejich souhlasu.“ Ke zmíněnému apelu na českou vládu jménem COPA však naše organizace rozhodně souhlas nedala. Jde tedy o jasný důkaz toho, že COPA nejednala férově a v zájmu všech svých členů, ale podlehla lobbingu pouze vybraných priorit z jiných organizací, které mají na konzervaci současného mechanismu rozdělování podpor svůj eminentní zájem. Naše opakované prosby o vysvětlení takového postupu COPA navíc zůstaly bez povšimnutí.
Netečný a nesouladný přístup ze strany COPA spolu s jejími nepravdivými prohlášeními tak přispěl k tomu, že ASZ ČR svoje dlouholeté členství v této organizaci raději ukončila. Ačkoli se činnost naší Asociace tradičně vyznačuje snahou o pochopení, rozumný kompromis či zájmem o spolupráci, tak další setrvání v organizaci, která není schopná věcně jednat se svými členy a reaguje pouze diplomatickými frázemi bez skutečného zájmu řešit vzniklé problémy, už nedává smysl. Na základě uvedeného a v souladu s předchozími stanovisky Rady a Valné hromady naší organizace, jsme tedy vyhodnotili, že do doby změny přístupu a úpravy priorit této organizace bude obhajoba oprávněných zájmů českých soukromých zemědělců jinými cestami smysluplnější a pravděpodobně i efektivnější. Přitom platí, že ASZ ČR je v České republice největší nevládní organizací reálně prosazující zájmy široce zaměřených rodinných farem, které tvoří zhruba 80 % všech domácích zemědělských subjektů. To také znamená, že po ukončení členství ASZ ČR v COPA tato organizace nyní již ani oficiálně na evropské úrovni nehájí většinu českých sedláků.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR
Ing. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR
Ing. Jan Staněk, místopředseda ASZ ČR
Materiál „WHERE DOES THE EU MONEY GO? AN ANALYSIS OF THE IMPLEMENTATION OF CAP FUNDS IN BULGARIA, THE CZECH REPUBLIC, HUNGARY, SLOVAKIA AND ROMANIA“ vydaný v únoru 2021 skupinou poslanců Zelených/Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu) a český překlad jeho části:
ANALYSIS OF THE IMPLEMENTATION OF CAP FUNDS.pdf - https://www.asz.cz/filemanager/files/1387996.pdf
Analýza implementace fondů SZP EU.pdf - https://www.asz.cz/filemanager/files/1387995.pdf
Jako řádná členská součást této organizace jsme po dva roky žádali o možnost přímého jednání s jejím vedením k vysvětlení a přehodnocení stanovisek zejména v otázce zastropování přímých plateb i dalších souvisejících opatření v rámci nově navrhované dotační politiky, ve které jsou priority COPA na řadě míst zcela opačné ve srovnání s tím, co podporuje ASZ ČR a Evropská komise. Tato stanoviska byla v COPA přijata podle našeho názoru téměř automaticky bez širšího zvážení a hlubšího projednání. ASZ ČR přitom opakovaně upozorňovala, že pokud nebude zavedeno omezení přímých plateb v celé EU jako povinný parametr, budou některé státy, jejichž vlády toto opatření nechtějí aplikovat, směrovat nadále podstatnou část dotací k největším agrárním podnikům bez jakéhokoliv omezení. To by ovšem běžným sedlákům současně přineslo další zcela zbytečné problémy při obhajování smysluplnosti agrárních podpor.
Pokud se aktuální stanoviska COPA v tomto směru nakonec skutečně prosadí, budou to právě klasičtí sedláci na rodinných farmách, kdo nakonec nejvíce ztratí. Hrozí totiž, že namísto dosažení potřebných změn v nasměrování plateb spíše menším a středním subjektům bude pokračovat krom jiného (a to nejen v Česku) nebezpečný trend skupování farem různými finančními skupinami a růst nepřirozené koncentrace zemědělských podniků. Podle názoru ASZ ČR je však zřejmé, že právě tradiční rodinné farmy jsou funkčnějším řešením ke skutečnému rozvoji venkova, zvýšení potravinové bezpečnosti a zejména čelení environmentálním výzvám, před kterými dnes zemědělství jako celek stojí. Převládající negativní celospolečenské důsledky, které plynou z neomezených podpor včetně případů zneužívání peněz daňových poplatníků a podpory oligarchizace v tomto sektoru a posléze i růstu politického vlivu různých finančních zájmů, které nemají s klasickým farmařením nic společného, jsou dnes bohužel již hmatatelnou realitou. Ta se také v posledních letech stává obtížně řešitelným problémem pro všechny evropské politické struktury.
Bohužel však COPA navzdory této realitě dál zcela nepochopitelně odmítá diskutovat o této potřebě přesměrování dotačních prostředků již přímo na evropské úrovni. Namísto snahy, která by vedla k žádoucímu sbližování národních zemědělských politik mezi jednotlivými členskými státy, směřuje postoj této organizace k rozvoji jejich ještě větších rozdílů. Obáváme se, že v takovém prostředí se pak budou ještě hůře dojednávat a prosazovat společné evropské cíle a zejména pak k jejich splnění bude zcela logicky ještě masivněji narůstat byrokracie, která dusí zemědělské podnikání, a to zejména na menších farmách provozovaných jednotlivci nebo rodinami standardně bez většího administrativního nebo právního zázemí. Tato byrokracie je přitom v poslední době nejvíce spojená s uplatňováním cílů zaměřených na péči o základní přírodní zdroje (ale nejen na ně). Negativní změny v oblasti životního prostředí si totiž vědecká i laická veřejnost stále více spojuje se zemědělstvím, které je uskutečňováno na velkých celcích a u korporativně řízených podniků, kde se logicky již nemohou projevovat nenahraditelné znalosti lokality, osobní zájem a selský rozum v místě, kde sedlák žije a hospodaří.
Tím, že COPA nehodlá vnímat tato rizika, a naopak brojí proti potřebným strukturálním (a podle našeho názoru stejně nevyhnutelným) změnám v zemědělských podporách, ztrácí důvěru naší stavovské a profesní organizace soukromých zemědělců pro náležité a odpovědné zastupování v zemědělské politice na evropské úrovni. Taková politika bude totiž ve svém důsledku sloužit především marginálnímu počtu těch největších zemědělských společností či jejich majitelům a drtivá většina zemědělských subjektů, ať už jde o fyzické či právnické osoby, bude hrát druhořadou roli, a to nejenom v ČR. Dotování agroholdingů v řádech stovek tisíc EUR ročně bez vazby na místo života a podnikání farmáře se ale zásadně vymyká očekávání daňových poplatníků na podporu tradičních modelů zemědělství včetně rodinných farem s řadou důležitých socioekonomických přínosů.
K ukončení našeho členství ovšem významně přispěla také neochota a následně i pochybná vyjádření a samotná jednání představitelů COPA. Navzdory našim opakovaným návrhům na jednání s vedením této organizace k promítnutí dopadů prosazovaných priorit v rámci přípravy nové Společné zemědělské politiky EU po roce 2023 do reality českého venkova spojenou s pozvánkami na návštěvy českých rodinných farem, si představitelé COPA cestu do ČR nenašli.
Poslední kapkou pak byl dopis do České republiky z července loňského roku adresovaný premiéru Andreji Babišovi, ve kterém COPA otevřeně lobbuje u české vlády, aby odmítla zastropování plateb. Celkově tak v podstatě podpořila udržení současného modelu distribuce zemědělských dotací. Jednalo se přitom o velmi sporný krok, neboť představitelé COPA v jiném dopise adresovaném ASZ ČR uvedli, že „stanoviska COPA vychází výhradně z názorů našich členů a jejich souhlasu.“ Ke zmíněnému apelu na českou vládu jménem COPA však naše organizace rozhodně souhlas nedala. Jde tedy o jasný důkaz toho, že COPA nejednala férově a v zájmu všech svých členů, ale podlehla lobbingu pouze vybraných priorit z jiných organizací, které mají na konzervaci současného mechanismu rozdělování podpor svůj eminentní zájem. Naše opakované prosby o vysvětlení takového postupu COPA navíc zůstaly bez povšimnutí.
Netečný a nesouladný přístup ze strany COPA spolu s jejími nepravdivými prohlášeními tak přispěl k tomu, že ASZ ČR svoje dlouholeté členství v této organizaci raději ukončila. Ačkoli se činnost naší Asociace tradičně vyznačuje snahou o pochopení, rozumný kompromis či zájmem o spolupráci, tak další setrvání v organizaci, která není schopná věcně jednat se svými členy a reaguje pouze diplomatickými frázemi bez skutečného zájmu řešit vzniklé problémy, už nedává smysl. Na základě uvedeného a v souladu s předchozími stanovisky Rady a Valné hromady naší organizace, jsme tedy vyhodnotili, že do doby změny přístupu a úpravy priorit této organizace bude obhajoba oprávněných zájmů českých soukromých zemědělců jinými cestami smysluplnější a pravděpodobně i efektivnější. Přitom platí, že ASZ ČR je v České republice největší nevládní organizací reálně prosazující zájmy široce zaměřených rodinných farem, které tvoří zhruba 80 % všech domácích zemědělských subjektů. To také znamená, že po ukončení členství ASZ ČR v COPA tato organizace nyní již ani oficiálně na evropské úrovni nehájí většinu českých sedláků.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR
Ing. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR
Ing. Jan Staněk, místopředseda ASZ ČR
Materiál „WHERE DOES THE EU MONEY GO? AN ANALYSIS OF THE IMPLEMENTATION OF CAP FUNDS IN BULGARIA, THE CZECH REPUBLIC, HUNGARY, SLOVAKIA AND ROMANIA“ vydaný v únoru 2021 skupinou poslanců Zelených/Evropské svobodné aliance v Evropském parlamentu) a český překlad jeho části:
ANALYSIS OF THE IMPLEMENTATION OF CAP FUNDS.pdf - https://www.asz.cz/filemanager/files/1387996.pdf
Analýza implementace fondů SZP EU.pdf - https://www.asz.cz/filemanager/files/1387995.pdf
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
