https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/cr-vice-ochrani-sve-prirodni-bohatstvi-vlada-dnes-schvalila-tvz.antiinvazni-novelu-zakona-o-prirode-a-krajine-a-dalsich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

MŽP ČR: ČR více ochrání své přírodní bohatství, vláda dnes schválila tvz. antiinvazní novelu zákona o přírodě a krajině a dalších předpisů

6. ledna 2020 | MŽP ČR
Autor: Petra Roubíčková, tel: 267 126 396, 739 242 382
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny na základě evropské legislativy nově specifikuje, jakým způsobem bude stát bojovat s invazními nepůvodními druhy rostlin a živočichů. Ty jsou totiž rizikem pro naše přírodní bohatství, způsobují citelné hospodářské škody a v některých případech ohrožují i lidské zdraví. Na přípravě novely zákona MŽP intenzivně po dva roky spolupracovalo s Ministerstvem zemědělství a jím řízenými organizacemi (Státní veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský aj.) a s hospodáři v krajině (myslivci, rybáři, lesníci, zahrádkáři), kteří se s invazními druhy setkávají v praxi.

Vláda dnes schválila návrh „Zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací právních předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů“, kterým se mění zákon o ochraně přírody a krajiny a několik dalších předpisů a zajišťuje tzv. adaptaci právního řádu České republiky ve vztahu ke dvěma právním předpisům Evropské unie z oblasti ochrany přírody, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů [1] a již starší nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře.

“Ačkoliv jsou obě nařízení pro státy EU přímo použitelná, účelem předložení návrhu zákona je zejména stanovení kompetenčních, procesních a sankčních postupů, to znamená, že bylo nezbytné provést některé úpravy našich dosavadních zákonů, které postup dle nařízení zohlední a umožní - ať již z procesního hlediska, včetně určení kompetencí, tak z hlediska praktického provádění,” vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Obrana před invazními druhy
Předkládaný návrh právní úpravy přispěje v ČR k prevenci zavlékání či vysazování invazních nepůvodních druhů do přírody a krajiny a zajištění regulace a zmírnění nepříznivých dopadů invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů na biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby.

“V praxi půjde o to co nejrychleji odstranit nově zjištěný výskyt invazních nepůvodních druhů a v případě již značně rozšířených invazních nepůvodních druhů zajistit regulaci tak, aby nedocházelo k jejich dalšímu šíření. Vzhledem k tomu, že konkrétní postup se u každého z invazních druhů liší jak z hlediska použitých metod či intenzity zásahů, a to v závislosti na míře rizik, dopadů a šíření jednotlivých druhů, nestanovuje novela konkrétní podobu „managementových“ opatření, ale upravuje procesní postupy a případně odstraňuje některé překážky, které by naplňování požadavků na regulaci invazních nepůvodních druhů bránily. Novela pak navrhuje i pravidla, postup vzniku a projednávání tzv. zásad regulace. Ty budou vytvářeny pro jednotlivé invazní nepůvodní druhy (nebo jejich skupiny, pokud jsou jejich vlastnosti a dopady obdobné) a budou následně specifikovány a naplňovány na regionální úrovni, v rámci jednotlivých krajů,” doplňuje ministr životního prostředí Brabec.

Adaptace obou evropských nařízení přináší novou agendu, která bude vyžadovat na centrální úrovni (MŽP) komunikaci s EU ve vazbě na povinný reporting, projednávání případů přeshraničních dopadů aj., dále zajištění zpracování odborných analýz a podkladů (příprava zásad regulace invazních nepůvodních druhů a akčního plánu zaměřeného na způsoby jejich šíření). Na straně orgánů ochrany přírody (krajské úřady, AOPK ČR, správy národních parků a újezdní úřady) a dalších dotčených orgánů státní správy (zejména v oblasti lesního hospodářství, myslivosti a rybářství) bude potřebná spolupráce při vydávání případných povolení podle nařízení a k tomu také přiměřená kontrola (ČIŽP, KVS, ÚKZÚZ, Celní správa).

Příklady konkrétních opatření

Při praktickém provádění opatření k regulaci invazních nepůvodních druhů předpokládá novela zapojení vlastníků pozemků a dalších oprávněných osob v rozsahu běžné péče o pozemky (tj. je-li kupříkladu na pozemku bolševník velkolepý, předpokládá se, že jej vlastník v rámci běžné údržby bude kosit spolu s ostatní vegetaci). Pokud je ale invazní druh již příliš rozšířený, a to historicky nebo jde o činnosti nad rámec běžné péče, počítá se s podporou realizace formou dohod s vlastníky či uživateli pozemků a aktivní účastí orgánů ochrany přírody.

Samotné metody regulace se budou lišit podle jednotlivých druhů, místní situace a intenzity, s níž je potřebné je na daném místě regulovat. U rostlin půjde zejména o využití mechanických metod jako je kosení či vytrhávání. U živočichů bude samozřejmě záviset na tom, o jakou skupinu se jedná, tj. jiný postup bude potřebné volit u vodních organismů a jiný u suchozemských, jiný u hmyzu aj. bezobratlých a jiný u ptáků či savců. V zásadě však téměř vždy půjde o kombinaci extenzivního odchytu či odlovu, který by snižoval růst populací s cílenými opatřeními v místech, kde hrozí největší rizika (kupříkladu cílený odchyt či odlov mývalů severních v místech, kde by ohrožovali hnízdní kolonií ptáků nebo jiné druhy).
Konkrétní podoba opatření bude součástí zmíněných zásad regulace jednotlivých druhů, které budou projednávány po nabytí účinnosti novely, a veřejnost bude mít možnost se k navrženým opatřením vyjádřit.

„V rozsahu běžné péče o pozemky by se měl na regulaci invazních druhů podílet vlastník nebo uživatel pozemku. To znamená, když někdo má na pozemku bolševník, měl by ho při sečení zlikvidovat,“ vysvětluje ředitel odboru druhové ochrany Ministerstva životního prostředí Jan Šíma. Pokud se mu odstranění plevele nedaří, nebo z nějakého důvodu to udělat nemůže, má možnost domluvit se s příslušným orgánem ochrany přírody, který mu může s likvidací pomoci a i na ni finančně přispět. Pokuty se v tomto případě vlastník pozemku bát nemusí. „Jestliže ale člověk nekoná a ani se na ničem nedohodne, bude podle našeho návrhu moci orgán ochrany přírody provést opatření sám tak, aby nedocházelo k tomu, že se invazní druhy budou nadále z takových pozemků šířit do okolí a ohrožovat nejen okolní přírodu, ale hatit také úsilí okolních vlastníků pozemků,“ upozorňuje ředitel Šíma. Pokuty naopak hrozí za aktivní šíření a porušování dalších zákazů stanovených evropským nařízením. Za vysazování invazního nepůvodního druhu a další přestupky hrozí sankce obvyklé v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy jednotlivci sankce ve výši do sta tisíc korun. Právnická osoba, například zahradnická firma, která by nebezpečnou rostlinu prodávala nebo do Česka dovážela, za to zaplatí až dva miliony korun.

Opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazních nepůvodních druhů budou předmětem podpory. V současnosti je dotační podpora opatření k regulaci invazních nepůvodních druhů začleněna do Operačního programu Životní prostředí a opatření k omezování dopadů invazních nepůvodních druhů jsou také v různé míře součástí národních programů MŽP nebo podmínek podpor stanovených v rámci Společné zemědělské politiky. Shodné zaměření podpor se předpokládá i v nadcházejícím programovém období po roce 2020, přičemž jejich podmínky budou nastaveny tak, aby umožnily realizaci těchto opatření v kompetenci krajských úřadů (včetně oblasti zvýšených personálních nákladů).

Vláda dnes schválila ještě další materiál, který pomůže ochraně biologické rozmanitosti ČR, MŽP předloženou "Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020–2030".


Poznámky:
[1] Invazní nepůvodní druh je definován jako takový nepůvodní druh, u něhož bylo zjištěno, že jeho zavlečení či vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad.

V návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 vznikl tzv. unijní seznam invazních nepůvodních druhů, tedy nepůvodních druhů s významnými nepříznivými dopady na přírodu v Evropské unii (aktuálně je na základě prováděcích nařízení Komise na něj zařazeno 30 druhů živočichů a 36 druhů rostlin).

Pro více informací:
-unijní seznam na webu AOPK ČR: http://invaznidruhy.nature.cz/unijni-seznam/druhy/
-web EK věnovaný invazním druhům: https://ec.europa.eu/environment/nature/invasivealien/index_en.htm

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist