Tiskové zprávy
Česká krajina: Čtrnáct rezervací za devět let. Neziskovka bez jediného stálého zaměstnance mění českou ochranu přírody
Stovky hektarů zachráněné přírody a stovky vzácných velkých kopytníků na územích zasahujících od Ašského výběžku až po Opavsko a Uherskohradišťsko. To je dosavadní výsledek projektu návratu velkých kopytníků, který ve spolupráci s vědci před devíti lety odstartovala nezisková organizace Česká krajina.
„Návrat velkých kopytníků se stal jedním z největších a nejznámějších projektů ochrany přírody v České republice. Paradoxně za ním stojí malá nezisková organizace, která ani po sedmnácti letech od svého založení a po devíti letech provozování největší české rezervace velkých kopytníků nemá jediného stálého zaměstnance na plný úvazek. Právě organizačně efektivní a finančně nízkonákladový způsob fungování rezervací velkých kopytníků je jednou z jejich největších výhod a přidaných hodnot pro českou ochranu přírody,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ochranářská organizace vznikla v roce 2007 a první rezervaci velkých kopytníků založila ve spolupráci s vědci v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru Milovice.
Kromě milovické rezervace provozuje Česká krajina ještě rezervaci velkých kopytníků v Národním parku Podyjí. Celkem se tak malá neziskovka stará o 420 hektarů vzácné přírody ve dvou rezervacích na opačných koncích republiky.
„Klíčovou součástí úspěchu projektu návratu velkých kopytníků je inspirace a spolupráce. Od začátku úzce spolupracujeme s vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky a několika univerzit. Milovická rezervace a její výsledky pak inspirovaly řadu dalších neziskových organizací, ale i měst, krajů, zemědělců nebo soukromých vlastníků. Všem bych chtěl velmi poděkovat, že se pastvě velkých kopytníků věnují. Právě díky nim se tento způsob ochrany přírody rozšířil do řady míst v České republice,“ ocenil Dalibor Dostál.
Minimalistický model fungování organizace podle něj již neodpovídá rozsahu projektu. Nestačí někdy včas reagovat na všechny žádosti nových zájemců o založení dalších rezervací, navíc je velmi zranitelný pro různé útoky a tlaky, kterým je dlouhodobě vystaveno území bývalého vojenského prostoru Milovice. Projekt je svojí efektivitou výjimečný nejenom v českém prostředí, ale i v porovnání se zahraničím, kde podobné rezervace provozují obvykle subjekty s desítkami zaměstnanců.
Rezervace velkých kopytníků v Milovicích vznikla v roce 2015 na rozloze 40 hektarů. V současné době dosáhla velikosti 350 hektarů a je největší svého druhu v České republice. V době svého vzniku se stala světově nejsledovanějším českým projektem, o kterém opakovaně psala média na pěti kontinentech. Včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post nebo BBC. Projekt získal také několik prestižních ocenění, včetně Ceny Josefa Vavrouška nebo Ceny za udržitelnost SDGs.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
„Návrat velkých kopytníků se stal jedním z největších a nejznámějších projektů ochrany přírody v České republice. Paradoxně za ním stojí malá nezisková organizace, která ani po sedmnácti letech od svého založení a po devíti letech provozování největší české rezervace velkých kopytníků nemá jediného stálého zaměstnance na plný úvazek. Právě organizačně efektivní a finančně nízkonákladový způsob fungování rezervací velkých kopytníků je jednou z jejich největších výhod a přidaných hodnot pro českou ochranu přírody,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ochranářská organizace vznikla v roce 2007 a první rezervaci velkých kopytníků založila ve spolupráci s vědci v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru Milovice.
Kromě milovické rezervace provozuje Česká krajina ještě rezervaci velkých kopytníků v Národním parku Podyjí. Celkem se tak malá neziskovka stará o 420 hektarů vzácné přírody ve dvou rezervacích na opačných koncích republiky.
„Klíčovou součástí úspěchu projektu návratu velkých kopytníků je inspirace a spolupráce. Od začátku úzce spolupracujeme s vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky a několika univerzit. Milovická rezervace a její výsledky pak inspirovaly řadu dalších neziskových organizací, ale i měst, krajů, zemědělců nebo soukromých vlastníků. Všem bych chtěl velmi poděkovat, že se pastvě velkých kopytníků věnují. Právě díky nim se tento způsob ochrany přírody rozšířil do řady míst v České republice,“ ocenil Dalibor Dostál.
Minimalistický model fungování organizace podle něj již neodpovídá rozsahu projektu. Nestačí někdy včas reagovat na všechny žádosti nových zájemců o založení dalších rezervací, navíc je velmi zranitelný pro různé útoky a tlaky, kterým je dlouhodobě vystaveno území bývalého vojenského prostoru Milovice. Projekt je svojí efektivitou výjimečný nejenom v českém prostředí, ale i v porovnání se zahraničím, kde podobné rezervace provozují obvykle subjekty s desítkami zaměstnanců.
Rezervace velkých kopytníků v Milovicích vznikla v roce 2015 na rozloze 40 hektarů. V současné době dosáhla velikosti 350 hektarů a je největší svého druhu v České republice. V době svého vzniku se stala světově nejsledovanějším českým projektem, o kterém opakovaně psala média na pěti kontinentech. Včetně prestižních médií jako New York Times, Washington Post nebo BBC. Projekt získal také několik prestižních ocenění, včetně Ceny Josefa Vavrouška nebo Ceny za udržitelnost SDGs.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
