MZe ČR: Další kolo jednání ministrů zemědělství zemí V4 proběhlo v rámci Salimy

Jak zefektivnit a zjednodušit režim přímých podpor? Jak dosáhnout toho, aby nástroje původně vypracované pro Společenství šesti zakládajících států EU, odpovídaly nynější realitě a zajistily rovný přístup ke všem členským státům? Na tyto otázky se snažili dnes v Brně najít odpovědi ministři zemědělství zemí Visegrádské 4 a jejich kolegové z Rumunska, Bulharska a Slovinska.

Prezentace a další sbližování národních pozic k aktuálním problémům agrárního sektoru navázalo na loňské jednání v Českém Krumlově. Na pořadu jednání byla také aplikace komunitárních směrnic a kontrola uplatňování cross-compliance, návrhy EK na omezování plateb podnikům podle velikosti či osud kvót na mléko a postup liberalizace systému s cílem posílení konkurenceschopnosti evropské výroby.

„ČR je připravena podpořit ty návrhy, které povedou k větší konkurenceschopnosti evropského zemědělství a zároveň zajistí strategickou míru potravinové bezpečnosti,“ řekl na úvod ministr zemědělství Petr Gandalovič. „ČR usiluje o evropské zemědělství, které je dynamické a schopné neustále a rychle se přizpůsobovat změnám. Současně takové, které zajišťuje udržitelný rozvoj venkovských oblastí a podporuje posilování aktivit Společné zemědělské politiky v této oblasti, jako jsou mimoprodukční funkce zemědělství, diverzifikace aktivit, zlepšení kvality života na venkově, ekologické zemědělství, ochrana životního prostředí, ochrana biodiverzity a ekologické stability krajin a další.“

Hlavními tématy pracovní snídaně byla především „kontrola zdravotního stavu“ Společné zemědělské politiky EU, konkrétně zjednodušení a zefektivnění režimu přímých plateb, návrhy Komise na omezování plateb podnikům podle velikosti a možné nástroje přesunu finančních prostředků z I. do II. pilíře s ohledem na rovný přístup ke všem členským státům.

Většina delegací se shodla na stanovisku, že Health Check by měl směřovat k odstranění nerovností mezi novými a starými členskými státy a zabránit případnému dalšímu prohlubování těchto rozdílů.

Přítomné delegace pozitivně přijaly možnost prodloužení přímých plateb ve formě SAPS do roku 2013 a budou podporovat zavedení systému na podobné bázi i po tomto zlomovém roce.
„Česká republika považuje SAPS platbu za efektivní a jednoduchou cestu podpory příjmu zemědělců v EU. Proto vítáme možnost uplatňovat systém SAPS až do roku 2013, kdy přímé platby dosáhnou plné výše přímých plateb EU Patnáctky,“ říká k tomu ministr Gandalovič. „Po roce 2013 budeme podporovat sjednocení systému podpor pro všechny členské státy EU a preferovat podobně nenáročný systém s možností dorovnávání citlivých sektorů pro všechny členské státy EU.“

Delegace se většinou vyslovily také proti zavádění horního limitu plateb, tedy proti diskriminaci podniků na bázi velikostní struktury.
Dosavadní návrh EK v otázce modulace předpokládal postupné navyšování procentního podílu odvodu do druhého pilíře u států EU- 15 ze současné hladiny 5 % až do výše 13 % v roce 2013. Nově EK zvažuje, aby podíl modulačních prostředků z celkové výše plateb byl progresivně navyšován podle celkové výše částek přímých plateb na farmu. Vzhledem k velikostní struktuře českých farem by podíl přesouvaných prostředků u nás byl jedním z nejvyšších v EU. Modulace tak, jak je v současné době aplikována, se jeví jako do značné míry diskriminující nástroj, když míra přerozdělení je silně závislá na výrobní struktuře v jednotlivých státech.
„Navrhujeme zavést modulaci pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost, tedy odstranit hranici 5 000 EUR a modulovat veškeré částky přímých plateb. Modulace přímých plateb v ČR by se dotkla by se nadpoloviční většiny podniků obhospodařujících téměř devadesát osm procent zemědělské půdy,“ upozorňuje Gandalovič. Důležitým faktorem podle něj současně bude možnost alokace těchto prostředků v rámci jednotlivých os, kde by členské státy měly mít dostatečnou flexibilitu.

V otázce systému mléčných kvót, panuje shoda, že je třeba postupovat obezřetně v tom smyslu, že zrušení kvót by mělo být plynulé a pozvolné, tzv. soft-landing.

Z jednání dále vyplynula potřeba dalších diskusí ohledně očekávaného zrušení podpor pro pěstování energetických plodin.

Jednání se ukázalo jako velmi užitečné a přínosné, protože se ho účastnily země, které jsou si v řadě oblastí názorově blízké.

Pracovní snídaně se účastnil ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič, ministr zemědělství a rozvoje venkova Maďarska József GRÁF, ministr zemědělství Polska Marek SAWICKI, ministryně zemědělství Slovenska Zdenka KRAMPLOVÁ, ministr zemědělství a potravinářství Bulharska Nihat KABIL, ministr zemědělství a rozvoje venkova Rumunska Dacian CIOLOŞ, a ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství Republiky Slovinsko pan Iztoc JARC.