Tiskové zprávy
Institut cirkulární ekonomiky: Dekarbonizace českého průmyslu je nezbytná i výhodná zároveň. Nová studie INCIEN řeší snižování emisí při zpracování a využití oceli, betonu nebo plastu
Zpracovatelský průmysl společně se stavebnictvím tvoří 30 % hrubé přidané hodnoty a 34 % zaměstnanosti v ČR. Jde tak o klíčová odvětví české ekonomiky. Bez průmyslových materiálů jako jsou ocel, beton nebo plasty se společnost neobejde, při jejich výrobě ale vzniká velké množství “zabudovaného uhlíku”. Snížit emise v průmyslové výrobě má za cíl soubor strategií pod souhrnným názvem dekarbonizace průmyslu. Tyto strategie jsou už druhým rokem stěžejním tématem pro Think Tank Institutu cirkulární ekonomiky. V nové studii výzkumný tým předkládá analýzu příležitostí transformace, potenciálních emisních úspor a rizik v hlavních výrobních odvětvích.
Loňská studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) měla především přehledovou funkci a cílila na zapojení klíčových zúčastněných stran do diskuse. Vyčíslovala potenciál cirkulární ekonomiky pro snižování emisí v klíčových průmyslových odvětvích na globální a evropské úrovni. Nyní se Think Tank s podporou European Climate Foundation zaměřil na analýzu užšího výběru prioritních opatření v kontextu České republiky. U každého z opatření uvádí hlavní překážky a příležitosti rozvoje v prostředí domácí ekonomiky.
„Hlavním výstupem je sada opatření, která mohou pomoci existující překážky zmírnit a překonat, a návrh společné agendy pro jejich další řešení. Dekarbonizace je pro průmysl a stavebnictví totiž z našeho pohledu nezbytností. Stačí se podívat na aktuální agendu v EU. Už se finišuje legislativní balíček “Fit for 55” v oblasti energetiky a klimatu, s cílem snížit emise CO2 odvětví v rámci EU ETS (včetně těžkého průmyslu) o 62 % do roku 2030 oproti roku 2005. Momentálně se také dojednává revize evropské směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive – pod označením EPBD 4). Poprvé bude obsahovat požadavek na měření potenciálu globálního oteplování budov, tj. jejich emisí CO2 během celého životního cyklu včetně těch zabudovaných v materiálech. Tyto emise dnes tvoří kolem 20 % emisí z budov, ale za deset, patnáct let by mohly tvořit většinu. Je to první krok k nastavení cílů i v této oblasti. A podobná kritéria budou platit od ledna 2024 pro posouzení udržitelných budov podle Taxonomie EU. V tomto směru bude klíčové zvýšit podíl recyklovaných surovin a prodloužit životnost budov i stavebních materiálů. Toho lze docílit například rekonstrukcí, modulárním designem nebo opětovným používáním,” uvádí Benjamin Hague, vedoucí výzkumného týmu.
Výzkumný tým udává mnoho důvodů k přechodu na dekarbonizaci. Připomínají ekonomické důvody vyplývající ze snižujícího se množství volných emisních povolenek nebo plánovaný přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Mimo to se odkazují na analýzu Material Economics a Agora Industry*, která vypočítává, že je při snižování emisí s využitím cirkulárních opatření možné ušetřit až 30 % investičních a energetických nákladů ve srovnání s jinými technologickými řešeními.
Nejsilnějším argumentem jsou údaje o možném snížení emisí. „Při plánovaném přechodu na výrobu recyklované oceli lze dosáhnout až 75% snížení emisí v ocelářství v ČR oproti dnešnímu stavu do roku 2031. Dále plastové odpady, ty jsou napříč EU aktuálně recyklovány jen z 15 %. Vysoké emise spojené s výrobou primárních plastů i s jejich spalováním lze snižovat až o 80 %, a to zejména díky mnohonásobnému navýšení současné míry mechanické a chemické recyklace. A ještě jeden příklad: cement je v průměru zodpovědný za 95 % uhlíkové stopy betonu a představuje 40 % zabudovaných emisí CO2eq ve stavebních materiálech v EU. Vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny těchto emisí vznikají při procesu kalcinace při výrobě slínku, je klíčovým opatřením v této oblasti snížení obsahu slínku v cementu nebo jeho nahrazení alternativními pojivy,” vysvětluje Tadeáš Rulík, analytik výzkumného týmu INCIEN.
Publikace je určena primárně pro dvě skupiny stakeholderů: pro zástupce z řad průmyslu a pro politické zástupce. Během výzkumu se INCIEN snažil do procesu tvorby zahrnout co nejpestřejší škálu odborníků a tak přizval např. experty z univerzit, zástupce firem z jednotlivých odvětví i zástupce ministerstev.
„Jako předchozí studie o dekarbonizaci, i ta připravovaná bude volně dostupná na stránkách incien.org (od listopadu 2023), abychom podpořili zavádění cirkulární ekonomiky do praxe a multiplikovali pozitivní dopad sebraných dat a relevantních poznatků,” dodává analytička INCIEN a spoluautorka studie Andrea Veselá.
Loňská studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) měla především přehledovou funkci a cílila na zapojení klíčových zúčastněných stran do diskuse. Vyčíslovala potenciál cirkulární ekonomiky pro snižování emisí v klíčových průmyslových odvětvích na globální a evropské úrovni. Nyní se Think Tank s podporou European Climate Foundation zaměřil na analýzu užšího výběru prioritních opatření v kontextu České republiky. U každého z opatření uvádí hlavní překážky a příležitosti rozvoje v prostředí domácí ekonomiky.
„Hlavním výstupem je sada opatření, která mohou pomoci existující překážky zmírnit a překonat, a návrh společné agendy pro jejich další řešení. Dekarbonizace je pro průmysl a stavebnictví totiž z našeho pohledu nezbytností. Stačí se podívat na aktuální agendu v EU. Už se finišuje legislativní balíček “Fit for 55” v oblasti energetiky a klimatu, s cílem snížit emise CO2 odvětví v rámci EU ETS (včetně těžkého průmyslu) o 62 % do roku 2030 oproti roku 2005. Momentálně se také dojednává revize evropské směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive – pod označením EPBD 4). Poprvé bude obsahovat požadavek na měření potenciálu globálního oteplování budov, tj. jejich emisí CO2 během celého životního cyklu včetně těch zabudovaných v materiálech. Tyto emise dnes tvoří kolem 20 % emisí z budov, ale za deset, patnáct let by mohly tvořit většinu. Je to první krok k nastavení cílů i v této oblasti. A podobná kritéria budou platit od ledna 2024 pro posouzení udržitelných budov podle Taxonomie EU. V tomto směru bude klíčové zvýšit podíl recyklovaných surovin a prodloužit životnost budov i stavebních materiálů. Toho lze docílit například rekonstrukcí, modulárním designem nebo opětovným používáním,” uvádí Benjamin Hague, vedoucí výzkumného týmu.
Výzkumný tým udává mnoho důvodů k přechodu na dekarbonizaci. Připomínají ekonomické důvody vyplývající ze snižujícího se množství volných emisních povolenek nebo plánovaný přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Mimo to se odkazují na analýzu Material Economics a Agora Industry*, která vypočítává, že je při snižování emisí s využitím cirkulárních opatření možné ušetřit až 30 % investičních a energetických nákladů ve srovnání s jinými technologickými řešeními.
Nejsilnějším argumentem jsou údaje o možném snížení emisí. „Při plánovaném přechodu na výrobu recyklované oceli lze dosáhnout až 75% snížení emisí v ocelářství v ČR oproti dnešnímu stavu do roku 2031. Dále plastové odpady, ty jsou napříč EU aktuálně recyklovány jen z 15 %. Vysoké emise spojené s výrobou primárních plastů i s jejich spalováním lze snižovat až o 80 %, a to zejména díky mnohonásobnému navýšení současné míry mechanické a chemické recyklace. A ještě jeden příklad: cement je v průměru zodpovědný za 95 % uhlíkové stopy betonu a představuje 40 % zabudovaných emisí CO2eq ve stavebních materiálech v EU. Vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny těchto emisí vznikají při procesu kalcinace při výrobě slínku, je klíčovým opatřením v této oblasti snížení obsahu slínku v cementu nebo jeho nahrazení alternativními pojivy,” vysvětluje Tadeáš Rulík, analytik výzkumného týmu INCIEN.
Publikace je určena primárně pro dvě skupiny stakeholderů: pro zástupce z řad průmyslu a pro politické zástupce. Během výzkumu se INCIEN snažil do procesu tvorby zahrnout co nejpestřejší škálu odborníků a tak přizval např. experty z univerzit, zástupce firem z jednotlivých odvětví i zástupce ministerstev.
„Jako předchozí studie o dekarbonizaci, i ta připravovaná bude volně dostupná na stránkách incien.org (od listopadu 2023), abychom podpořili zavádění cirkulární ekonomiky do praxe a multiplikovali pozitivní dopad sebraných dat a relevantních poznatků,” dodává analytička INCIEN a spoluautorka studie Andrea Veselá.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
