Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Den květů
Dnes časně ráno ve 2.57 hod. nastal okamžik letního slunovratu. Právě s dnešním dnem se pojí Den květů.
V rámci celého Česka jsou Krkonoše územím s obzvláště zajímavou květenou. Existence tohoto jedinečného území ve Střední Evropě byla podpořena i vyhlášením Krkonošského národního parku v roce 1963. Právě nastávající měsíce jsou dobou, kdy se horská příroda oděje do pestrobarevných koberců květin, které lákají drobný hmyz ke svému opylování.
Krkonoše jsou územím mnoha typů biotopů. Některé z nich jsou botanicky zajímavější, jiné méně. Mezi ty nejzajímavější patří ledovcové kary. Právě v nich se díky unikátním podmínkám mohou uchytit druhy rostlin z mnoha vegetačních stupňů. Díky převládajícímu proudění větrů a orientaci karů západo-východním směrem se staly jakýmsi biologickým smetištěm, kam padají semena nesená větrem. Dalšími faktory jsou vyšší teplota uvnitř karů, dlouho se držící sníh a díky němu stálá vlhkost a v neposlední řadě v zimě padající laviny, které „čistí“ svah od náletových dřevin. Toto druhové bohatství se zasloužilo o to, že v minulých dobách pro tyto botanické lokality vzniklo označení „zahrádky“. Tehdy si tento jev nikdo nedovedl vysvětlit a proto byly k vysvětlení přibírány nadpřirozené síly a zahrádky dostávaly přídomky jako krakonošova nebo čertova. Dnes mezi ty nejvýraznější druhy rostlin v ledovcových karech patří například sytě růžově kvetoucí prvosenka nejmenší a zvonce koniklece bílého. Druhým významným biotopem s množstvím nápadných rostlin jsou rašeliniště na hřebenech hor, která jsou pozůstatkem z doby ledové. Pro arkto-alpínskou tundru Krkonoš jsou to typická stanoviště. V rámci střední Evropy se jedná o unikát, kde se potkávají alpínské druhy s arktickými. Právě v tuto dobu je možné na rašeliništích zahlédnout bíle kvetoucí glaciální relikt ostružiník morušku. V příštích dnech rašeliniště pokryjí koberce bílých chomáčků odkvetlého suchopýru pochvatého. Typickou ukázkou biotopu s velmi rozmanitým druhovým složením jsou květnaté louky. Ačkoliv jsou sekundárním produktem lidské činnosti, tak dnes se staly součástí kulturní krajiny Krkonoš. Jejich existence se vázala na pravidelnou údržbu luk. Přestala-li se louka kosit nastoupily expanzivní druhy, které postupně vytlačily druhy konkurenčně slabé. Právě ty jsou ve většině případů ty nejvzácnější. Květnaté louky jsou domovem sytě žlutě kvetoucí léčivky prhy arniky. Nalezneme zde také množství druhů jestřábníků, které jsou pro Krkonoše typické. Každého jistě již z dálky upoutají oranžové květy jestřábníku oranžového. S vrcholícím létem se na všech mezích objeví první posel podzimu, hořec tolitovitý, který je v Krkonoších tak výrazným druhem, že se dostal i do znaku Správy KRNAP.
Právě toto přírodní bohatství přispělo k zřízení národního parku. To s sebou ovšem nese množství omezení pro běžné návštěvníky. Většinu botanických lokalit, nacházejících se v nejvzácnějších partiích hor, turisté uvidí pouze z dálky. I přes zákaz vstupu mimo značené cesty v I. a II. zóně národního parku však návštěvníci mohou vidět prakticky všechny krásné rostliny Krkonoš. Díky husté síti turistických cest se dostanou do značné blízkosti chráněných druhů rostlin. Vnímavý pozorovatel, tak vůbec nemusí porušovat Návštěvní řád národního parků vstupem mimo značené cesty. Stačí se jen dívat...
V rámci celého Česka jsou Krkonoše územím s obzvláště zajímavou květenou. Existence tohoto jedinečného území ve Střední Evropě byla podpořena i vyhlášením Krkonošského národního parku v roce 1963. Právě nastávající měsíce jsou dobou, kdy se horská příroda oděje do pestrobarevných koberců květin, které lákají drobný hmyz ke svému opylování.
Krkonoše jsou územím mnoha typů biotopů. Některé z nich jsou botanicky zajímavější, jiné méně. Mezi ty nejzajímavější patří ledovcové kary. Právě v nich se díky unikátním podmínkám mohou uchytit druhy rostlin z mnoha vegetačních stupňů. Díky převládajícímu proudění větrů a orientaci karů západo-východním směrem se staly jakýmsi biologickým smetištěm, kam padají semena nesená větrem. Dalšími faktory jsou vyšší teplota uvnitř karů, dlouho se držící sníh a díky němu stálá vlhkost a v neposlední řadě v zimě padající laviny, které „čistí“ svah od náletových dřevin. Toto druhové bohatství se zasloužilo o to, že v minulých dobách pro tyto botanické lokality vzniklo označení „zahrádky“. Tehdy si tento jev nikdo nedovedl vysvětlit a proto byly k vysvětlení přibírány nadpřirozené síly a zahrádky dostávaly přídomky jako krakonošova nebo čertova. Dnes mezi ty nejvýraznější druhy rostlin v ledovcových karech patří například sytě růžově kvetoucí prvosenka nejmenší a zvonce koniklece bílého. Druhým významným biotopem s množstvím nápadných rostlin jsou rašeliniště na hřebenech hor, která jsou pozůstatkem z doby ledové. Pro arkto-alpínskou tundru Krkonoš jsou to typická stanoviště. V rámci střední Evropy se jedná o unikát, kde se potkávají alpínské druhy s arktickými. Právě v tuto dobu je možné na rašeliništích zahlédnout bíle kvetoucí glaciální relikt ostružiník morušku. V příštích dnech rašeliniště pokryjí koberce bílých chomáčků odkvetlého suchopýru pochvatého. Typickou ukázkou biotopu s velmi rozmanitým druhovým složením jsou květnaté louky. Ačkoliv jsou sekundárním produktem lidské činnosti, tak dnes se staly součástí kulturní krajiny Krkonoš. Jejich existence se vázala na pravidelnou údržbu luk. Přestala-li se louka kosit nastoupily expanzivní druhy, které postupně vytlačily druhy konkurenčně slabé. Právě ty jsou ve většině případů ty nejvzácnější. Květnaté louky jsou domovem sytě žlutě kvetoucí léčivky prhy arniky. Nalezneme zde také množství druhů jestřábníků, které jsou pro Krkonoše typické. Každého jistě již z dálky upoutají oranžové květy jestřábníku oranžového. S vrcholícím létem se na všech mezích objeví první posel podzimu, hořec tolitovitý, který je v Krkonoších tak výrazným druhem, že se dostal i do znaku Správy KRNAP.
Právě toto přírodní bohatství přispělo k zřízení národního parku. To s sebou ovšem nese množství omezení pro běžné návštěvníky. Většinu botanických lokalit, nacházejících se v nejvzácnějších partiích hor, turisté uvidí pouze z dálky. I přes zákaz vstupu mimo značené cesty v I. a II. zóně národního parku však návštěvníci mohou vidět prakticky všechny krásné rostliny Krkonoš. Díky husté síti turistických cest se dostanou do značné blízkosti chráněných druhů rostlin. Vnímavý pozorovatel, tak vůbec nemusí porušovat Návštěvní řád národního parků vstupem mimo značené cesty. Stačí se jen dívat...
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk