Tiskové zprávy
Česká krajina: Divocí koně z Milovic se už zabydlují ve dvou lokalitách na východě Čech
20. ledna 2018 | Česká krajina
Odrostlá mláďata divokých koní ze středočeských Milovic se ode dneška zabydlují ve dvou nových lokalitách. Rezervaci ráno opustily dva transporty. První z nich zamířil do lokality Na Plachtě u Hradce Králové, kde na ně bude dohlížet ochranářská organizace JARO Jaroměř, druhý do Ptačího parku Josefovské louky, o který se stará Česká společnost ornitologická.
Namísto původně plánovaných deseti koní nakonec vyrazilo na cestu devět hřebců, posledního z nich se nepodařilo včas odchytit. Na Plachtu, kam dnes přijela čtyři zvířata, proto dorazí později. „Zvířata zvládla nakládku i přibližně dvouhodinovou cestu bez problémů. Jsme rádi, že už se zabydlují v nových domovech,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Na obou místech čekaly na nové obyvatele desítky návštěvníků. Stejně jako v Milovicích, také ve východočeských lokalitách budou koně pomáhat svoji pastvou se záchranou a obnovou přírodně cenných míst. Svým suchým charakterem je rodišti hřebečků z Milovic podobnější královéhradecká lokalita Na Plachtě.
„Aby si tato oblíbená přírodní památka a evropsky významná lokalita na bývalém vojenském cvičišti na Plachtě uchovala výjimečnou pestrost, je nezbytné bránit jejímu zarůstání. Tomu od soboty napomáhá pastva koní, která se tak stane vedle sečení luk nebo pojezdů vojenskou technikou dalším způsobem péče o toto unikátní území,“ vysvětlila Hana Heinzelová, pověřená řízením východočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Stejně jako Milovice, má i Plachta vojenskou minulost. „Kdysi vojenské cvičiště na okraji velkého města bylo v devadesátých letech armádou opuštěno. Brzy bylo přírodovědcům jasné, že zarůstání povede ke ztrátě jeho rozmanitosti,“ dodala Hana Heinzelová. Za různé typy managementu podle jejích slov agentura ročně platí více než 200 tisíc korun. Od soboty se k dosavadním typům péče připojí pastva divokých koní.
„Ta zajistí šetrnou údržbu travního porostu, ve kterém budou mít ptáci a hmyz větší šanci na přežití. Stavba ohrad pro koně byla podpořena částkou 210 000 korun z prostředků programu péče o majetek státu MŽP,“ pokračovala Hana Heinzelová. S příjezdem klisen ochranáři zatím nepočítají. „Lokalita není tak velká, aby se tu koně mohli rozmnožovat,“ konstatoval David Číp, předseda JARO Jaroměř.
Josefovské louky představují poněkud jiný typ otevřené krajiny, koně se tam budou pást na podmáčených loukách. I tady by měli přispět ke zlepšení a zlevnění ochrany přírody. „Pastva je výborný způsob, jakým můžeme lučním ptákům zajistit vhodné prostředí pro hnízdění. Sešlapem a okusem vzniká mozaika mikrostanovišť s vyšší vegetací, která poskytuje místa k úkrytu a hnízdění i nižším porostem, který je ideální pro sběr potravy. Nejsou-li koně ošetřováni chemickými látkami, je jejich trus prostředím pro vzácné i běžnější druhy hmyzu, který pak slouží za potravu ptákům,“ vysvětlil Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
V Česku představuje pastva velkých kopytníků progresivní řešení. „Česká ochrana přírody proti zarůstání bojuje mechanicky – sekačkami a pilami. Uspokojivě v malých chráněných územích, neefektivně a draze ve velkých rezervacích. A tady dostávají šanci naši hrdinové – velcí spásači. Bez nároků na údržbu, bez spalování fosilních paliv, přirozeně, šetrně mohou jako před stoletími pečovat o naši stále ještě relativně pestrou přírodu,“ upozornil správce parku Břeněk Michálek.
Odvoz hřebečků, kteří se v Milovicích narodili v roce 2016, je v souladu s tím, jak se vyvíjí stádo ve volné přírodě. „Když hřebečci dosáhnou zhruba druhého roku života, začne je dominantní hřebec odhánět od stáda,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Mladí hřebci pak vytvoří pánské, takzvaně bakalářské skupiny. V nichž vzájemně poměřují síly, nejsilnější z nich poté vyzývají poletech dominantní hřebce z okolních stád a bojují s nimi o klisny.
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 na základě projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí. Koně by na Plachtu a Josefovské louky měli přijet v sobotu 20. ledna.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Namísto původně plánovaných deseti koní nakonec vyrazilo na cestu devět hřebců, posledního z nich se nepodařilo včas odchytit. Na Plachtu, kam dnes přijela čtyři zvířata, proto dorazí později. „Zvířata zvládla nakládku i přibližně dvouhodinovou cestu bez problémů. Jsme rádi, že už se zabydlují v nových domovech,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Na obou místech čekaly na nové obyvatele desítky návštěvníků. Stejně jako v Milovicích, také ve východočeských lokalitách budou koně pomáhat svoji pastvou se záchranou a obnovou přírodně cenných míst. Svým suchým charakterem je rodišti hřebečků z Milovic podobnější královéhradecká lokalita Na Plachtě.
„Aby si tato oblíbená přírodní památka a evropsky významná lokalita na bývalém vojenském cvičišti na Plachtě uchovala výjimečnou pestrost, je nezbytné bránit jejímu zarůstání. Tomu od soboty napomáhá pastva koní, která se tak stane vedle sečení luk nebo pojezdů vojenskou technikou dalším způsobem péče o toto unikátní území,“ vysvětlila Hana Heinzelová, pověřená řízením východočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Stejně jako Milovice, má i Plachta vojenskou minulost. „Kdysi vojenské cvičiště na okraji velkého města bylo v devadesátých letech armádou opuštěno. Brzy bylo přírodovědcům jasné, že zarůstání povede ke ztrátě jeho rozmanitosti,“ dodala Hana Heinzelová. Za různé typy managementu podle jejích slov agentura ročně platí více než 200 tisíc korun. Od soboty se k dosavadním typům péče připojí pastva divokých koní.
„Ta zajistí šetrnou údržbu travního porostu, ve kterém budou mít ptáci a hmyz větší šanci na přežití. Stavba ohrad pro koně byla podpořena částkou 210 000 korun z prostředků programu péče o majetek státu MŽP,“ pokračovala Hana Heinzelová. S příjezdem klisen ochranáři zatím nepočítají. „Lokalita není tak velká, aby se tu koně mohli rozmnožovat,“ konstatoval David Číp, předseda JARO Jaroměř.
Josefovské louky představují poněkud jiný typ otevřené krajiny, koně se tam budou pást na podmáčených loukách. I tady by měli přispět ke zlepšení a zlevnění ochrany přírody. „Pastva je výborný způsob, jakým můžeme lučním ptákům zajistit vhodné prostředí pro hnízdění. Sešlapem a okusem vzniká mozaika mikrostanovišť s vyšší vegetací, která poskytuje místa k úkrytu a hnízdění i nižším porostem, který je ideální pro sběr potravy. Nejsou-li koně ošetřováni chemickými látkami, je jejich trus prostředím pro vzácné i běžnější druhy hmyzu, který pak slouží za potravu ptákům,“ vysvětlil Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
V Česku představuje pastva velkých kopytníků progresivní řešení. „Česká ochrana přírody proti zarůstání bojuje mechanicky – sekačkami a pilami. Uspokojivě v malých chráněných územích, neefektivně a draze ve velkých rezervacích. A tady dostávají šanci naši hrdinové – velcí spásači. Bez nároků na údržbu, bez spalování fosilních paliv, přirozeně, šetrně mohou jako před stoletími pečovat o naši stále ještě relativně pestrou přírodu,“ upozornil správce parku Břeněk Michálek.
Odvoz hřebečků, kteří se v Milovicích narodili v roce 2016, je v souladu s tím, jak se vyvíjí stádo ve volné přírodě. „Když hřebečci dosáhnou zhruba druhého roku života, začne je dominantní hřebec odhánět od stáda,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Mladí hřebci pak vytvoří pánské, takzvaně bakalářské skupiny. V nichž vzájemně poměřují síly, nejsilnější z nich poté vyzývají poletech dominantní hřebce z okolních stád a bojují s nimi o klisny.
Divoké koně do lokalit Josefovské louky a Plachta bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 na základě projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí. Koně by na Plachtu a Josefovské louky měli přijet v sobotu 20. ledna.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk