Tiskové zprávy
Česká krajina: Divocí koně zachraňují ohrožené orchideje. Vzácných rostlin přibývá ve východních Čechách i v Národním parku Podyjí
Díky pastvě divokých koní přibývá v několika lokalitách v České republice vzácných orchidejí. Týká se to přírodních památek Plachta v Hradci Králové a Baroch na Pardubicku, ale také Národního parku Podyjí. Ukazují to první výsledky botanického monitoringu těchto lokalit.
„Prstantec pleťový se v lokalitě Baroch začal šířit na pastvině i na místa, kde před zahájením pastvy nebyl. Také u prstnatce májového na Plachtě došlo po zahájení pastvy k nárůstu, ale ten se týkal i nepasených luk. Takže v tom jistě hrají dost zásadnější roli vlivy počasí,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř, která pastvu velkých kopytníků v obou východočeských lokalitách založila. Zároveň upozorňuje, že pastva na obou místech zatím funguje poměrně krátce, a proto je ještě předčasné dělat definitivní závěry. Na Plachtě, kde stavy orchidejí monitorují Věra Samková a Věra Hromádková, jsou divocí koně od roku 2018, na Barochu od roku 2020.
Kvůli tomu, že s pastvou divokých koní v oblasti výskytu orchidejí jsou v Česku jen relativně krátké zkušenosti, sledovali ochranáři vliv pastvy na tyto vzácné rostliny s velkým očekáváním. Především prstantce na Barochu ukázaly, jak se dokáží na pastvu výborně adaptovat. „Přímo mezi kopyty divokých koní jich letos na jaře kvetly stovky. Vykvetly dříve, než rostliny stejného druhu mimo pastvinu, protože v pastevní rezervaci jsou v nízce spasené vegetaci dobře osluněné. Zároveň nejsou vysoké obvyklých 50 až 60 centimetrů, ale jen několik centimetrů. Perfektně zareagovaly na vliv pastvy,“ doplnil David Číp.
Vzácná vegetace se přitom začíná na Barochu, což je nebeský rybník závislý na dešťových srážkách, objevovat také na ostrovech, které byly před začátkem pastvy zcela zarostlé rákosem. „Očekával jsem, že koně sice spasou rákos, ale místo něj vyrostou kopřivy. Koně je ale dokázali na většině ostrovů velmi efektivně potlačit sešlapem, takže kopřivy na ostrovech nejsou vůbec, nebo jen velmi vzácně,“ konstatoval David Číp. Na zavádění pastvy v obou východočeských lokalitách spolupracovala s ochranářskou organizací Agentura ochrany přírody a krajiny.
Orchidejím se na pastvinách divokých koní, pocházejících původně z anglického Exmooru, daří také v Národním parku Podyjí. „Na Mašovické střelnici se po pastvě exmoorů populace vemeníku zelenavého dost rapidně zvedá. Ale každá lokalita je jiná. Museli bychom exaktně uchopit celou škálu vlivů, vyhodnocovat příčiny,“ uvedl Martin Škorpík, vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a strategie plánování Národního parku Podyjí.
Obdobně pozitivně reagoval na zavedení pastvy v Národním parku Podyjí další vzácný druh orchidejí, vstavač kukačka. „Tento druhy byl do první půlky 20. století jednou z našich nejběžnějších orchidejí, dnes jde o druh kriticky ohrožený. Bohatě kvetoucí a plodící porosty na Mašovické střelnici od druhého roku pastvy naznačují pozitivní vývoj. Přestože na celkové posouzení vlivu pastvy na tento druh je zatím brzy, protože stanoviště s těmito orchidejemi bylo v rámci postupného rozšiřování pasených sektorů poprvé paseno teprve od zimy na přelomu let 2019 a 2020,“ zmínil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Pozitivní vliv pastvy divokých koní na orchideje je dobrou zprávou pro tuto ohroženou skupinu květin. „Orchideje bohužel v řadě lokalit v České republiky vymírají. To, že je dokáže zachránit pastva velkých kopytníků, která je zároveň nízkonákladovým způsobem péče o krajinu, je nesmírně pozitivní. Zvyšuje to naději, že se orchideje podaří udržet i na dalších místech,“ poznamenal Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pastvi velkých kopytníků v tuzemsku v roce 2015 zavedla ve spolupráci s vědci z několika vědeckých a univerzitních institucí.
Že málo až středně intenzivní pastva koní a jiných velkých kopytníků svědčí kromě řady jiných skupin rostlin také orchidejím podle vědců není až tak překvapivé. „Většina evropských orchidejí jsou konkurenčně slabé rostliny přímo závislé na trvalém odstraňování vysoké bylinné vegetace, která by je jinak zadusila. Jejich výskyt je proto vázán na pastevní krajiny a na stanoviště, kde růst vysokých bylin brzdí sucho a jiné faktory. Další důležitou podmínkou dobré kondice populací orchidejí je absence hnojení, na které jsou mnohé druhy citlivé. V regionech, kde v minulosti nedošlo k přerušení pastevní tradice a louky nebyly ovlivňovány hnojením jsou orchideje právě v pastevních krajinách zcela běžnou a velmi početnou součástí bylinné vegetace. Takové krajiny dnes nalezneme například na Balkáně či Iberském poloostrově, ale také v Alpách a Karpatech,“ uzavřel Miloslav Jirků.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
„Prstantec pleťový se v lokalitě Baroch začal šířit na pastvině i na místa, kde před zahájením pastvy nebyl. Také u prstnatce májového na Plachtě došlo po zahájení pastvy k nárůstu, ale ten se týkal i nepasených luk. Takže v tom jistě hrají dost zásadnější roli vlivy počasí,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř, která pastvu velkých kopytníků v obou východočeských lokalitách založila. Zároveň upozorňuje, že pastva na obou místech zatím funguje poměrně krátce, a proto je ještě předčasné dělat definitivní závěry. Na Plachtě, kde stavy orchidejí monitorují Věra Samková a Věra Hromádková, jsou divocí koně od roku 2018, na Barochu od roku 2020.
Kvůli tomu, že s pastvou divokých koní v oblasti výskytu orchidejí jsou v Česku jen relativně krátké zkušenosti, sledovali ochranáři vliv pastvy na tyto vzácné rostliny s velkým očekáváním. Především prstantce na Barochu ukázaly, jak se dokáží na pastvu výborně adaptovat. „Přímo mezi kopyty divokých koní jich letos na jaře kvetly stovky. Vykvetly dříve, než rostliny stejného druhu mimo pastvinu, protože v pastevní rezervaci jsou v nízce spasené vegetaci dobře osluněné. Zároveň nejsou vysoké obvyklých 50 až 60 centimetrů, ale jen několik centimetrů. Perfektně zareagovaly na vliv pastvy,“ doplnil David Číp.
Vzácná vegetace se přitom začíná na Barochu, což je nebeský rybník závislý na dešťových srážkách, objevovat také na ostrovech, které byly před začátkem pastvy zcela zarostlé rákosem. „Očekával jsem, že koně sice spasou rákos, ale místo něj vyrostou kopřivy. Koně je ale dokázali na většině ostrovů velmi efektivně potlačit sešlapem, takže kopřivy na ostrovech nejsou vůbec, nebo jen velmi vzácně,“ konstatoval David Číp. Na zavádění pastvy v obou východočeských lokalitách spolupracovala s ochranářskou organizací Agentura ochrany přírody a krajiny.
Orchidejím se na pastvinách divokých koní, pocházejících původně z anglického Exmooru, daří také v Národním parku Podyjí. „Na Mašovické střelnici se po pastvě exmoorů populace vemeníku zelenavého dost rapidně zvedá. Ale každá lokalita je jiná. Museli bychom exaktně uchopit celou škálu vlivů, vyhodnocovat příčiny,“ uvedl Martin Škorpík, vedoucí oddělení speciální ochrany přírody a strategie plánování Národního parku Podyjí.
Obdobně pozitivně reagoval na zavedení pastvy v Národním parku Podyjí další vzácný druh orchidejí, vstavač kukačka. „Tento druhy byl do první půlky 20. století jednou z našich nejběžnějších orchidejí, dnes jde o druh kriticky ohrožený. Bohatě kvetoucí a plodící porosty na Mašovické střelnici od druhého roku pastvy naznačují pozitivní vývoj. Přestože na celkové posouzení vlivu pastvy na tento druh je zatím brzy, protože stanoviště s těmito orchidejemi bylo v rámci postupného rozšiřování pasených sektorů poprvé paseno teprve od zimy na přelomu let 2019 a 2020,“ zmínil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Pozitivní vliv pastvy divokých koní na orchideje je dobrou zprávou pro tuto ohroženou skupinu květin. „Orchideje bohužel v řadě lokalit v České republiky vymírají. To, že je dokáže zachránit pastva velkých kopytníků, která je zároveň nízkonákladovým způsobem péče o krajinu, je nesmírně pozitivní. Zvyšuje to naději, že se orchideje podaří udržet i na dalších místech,“ poznamenal Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která pastvi velkých kopytníků v tuzemsku v roce 2015 zavedla ve spolupráci s vědci z několika vědeckých a univerzitních institucí.
Že málo až středně intenzivní pastva koní a jiných velkých kopytníků svědčí kromě řady jiných skupin rostlin také orchidejím podle vědců není až tak překvapivé. „Většina evropských orchidejí jsou konkurenčně slabé rostliny přímo závislé na trvalém odstraňování vysoké bylinné vegetace, která by je jinak zadusila. Jejich výskyt je proto vázán na pastevní krajiny a na stanoviště, kde růst vysokých bylin brzdí sucho a jiné faktory. Další důležitou podmínkou dobré kondice populací orchidejí je absence hnojení, na které jsou mnohé druhy citlivé. V regionech, kde v minulosti nedošlo k přerušení pastevní tradice a louky nebyly ovlivňovány hnojením jsou orchideje právě v pastevních krajinách zcela běžnou a velmi početnou součástí bylinné vegetace. Takové krajiny dnes nalezneme například na Balkáně či Iberském poloostrově, ale také v Alpách a Karpatech,“ uzavřel Miloslav Jirků.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
