Tiskové zprávy
Děti Země: Do Brněnské přehrady se chemikálie dávat nebudou. Zatím
1. června 2009 | Děti Země
Krajský úřad vyhověl zásadní námitce Dětí Země
Brněnský krajský úřad na základě žádosti Povodí Moravy, s. p., povolil na deset let výjimku z vodního zákona pro použití závadných látek v Brněnské přehradě, kterými jsou tzv. biopreparáty a huminové látky s peroxidem vodíku. Tyto látky mají pomoci likvidovat nadměrné množství sinic.
Úřad ovšem ve shodě s požadavkem Dětí Země zatím nepovolil dávat do přehrady různé typy chloridů a síranů hliníku pod názvem PAX-18. Proti jejich použití překvapivě nic nenamítal třeba magistrát či krajský hygienik.
„Je velmi zajímavé, že naše vyjádření z celkových pěti bylo jediné proti použití plánovaných chemikálií. Úředníci různých institucí a odborníci proti nim nevznesli zásadní námitky,“ poodhaluje některé informace ze spisu Miroslav Patrik z Dětí Země a z jejich sedmistránkového textu. 1)
Výjimka obsahuje šestnáct podmínek, které mají zajistit, aby obě povolené skupiny přírodních látek byly použity správným způsobem a aby probíhalo podrobné sledování jejích účinků na sinice, ekosystém přehrady a na kvalitu vody. Výjimka umožňuje jejich aplikaci při normální výšce hladiny i při upuštění vody o 10 metrů.
„Rozhodnutí ale nezaručuje, že by tyto chemické látky s rizikovým hliníkem byly proti sinicím navždy vyloučeny, klidně totiž může být podána nová žádost,“ upozorňuje dále Patrik a doufá, že k tomu nedojde.
Jejich aplikace je ovšem v rozporu s požadavkem magistrátu podepsaným náměstkem primátora Martinem Anderem, 2) který ve svém vyjádření ke studii „Čisté povodí Svratky – realizace opatření – I. etapa” výslovně uvedl, že v přehradě mají býž používány jen přírodě blízké postupy bez použití chemických látek.
Rozhodnutí krajského úřadu o povolení obou látek je ale podle Dětí Země vydáno bez zjištění skutečného stavu, o němž nejsou pochybnosti. Úřad totiž zamítnul řadu jejich návrhů na doplnění spisu dalšími odbornými podklady, které se aplikací uvažovaných látek proti sinicím na různých místech státu podrobně zabývají.
Například bylo odmítnuto vložit do spisu posudek Hydrobiologického ústavu AV ČR z Českých Budějovic 3) pro Ministerstvo zemědělství o použití a účincích různých látek proti sinicím v nádržích Plumov, Brno a Luhačovice s tvrzením, že ho úřad nemá a ani ho nesmí žádat, neboť má řadu vlastních studií. Přitom posudek zpochybňuje přílišný optimismus v boji proti sinicím, pokud bude do nádrží nadále přinášen nežádoucí fosfor.
„Tento postup úřadů je obvyklý, protože proč by se měly do spisu vkládat cizí odborné studie zpochybňující smysl a obsah žádostí státních organizací, když už byly třeba utraceny desítky miliónů korun z veřejných rozpočtů pro spřátelené firmy, které tvrdí, že vše je pod kontrolou,“ vysvětluje si Patrik.
Hlavní námitky v řízení o povolení výjimky k použití závadných látek pro Brněnskou přehradu:
1) U přírodě blízkých dvou skupin látek (biopreparáty a huminové kyseliny) chybí uvedení jejich názvu a složení. Dále není zřejmé, o jaké mikroorganismy jde a jak by byla zjišťována účinnost. Přitom z odborné literatury vyplývá, že biopreparáty nemají kromě malých jezírek s omezeným přísunem přírodních mikroorganismů žádný význam, takže u přehrady lze očekávat jejich nízkou účinnost. Použití biopreparátů by tak mělo být nejdříve testováno v poloprovozních podmínkách a pak povoleno pro celou přehradu.
2) Není zřejmé, jak dlouho bude působit plánovaná vysoká koncentrace peroxidu vodíku (EC 50), které mohou být pro plankton rizikové až zničující.
3) Zásadní nesouhlas s jakýmkoliv použitím obou skupin chemických látek (různé chloridy a sírany hliníku a železa, tzv. PAX-18), neboť je potřeba nejprve shromáždit dosavadní zkušenosti s jejich aplikací na různých místech v ČR v různých podmínkách a s různou účinností a finanční nákladností (mj. i z Máchova jezera). Nemohou např. vzniklé sraženiny těchto látek se sinicemi ucpávat žábra plůdku ryb a likvidovat i zooplankton v přehradě? Přitom je známo, že při pH pod 5,0 a nad 7,5 (stupně kyselosti) může být hliník jedovatý, což v létě není vůbec neočekávaný jev, neboť voda v přitékající Svratce a v přehradě mívá pH kolem 8,0 a více. Navíc není také jasné dávkování těchto látek a podmínky, za jakých budou použity.
4) Plán na vyčištění Brněnské přehrady těmito čtyřmi skupinami látek, z niž dvě jsou aspoň přírodě blízké, není odborně připravený (absence poloprovozních testů a jejich vyhodnocení), takže nemusí být účinný (dokonce může být rizikový pro ekosystém přehrady) a navíc je velmi finanční náročný, takže jde spíše o předčasně drahý experiment jeho obhájců za veřejné prostředky.
5) Uvažovaná délka 10 let k vydání výjimky (samozřejmě jen pro přírodě blízké látky) je příliš dlouhá. Moravský rybářský svaz navrhuje max. 5 let. Je proto vhodnější povolit jen dvě sezóny (dva roky) a jen na určitých místech přehrady. Pak teprve provést vyhodnocení účinnosti a finanční náklady, přičemž by si žadatel měl zajistit nezávislý odborný posudek (např. u AV ČR či u nějaké vysoké školy).
6) Žadatel či krajský úřad by měl do spisu vložit již zjištěné zkušenosti s aplikací uvažovaných látek i na jiných místech v ČR, přičemž existuje studie o boji proti sinicím na Máchově jezeře za rok 2007, z níž vyplývá, že i za použití chemických látek skupiny PAX-18 se průhlednost vody příliš nezvýšila a je stále pod jeden metr, takže účinnost těchto drahých látek je zatím nízká.
7) Do spisu by se měl určitě vložit posudek Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích k návrhu na omezení šíření sinic ve třech vodních nádržích v ČR, tj. na VD Plumlov, VD Brno a VD Luhačovice, který si vyžádalo Ministerstvo zemědělství. Z posudku má vyplývat, že použití chemických látek je drahé a nemá dlouhodobou účinnost, pokud není zastaven přísun fosforu a dalších organických látek. Jejich použití bylo tak efektivní jen u VD Luhačovice. Podobně dobré výsledky byly zjištěny i v malém rybníčku v Arboretu Bílá Lhota u Olomouce.
8) Předložené závazné stanovisko brněnského magistrátu k zásahu do významného krajinného prvku vodní tok a niva Brněnské přehrady nemá všechny náležitosti dle správního řádu, takže je nutné si vyžádat nové. Navíc je zmatečné, když kontrolu pracovníky AOPK ČR požaduje až při aplikování všech navržených látek, místo toho, aby logicky již nyní stanovilo jasné a vymahatelné podmínky. Kromě toho je i v rozporu s vyjádřením magistrátu ke studii „Čisté povodí Svratka“, které požaduje použití jen přírodě blízké látky.
9) Z vyjádření odboru životního prostředí krajského úřadu není zřejmé, zda v přehradě a v okolí se opravdu nenacházejí žádné zvláště chráněné druhy živočichů. V opačném případě by bylo nutné povolit výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do jejich biotopů. Je proto nutné si vyžádat přesnější vyjádření.
10) Neexistuje tu riziko, že by paušální povolování výjimek pro použití chemických látek až ve vodních nádržích na deset let místo rychlého a účinného zamezení vypouštění fosforu do vodotečí z domácností a z jiných zdrojů, vytvořilo nebezpečný precedens? Odstraňovat fosfor chemickými látkami je rizikovější pro přírodu i velmi drahé pro společnost, než systémově u zdroje jeho vzniku.
Krajský úřad Jihomoravského kraje povolením výjimky výše uvedeným námitkám Dětí Země:
- vyhověl = 3) – zásadní námitka
- nevyhověl a řádně vysvětlil = 1), 2), 6), 10)
- nevyhověl a nesprávně vysvětlil = 5) – nelze měnit žádost, 7) – nelze žádat další podklady, 8), 9)
- neřešil = 4)
Brněnský krajský úřad na základě žádosti Povodí Moravy, s. p., povolil na deset let výjimku z vodního zákona pro použití závadných látek v Brněnské přehradě, kterými jsou tzv. biopreparáty a huminové látky s peroxidem vodíku. Tyto látky mají pomoci likvidovat nadměrné množství sinic.
Úřad ovšem ve shodě s požadavkem Dětí Země zatím nepovolil dávat do přehrady různé typy chloridů a síranů hliníku pod názvem PAX-18. Proti jejich použití překvapivě nic nenamítal třeba magistrát či krajský hygienik.
„Je velmi zajímavé, že naše vyjádření z celkových pěti bylo jediné proti použití plánovaných chemikálií. Úředníci různých institucí a odborníci proti nim nevznesli zásadní námitky,“ poodhaluje některé informace ze spisu Miroslav Patrik z Dětí Země a z jejich sedmistránkového textu. 1)
Výjimka obsahuje šestnáct podmínek, které mají zajistit, aby obě povolené skupiny přírodních látek byly použity správným způsobem a aby probíhalo podrobné sledování jejích účinků na sinice, ekosystém přehrady a na kvalitu vody. Výjimka umožňuje jejich aplikaci při normální výšce hladiny i při upuštění vody o 10 metrů.
„Rozhodnutí ale nezaručuje, že by tyto chemické látky s rizikovým hliníkem byly proti sinicím navždy vyloučeny, klidně totiž může být podána nová žádost,“ upozorňuje dále Patrik a doufá, že k tomu nedojde.
Jejich aplikace je ovšem v rozporu s požadavkem magistrátu podepsaným náměstkem primátora Martinem Anderem, 2) který ve svém vyjádření ke studii „Čisté povodí Svratky – realizace opatření – I. etapa” výslovně uvedl, že v přehradě mají býž používány jen přírodě blízké postupy bez použití chemických látek.
Rozhodnutí krajského úřadu o povolení obou látek je ale podle Dětí Země vydáno bez zjištění skutečného stavu, o němž nejsou pochybnosti. Úřad totiž zamítnul řadu jejich návrhů na doplnění spisu dalšími odbornými podklady, které se aplikací uvažovaných látek proti sinicím na různých místech státu podrobně zabývají.
Například bylo odmítnuto vložit do spisu posudek Hydrobiologického ústavu AV ČR z Českých Budějovic 3) pro Ministerstvo zemědělství o použití a účincích různých látek proti sinicím v nádržích Plumov, Brno a Luhačovice s tvrzením, že ho úřad nemá a ani ho nesmí žádat, neboť má řadu vlastních studií. Přitom posudek zpochybňuje přílišný optimismus v boji proti sinicím, pokud bude do nádrží nadále přinášen nežádoucí fosfor.
„Tento postup úřadů je obvyklý, protože proč by se měly do spisu vkládat cizí odborné studie zpochybňující smysl a obsah žádostí státních organizací, když už byly třeba utraceny desítky miliónů korun z veřejných rozpočtů pro spřátelené firmy, které tvrdí, že vše je pod kontrolou,“ vysvětluje si Patrik.
Hlavní námitky v řízení o povolení výjimky k použití závadných látek pro Brněnskou přehradu:
1) U přírodě blízkých dvou skupin látek (biopreparáty a huminové kyseliny) chybí uvedení jejich názvu a složení. Dále není zřejmé, o jaké mikroorganismy jde a jak by byla zjišťována účinnost. Přitom z odborné literatury vyplývá, že biopreparáty nemají kromě malých jezírek s omezeným přísunem přírodních mikroorganismů žádný význam, takže u přehrady lze očekávat jejich nízkou účinnost. Použití biopreparátů by tak mělo být nejdříve testováno v poloprovozních podmínkách a pak povoleno pro celou přehradu.
2) Není zřejmé, jak dlouho bude působit plánovaná vysoká koncentrace peroxidu vodíku (EC 50), které mohou být pro plankton rizikové až zničující.
3) Zásadní nesouhlas s jakýmkoliv použitím obou skupin chemických látek (různé chloridy a sírany hliníku a železa, tzv. PAX-18), neboť je potřeba nejprve shromáždit dosavadní zkušenosti s jejich aplikací na různých místech v ČR v různých podmínkách a s různou účinností a finanční nákladností (mj. i z Máchova jezera). Nemohou např. vzniklé sraženiny těchto látek se sinicemi ucpávat žábra plůdku ryb a likvidovat i zooplankton v přehradě? Přitom je známo, že při pH pod 5,0 a nad 7,5 (stupně kyselosti) může být hliník jedovatý, což v létě není vůbec neočekávaný jev, neboť voda v přitékající Svratce a v přehradě mívá pH kolem 8,0 a více. Navíc není také jasné dávkování těchto látek a podmínky, za jakých budou použity.
4) Plán na vyčištění Brněnské přehrady těmito čtyřmi skupinami látek, z niž dvě jsou aspoň přírodě blízké, není odborně připravený (absence poloprovozních testů a jejich vyhodnocení), takže nemusí být účinný (dokonce může být rizikový pro ekosystém přehrady) a navíc je velmi finanční náročný, takže jde spíše o předčasně drahý experiment jeho obhájců za veřejné prostředky.
5) Uvažovaná délka 10 let k vydání výjimky (samozřejmě jen pro přírodě blízké látky) je příliš dlouhá. Moravský rybářský svaz navrhuje max. 5 let. Je proto vhodnější povolit jen dvě sezóny (dva roky) a jen na určitých místech přehrady. Pak teprve provést vyhodnocení účinnosti a finanční náklady, přičemž by si žadatel měl zajistit nezávislý odborný posudek (např. u AV ČR či u nějaké vysoké školy).
6) Žadatel či krajský úřad by měl do spisu vložit již zjištěné zkušenosti s aplikací uvažovaných látek i na jiných místech v ČR, přičemž existuje studie o boji proti sinicím na Máchově jezeře za rok 2007, z níž vyplývá, že i za použití chemických látek skupiny PAX-18 se průhlednost vody příliš nezvýšila a je stále pod jeden metr, takže účinnost těchto drahých látek je zatím nízká.
7) Do spisu by se měl určitě vložit posudek Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích k návrhu na omezení šíření sinic ve třech vodních nádržích v ČR, tj. na VD Plumlov, VD Brno a VD Luhačovice, který si vyžádalo Ministerstvo zemědělství. Z posudku má vyplývat, že použití chemických látek je drahé a nemá dlouhodobou účinnost, pokud není zastaven přísun fosforu a dalších organických látek. Jejich použití bylo tak efektivní jen u VD Luhačovice. Podobně dobré výsledky byly zjištěny i v malém rybníčku v Arboretu Bílá Lhota u Olomouce.
8) Předložené závazné stanovisko brněnského magistrátu k zásahu do významného krajinného prvku vodní tok a niva Brněnské přehrady nemá všechny náležitosti dle správního řádu, takže je nutné si vyžádat nové. Navíc je zmatečné, když kontrolu pracovníky AOPK ČR požaduje až při aplikování všech navržených látek, místo toho, aby logicky již nyní stanovilo jasné a vymahatelné podmínky. Kromě toho je i v rozporu s vyjádřením magistrátu ke studii „Čisté povodí Svratka“, které požaduje použití jen přírodě blízké látky.
9) Z vyjádření odboru životního prostředí krajského úřadu není zřejmé, zda v přehradě a v okolí se opravdu nenacházejí žádné zvláště chráněné druhy živočichů. V opačném případě by bylo nutné povolit výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny k zásahu do jejich biotopů. Je proto nutné si vyžádat přesnější vyjádření.
10) Neexistuje tu riziko, že by paušální povolování výjimek pro použití chemických látek až ve vodních nádržích na deset let místo rychlého a účinného zamezení vypouštění fosforu do vodotečí z domácností a z jiných zdrojů, vytvořilo nebezpečný precedens? Odstraňovat fosfor chemickými látkami je rizikovější pro přírodu i velmi drahé pro společnost, než systémově u zdroje jeho vzniku.
Krajský úřad Jihomoravského kraje povolením výjimky výše uvedeným námitkám Dětí Země:
- vyhověl = 3) – zásadní námitka
- nevyhověl a řádně vysvětlil = 1), 2), 6), 10)
- nevyhověl a nesprávně vysvětlil = 5) – nelze měnit žádost, 7) – nelze žádat další podklady, 8), 9)
- neřešil = 4)
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
