Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Dokončení likvidace následků orkánu Kyrill
K dnešnímu dni byla zpracována dřevní hmota poničená lednovým orkánem Kyrill na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma. Na několika místech ve východních Krkonoších ještě zbývá toto dřevo přiblížit a odvézt z lesa.
Orkán Kyrill se Krkonošemi prohnal v noci z 18. na 19. ledna tohoto roku. Vítr, jehož rychlost dosahovala na hřebenech hor až 216 km/h, v některých porostech polámal či vyvrátil jednotlivé stromy. Na řadě míst vznikly rozsáhlé plošné polomy. Největší škody byly zaznamenány ve východních Krkonoších. Poškozeny byly zejména smrkové monokultury. Síle větru však neodolaly ani některé smíšené porosty. Vláda České republiky vyhlásila z důvodu vzniklé krizové situace nouzový stav, který výrazně přispěl k urychlení likvidace kalamity. V toto dobu bylo možné výrazně zrychlit zadávání veřejných zakázek. Proces, který za normálních podmínek trvá více než 6 týdnů, bylo možné ve zkráceném řízení zvládnout za 2 týdny. O celkem 23 veřejných zakázek na území KRNAP se podělilo 8 firem. Výhercem se vždy stala firma s nejnižší cenou. Přes toto urychlení se těžební práce v lese rozbíhaly jen velmi pozvolna. Důvodem bylo počasí. Likvidaci kalamity znemožňovalo množství sněhu a následně podmáčený lesní terén. S postupným pronikáním techniky do nepřístupných míst a v návaznosti na reálně zpracovaný objem dřevní hmoty, bylo nezbytné zpřesňovat údaje o celkovém poškození. Naše první odhady mluvily o 70 000 m³, nakonec muselo být na území KRNAP a jeho ochranného pásma zpracováno 87 733 m³ dřeva.
Roční plánované těžby pro rok 2007 byly stanoveny na 80 000 m³. Po orkánu Kyrill byly všechny úmyslné těžby zastaveny. V současné době byla provedena rebilance plánu a v letošním roce se budou provádět již pouze výchovné zásahy ve prospěch lesa.
Hrozba kůrovcové kalamity se v krkonošských lesích zatím nevyplnila. Důvodem je vysoké tempo prací, které byly v lesích prováděny a také opatření přijatá našimi lesníky. Důsledný monitoring vývoje lýkožrouta smrkového v dané lokalitě byl jedním v hlavních preventivních opatření. Podle stádia vývoje bylo přistupováno k odkorňování ležících stromů pomocí loupáků. Oloupaná kůra i s larvami rychle zasychá, takže nedochází k dokončení vývoje kůrovce. S ohledem na maximální vytíženost venkovního personálu se z příkazu ředitele Správy KRNAP všichni pracovníci v červnu účastnili tohoto loupání kůry. Na řadu míst byly také umístěny feromonové lapače. Hlavním opatřením, které zabránilo masivnímu rozšíření kůrovce a následné kůrovcové kalamitě, bylo včasné odvezení zpracovaného dřeva z lesa. Přes všechna opatření očekáváme, že na některých místech kůrovec dokončil svůj vývoj, vylétl a napadl okolní porosty. Podle předběžných pozorování se však bude jednat o napadení menšího rozsahu.
V současné době je zpracovávána studie, která na základě nedávno pořízených leteckých snímků a terénního šetření určí plochy s dostatečným potenciálem přirozené obnovy. Většina poškozených míst zřejmě bude ponechána přirozenému vývoji. Na tyto lokality budou pouze doplněny dřeviny, které v tamní druhové skladbě chybí. Zejména se bude jednat o buk, jedli, jeřáb či břízu. Všechny ostatní plochy budou zalesněny do 5 let, jak lesům zvláštního určení v Krkonošském národním parku a jeho ochranném pásmu ukládá výjimka MŽP. Oproti běžným hospodářským lesům je tato lhůta prodloužena ze 2 na 5 let právě z důvodu podpořit v lesích na území národního parku v maximální možné míře přirozené procesy.
Orkán Kyrill Správě Krkonošského národního parku způsobil i značné finanční škody.
Prvotní odhad nákladů na zpracování kalamity a obnovu poškozených lesů byl více než 33 milionů korun a 12 milionů korun v dalších letech na postupnou rekonstrukci lesních porostů.
Vláda ČR přidělila Správě KRNAP dotaci ve výši 28 milionů korun. Negativní dopad kalamity do ekonomiky Správy KRNAP se projevil zejména ve zvýšených nákladech na těžbu, zpracování a odvoz dřeva z lesa a také ve snížení prodejní ceny vytěžené dřevní hmoty.
Větrné kalamity podobného rozsahu postihly Krkonoše v roce 1966, po ní bylo zpracováno asi 400 000 m³ dřeva a v roce 1996, kdy bylo zpracováno 132 tisíc m3. V mezidobí byly krkonošské lesy atakovány pouze lokálními problémy nepřesahující cca 15 000 m³ ročně.
Orkán Kyrill se Krkonošemi prohnal v noci z 18. na 19. ledna tohoto roku. Vítr, jehož rychlost dosahovala na hřebenech hor až 216 km/h, v některých porostech polámal či vyvrátil jednotlivé stromy. Na řadě míst vznikly rozsáhlé plošné polomy. Největší škody byly zaznamenány ve východních Krkonoších. Poškozeny byly zejména smrkové monokultury. Síle větru však neodolaly ani některé smíšené porosty. Vláda České republiky vyhlásila z důvodu vzniklé krizové situace nouzový stav, který výrazně přispěl k urychlení likvidace kalamity. V toto dobu bylo možné výrazně zrychlit zadávání veřejných zakázek. Proces, který za normálních podmínek trvá více než 6 týdnů, bylo možné ve zkráceném řízení zvládnout za 2 týdny. O celkem 23 veřejných zakázek na území KRNAP se podělilo 8 firem. Výhercem se vždy stala firma s nejnižší cenou. Přes toto urychlení se těžební práce v lese rozbíhaly jen velmi pozvolna. Důvodem bylo počasí. Likvidaci kalamity znemožňovalo množství sněhu a následně podmáčený lesní terén. S postupným pronikáním techniky do nepřístupných míst a v návaznosti na reálně zpracovaný objem dřevní hmoty, bylo nezbytné zpřesňovat údaje o celkovém poškození. Naše první odhady mluvily o 70 000 m³, nakonec muselo být na území KRNAP a jeho ochranného pásma zpracováno 87 733 m³ dřeva.
Roční plánované těžby pro rok 2007 byly stanoveny na 80 000 m³. Po orkánu Kyrill byly všechny úmyslné těžby zastaveny. V současné době byla provedena rebilance plánu a v letošním roce se budou provádět již pouze výchovné zásahy ve prospěch lesa.
Hrozba kůrovcové kalamity se v krkonošských lesích zatím nevyplnila. Důvodem je vysoké tempo prací, které byly v lesích prováděny a také opatření přijatá našimi lesníky. Důsledný monitoring vývoje lýkožrouta smrkového v dané lokalitě byl jedním v hlavních preventivních opatření. Podle stádia vývoje bylo přistupováno k odkorňování ležících stromů pomocí loupáků. Oloupaná kůra i s larvami rychle zasychá, takže nedochází k dokončení vývoje kůrovce. S ohledem na maximální vytíženost venkovního personálu se z příkazu ředitele Správy KRNAP všichni pracovníci v červnu účastnili tohoto loupání kůry. Na řadu míst byly také umístěny feromonové lapače. Hlavním opatřením, které zabránilo masivnímu rozšíření kůrovce a následné kůrovcové kalamitě, bylo včasné odvezení zpracovaného dřeva z lesa. Přes všechna opatření očekáváme, že na některých místech kůrovec dokončil svůj vývoj, vylétl a napadl okolní porosty. Podle předběžných pozorování se však bude jednat o napadení menšího rozsahu.
V současné době je zpracovávána studie, která na základě nedávno pořízených leteckých snímků a terénního šetření určí plochy s dostatečným potenciálem přirozené obnovy. Většina poškozených míst zřejmě bude ponechána přirozenému vývoji. Na tyto lokality budou pouze doplněny dřeviny, které v tamní druhové skladbě chybí. Zejména se bude jednat o buk, jedli, jeřáb či břízu. Všechny ostatní plochy budou zalesněny do 5 let, jak lesům zvláštního určení v Krkonošském národním parku a jeho ochranném pásmu ukládá výjimka MŽP. Oproti běžným hospodářským lesům je tato lhůta prodloužena ze 2 na 5 let právě z důvodu podpořit v lesích na území národního parku v maximální možné míře přirozené procesy.
Orkán Kyrill Správě Krkonošského národního parku způsobil i značné finanční škody.
Prvotní odhad nákladů na zpracování kalamity a obnovu poškozených lesů byl více než 33 milionů korun a 12 milionů korun v dalších letech na postupnou rekonstrukci lesních porostů.
Vláda ČR přidělila Správě KRNAP dotaci ve výši 28 milionů korun. Negativní dopad kalamity do ekonomiky Správy KRNAP se projevil zejména ve zvýšených nákladech na těžbu, zpracování a odvoz dřeva z lesa a také ve snížení prodejní ceny vytěžené dřevní hmoty.
Větrné kalamity podobného rozsahu postihly Krkonoše v roce 1966, po ní bylo zpracováno asi 400 000 m³ dřeva a v roce 1996, kdy bylo zpracováno 132 tisíc m3. V mezidobí byly krkonošské lesy atakovány pouze lokálními problémy nepřesahující cca 15 000 m³ ročně.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
