Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Důsledky nezákonné těžby u Ptačího potoka: 32 hektarů pokácených ploch vzácného lesa
18. srpna 2011 | Hnutí Duha
U Ptačího potoka v šumavském národním parku pokáceli dřevorubci nezákonně plochu 32 hektarů lesa dosud ponechaného přírodě [1]. Na řadě míst vznikly velké holiny. Za poslední tři týdny tak bylo na tomto místě zničeno více než 10 procent území cenných podmáčených smrčin. Vyplývá to z měření, která pomocí GPS zařízení provedli přímo na místě ochránci přírody. Ti následně zaslali informace Hnutí DUHA.
Ekologická organizace na dnešní tiskové konferenci ukázala satelitní snímky území Ptačího potoka s vyznačenými plochami, kde jsou dnes často už jen pusté holiny [1]. To dokazují i desítky fotografií přímo z místa. Kácením byly téměř kompletně zničeny mladé stromky, které pod svými rodiči vyrůstaly. Stromy, které na některých místech těžby zůstaly stát, nedokáží zmírnit devastující účinky kácení.
Jak navíc zjistili odborníci analýzou poražených stromů, na některých místech byla zhruba pětina z nich zcela zdravá [2].
Devastace horského lesa u Ptačího potoka přitom byla úplně zbytečná, neboť k zastavení šíření kůrovce nepovede. Lokalita je totiž téměř kompletně obklopena bezzásahovými zónami národního parku [1].
Představitelé správy národního parku přitom připouštějí, že až polovina pokácených stromů bude z lesa odvezena [3] a následně zobchodována. Ukazuje se tak, že skutečný účel masivního kácení v této lokalitě byl zcela jiný, než deklarovaný boj proti kůrovci.
Právní kroky proti porušování předpisů koordinuje Ekologický právní servis. Jsou vedeny ve dvou rovinách: podání a žaloby směřované k zastavení kácení a nepřiměřených zákroků policie a právní pomoc účastníkům občanského protestu při podávání trestních oznámení [4].
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA k tomu říká:
„Škody na vzácné horské přírodě jsou obrovské a nikdy už se je nepodaří zacelit. Ke kácení takového rozsahu správa národního parku jednoznačně potřebovala výjimky ze zákona o ochraně přírody [5]. Ty ale dodneška nezískala. Budeme trvat na řádném prošetření všech nezákonností, kterých se vedení parku dopustilo.“
„Díky obětavosti stovek ochránců divoké šumavské přírody nakonec nedošlo k nasazení harvestorů a další těžké techniky, kterou se vedení národního parku chystalo k Ptačímu potoku poslat [6]. Na nejagresivnější způsob devastace lesa tedy naštěstí nedošlo. Část stromů označených modrou tečkou ještě nebyla pokácena.“
Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, k tomu říká:
„Vážíme si osobního nasazení a statečnosti stovek lidí, kteří přijeli na Šumavu bránit nelegálnímu kácení v přírodně cenném horském lese. Fakt, že účastníci pokojné blokády ilegálního kácení byli vystavováni nepřiměřenému násilí a ponižování ze strany policie nebo zesměšňováni mnoha politiky, svědčí o tom, že Česká republika má k vyzrálým demokraciím ještě daleko. Ve vyspělých zemích se lidem bránícím ilegální činnosti nebo devastaci vzácné přírody děkuje, u nás jsou označováni za extrémisty a posílá se na ně policie. Stejně zarážející je skutečnost, že jsou ignorovány názory vědecké obce. Úsilí účastníků blokády si vážíme o to více, že jsme se sami nemohli kvůli rozhodnutí soudu, učiněného na základě mylných podkladů, do občanského protestu aktivně zapojit.“
„Události posledních týdnů potvrdily, že divoká příroda na Šumavě překáží dřevařským firmám, developerům i spekulantům s pozemky. Rozhodnutí o každodenním nasazení desítek policistů z celé republiky ukázalo, že nešlo jen o vykácení několika tisíc stromů v srdci národního parku. Oblast Ptačího potoka se stala symbolem ochrany divoké přírody i zájmu aktivních občanů o ni. Vedení parku se jej pokusilo na politickou objednávku exemplárně rozdrtit. Ale stovky lidí, které sem přijely, se nenechaly zastrašit a ukázaly, že se s plány kmotrů na okleštění národního parku jen tak nesmíří.“
Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu dodává:
„V případu kácení v NP Šumava dochází k opakovanému porušování právních předpisů. Zaráží mě také fakt, že o předběžném opatření zakazujícím Hnutí DUHA organizovat blokádu bylo rozhodnuto téměř okamžitě, o předběžném opatření k zastavení zásahu policie nebylo rozhodnuto ani po 15 dnech.“
„Ukončením kácení naše právní aktivity nekončí. Podnět k České inspekci životního prostředí a podané žaloby budeme nadále sledovat a činit všechny kroky k jejich uspokojivému dořešení.“
Kontakty:
Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, tel. 777 308 113
Jaromír Bláha, program Lesy Hnutí DUHA, tel: 731 463 929
Markéta Cooiman, Ekologický právní servis, tel: 775 154 081
Mojmír Vlašín, biolog, mluvčí blokády nelegálního kácení, tel: 602 404 285.
Vratislav Vozník, mluvčí blokády nelegálního kácení, tel: 732 719 699
Mapy a fotografie prezentované v průběhu tiskové konference jsou k dispozici na vyžádání u Magdy Koutské, Hnutí DUHA, tel: 728 033 727, magda.koutska@hnutiduha.cz
Přílohy a poznámky:
[2] První pokácené zdravé stromy byly objeveny již 16.7.2011: 9 z 46 stromů (20%) bylo zdravých. Další zdravé stromy byly nacházeny a policii průběžně oznamovány v dalších dnech 11.8. (3 stromy), 12.8. (11 stromů), 13.8. (10 stromů), 14.8. cca 50 zdravých kmenů na lokalitě Na Ztraceném – 4b (dle ozn. policie lokalita č. 8).
Dne 15.8.2011 provedla skupina pod vedením M. Kutala prověření všech poražených kmenů na lokalitě (4b), její části na ploše cca 0,75 ha. Z celkem 166 stromů bylo 40 (24 %) prokazatelně nenapadených (zdravých). V přepočtu na kubíky dřeva (který byl z nařezaných 4,1 metrových klád odečítán) byl poměr 23,5 %.
Videozáznam, kde lesník Petr Ješátko ukazuje případy zcela zdravých pokácených stromů, naleznete na https://www.youtube.com/watch?v=PyE9DYJXGDI&feature=channel_video_title.
Videozáznam, kde Miroslav Kohel dokládá napadení kůrovce houbami v lokalitě Ptačího potoka naleznete na https://www.youtube.com/watch?v=jnk33rmOvwM&feature=youtu.be.
[3] Ekolist.cz, 28.7.2011: „Podle náměstka ředitele Jiřího Mánka na lokalitě trojka zhruba padesát procent dřeva zůstane, zbytek by se měl odvézt.“
[4] Seznam učiněných právních podání v kauze kácení u Ptačího potoka:
14.7.11
Podnět ČIŽP k zastavení činnosti a prošetření nelegálního kácení
20.7.11
Podnět MŽP k přijetí opatření proti nelegálním postupům Správy NPŠ
29.7.11
Odvolání proti předběžnému opatření zakazujícímu Hnutí DUHA organizaci blokády
2.8.11
Návrh na vydání předběžného opatření proti zásahům policie v NPŠ
2.8.11
Podnět veřejnému ochránci práv ve věci oprávněnosti kácení a postupu policie v NPŠ
2.8.11
Žaloba na „jiný zásah orgánu veřejné moci“- na Správu NPŠ ve věci nezákonného kácení, spojeno s návrhem na předběžné opatření
3.8.11
Trestní oznámení na Správu NPŠ ve věci nezákonného kácení
3.8.11
Trestní oznámení na policii – nezasahování v případech ohrožování života a zdraví lidí těžbou, spojeno s výzvou policejnímu prezidentovi
5.8.11
Podnět na inspekci práce – provádění těžby v rozporu s bezpečnostními předpisy
10.8.11
Žaloba proti rozpuštění shromáždění – zásahu policie, spojeno s návrhem na vydání předběžného opatření
11.8.11
Výzva k odvolání krajského policejního ředitele a velitele zásahu
Dále byla podána tři trestní oznámení na policisty, kteří nepřiměřeně zasáhli proti účastníkům blokády.
[5] § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny výslovně uvádí:
“Na celém území národních parků je zakázáno…...způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů….”
[6]
MF DNES, 28.7.2011: "Dva malé harvestory vyrazí do míst, která jsou suchá a nehrozí, že tu rozjezdí půdu...," řekl náměstek správy parku Jiří Mánek.
www.rozhlas.cz/zpravy, 28.7.2011: „Stráský předpokládá, že správa parku na Ptačím potoku stihne z asi milionu stromů v dané lokalitě pokácet jen 3000. Kvůli blokádě aktivistů je podle něj použití harvestorů nutné.”
Ekologická organizace na dnešní tiskové konferenci ukázala satelitní snímky území Ptačího potoka s vyznačenými plochami, kde jsou dnes často už jen pusté holiny [1]. To dokazují i desítky fotografií přímo z místa. Kácením byly téměř kompletně zničeny mladé stromky, které pod svými rodiči vyrůstaly. Stromy, které na některých místech těžby zůstaly stát, nedokáží zmírnit devastující účinky kácení.
Jak navíc zjistili odborníci analýzou poražených stromů, na některých místech byla zhruba pětina z nich zcela zdravá [2].
Devastace horského lesa u Ptačího potoka přitom byla úplně zbytečná, neboť k zastavení šíření kůrovce nepovede. Lokalita je totiž téměř kompletně obklopena bezzásahovými zónami národního parku [1].
Představitelé správy národního parku přitom připouštějí, že až polovina pokácených stromů bude z lesa odvezena [3] a následně zobchodována. Ukazuje se tak, že skutečný účel masivního kácení v této lokalitě byl zcela jiný, než deklarovaný boj proti kůrovci.
Právní kroky proti porušování předpisů koordinuje Ekologický právní servis. Jsou vedeny ve dvou rovinách: podání a žaloby směřované k zastavení kácení a nepřiměřených zákroků policie a právní pomoc účastníkům občanského protestu při podávání trestních oznámení [4].
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA k tomu říká:
„Škody na vzácné horské přírodě jsou obrovské a nikdy už se je nepodaří zacelit. Ke kácení takového rozsahu správa národního parku jednoznačně potřebovala výjimky ze zákona o ochraně přírody [5]. Ty ale dodneška nezískala. Budeme trvat na řádném prošetření všech nezákonností, kterých se vedení parku dopustilo.“
„Díky obětavosti stovek ochránců divoké šumavské přírody nakonec nedošlo k nasazení harvestorů a další těžké techniky, kterou se vedení národního parku chystalo k Ptačímu potoku poslat [6]. Na nejagresivnější způsob devastace lesa tedy naštěstí nedošlo. Část stromů označených modrou tečkou ještě nebyla pokácena.“
Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, k tomu říká:
„Vážíme si osobního nasazení a statečnosti stovek lidí, kteří přijeli na Šumavu bránit nelegálnímu kácení v přírodně cenném horském lese. Fakt, že účastníci pokojné blokády ilegálního kácení byli vystavováni nepřiměřenému násilí a ponižování ze strany policie nebo zesměšňováni mnoha politiky, svědčí o tom, že Česká republika má k vyzrálým demokraciím ještě daleko. Ve vyspělých zemích se lidem bránícím ilegální činnosti nebo devastaci vzácné přírody děkuje, u nás jsou označováni za extrémisty a posílá se na ně policie. Stejně zarážející je skutečnost, že jsou ignorovány názory vědecké obce. Úsilí účastníků blokády si vážíme o to více, že jsme se sami nemohli kvůli rozhodnutí soudu, učiněného na základě mylných podkladů, do občanského protestu aktivně zapojit.“
„Události posledních týdnů potvrdily, že divoká příroda na Šumavě překáží dřevařským firmám, developerům i spekulantům s pozemky. Rozhodnutí o každodenním nasazení desítek policistů z celé republiky ukázalo, že nešlo jen o vykácení několika tisíc stromů v srdci národního parku. Oblast Ptačího potoka se stala symbolem ochrany divoké přírody i zájmu aktivních občanů o ni. Vedení parku se jej pokusilo na politickou objednávku exemplárně rozdrtit. Ale stovky lidí, které sem přijely, se nenechaly zastrašit a ukázaly, že se s plány kmotrů na okleštění národního parku jen tak nesmíří.“
Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu dodává:
„V případu kácení v NP Šumava dochází k opakovanému porušování právních předpisů. Zaráží mě také fakt, že o předběžném opatření zakazujícím Hnutí DUHA organizovat blokádu bylo rozhodnuto téměř okamžitě, o předběžném opatření k zastavení zásahu policie nebylo rozhodnuto ani po 15 dnech.“
„Ukončením kácení naše právní aktivity nekončí. Podnět k České inspekci životního prostředí a podané žaloby budeme nadále sledovat a činit všechny kroky k jejich uspokojivému dořešení.“
Kontakty:
Petr Machálek, ředitel Hnutí DUHA, tel. 777 308 113
Jaromír Bláha, program Lesy Hnutí DUHA, tel: 731 463 929
Markéta Cooiman, Ekologický právní servis, tel: 775 154 081
Mojmír Vlašín, biolog, mluvčí blokády nelegálního kácení, tel: 602 404 285.
Vratislav Vozník, mluvčí blokády nelegálního kácení, tel: 732 719 699
Mapy a fotografie prezentované v průběhu tiskové konference jsou k dispozici na vyžádání u Magdy Koutské, Hnutí DUHA, tel: 728 033 727, magda.koutska@hnutiduha.cz
Přílohy a poznámky:
[2] První pokácené zdravé stromy byly objeveny již 16.7.2011: 9 z 46 stromů (20%) bylo zdravých. Další zdravé stromy byly nacházeny a policii průběžně oznamovány v dalších dnech 11.8. (3 stromy), 12.8. (11 stromů), 13.8. (10 stromů), 14.8. cca 50 zdravých kmenů na lokalitě Na Ztraceném – 4b (dle ozn. policie lokalita č. 8).
Dne 15.8.2011 provedla skupina pod vedením M. Kutala prověření všech poražených kmenů na lokalitě (4b), její části na ploše cca 0,75 ha. Z celkem 166 stromů bylo 40 (24 %) prokazatelně nenapadených (zdravých). V přepočtu na kubíky dřeva (který byl z nařezaných 4,1 metrových klád odečítán) byl poměr 23,5 %.
Videozáznam, kde lesník Petr Ješátko ukazuje případy zcela zdravých pokácených stromů, naleznete na https://www.youtube.com/watch?v=PyE9DYJXGDI&feature=channel_video_title.
Videozáznam, kde Miroslav Kohel dokládá napadení kůrovce houbami v lokalitě Ptačího potoka naleznete na https://www.youtube.com/watch?v=jnk33rmOvwM&feature=youtu.be.
[3] Ekolist.cz, 28.7.2011: „Podle náměstka ředitele Jiřího Mánka na lokalitě trojka zhruba padesát procent dřeva zůstane, zbytek by se měl odvézt.“
[4] Seznam učiněných právních podání v kauze kácení u Ptačího potoka:
14.7.11
Podnět ČIŽP k zastavení činnosti a prošetření nelegálního kácení
20.7.11
Podnět MŽP k přijetí opatření proti nelegálním postupům Správy NPŠ
29.7.11
Odvolání proti předběžnému opatření zakazujícímu Hnutí DUHA organizaci blokády
2.8.11
Návrh na vydání předběžného opatření proti zásahům policie v NPŠ
2.8.11
Podnět veřejnému ochránci práv ve věci oprávněnosti kácení a postupu policie v NPŠ
2.8.11
Žaloba na „jiný zásah orgánu veřejné moci“- na Správu NPŠ ve věci nezákonného kácení, spojeno s návrhem na předběžné opatření
3.8.11
Trestní oznámení na Správu NPŠ ve věci nezákonného kácení
3.8.11
Trestní oznámení na policii – nezasahování v případech ohrožování života a zdraví lidí těžbou, spojeno s výzvou policejnímu prezidentovi
5.8.11
Podnět na inspekci práce – provádění těžby v rozporu s bezpečnostními předpisy
10.8.11
Žaloba proti rozpuštění shromáždění – zásahu policie, spojeno s návrhem na vydání předběžného opatření
11.8.11
Výzva k odvolání krajského policejního ředitele a velitele zásahu
Dále byla podána tři trestní oznámení na policisty, kteří nepřiměřeně zasáhli proti účastníkům blokády.
[5] § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny výslovně uvádí:
“Na celém území národních parků je zakázáno…...způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů….”
[6]
MF DNES, 28.7.2011: "Dva malé harvestory vyrazí do míst, která jsou suchá a nehrozí, že tu rozjezdí půdu...," řekl náměstek správy parku Jiří Mánek.
www.rozhlas.cz/zpravy, 28.7.2011: „Stráský předpokládá, že správa parku na Ptačím potoku stihne z asi milionu stromů v dané lokalitě pokácet jen 3000. Kvůli blokádě aktivistů je podle něj použití harvestorů nutné.”
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
