Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví: EEA: Zdraví Evropanů stále ohrožuje znečištěné ovzduší - Český vzduch patří mezi nešpinavější v EU
Dnes zveřejněná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazuje, že znečištění ovzduší stále ohrožuje zdraví lidí v Evropě. Největší problém představuje jemný prach (PM2,5), přízemní ozón (O3) a rakovinotvorný benzo-a-pyren (BaP). Česká republika podle zprávy EEA patří mezi země s nejhorším znečištěním, zejména z hlediska zamoření prachem a BaP. (1) Přesto Česká republika počítá s výjimkami pro velké průmyslové znečišťovatele, aby ještě po řadu let nemuseli plnit limity škodlivin, které stanovila evropská směrnice o průmyslových emisích z roku 2010. (2)
„Podle zprávy EEA zhruba třetina obyvatel městských oblastí musí dýchat vzduch, který je znečištěný více než dovolují limity Evropské unie. A 9 z 10 obyvatel těchto oblastí dýchá vzduch znečištěný více než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) z hlediska ochrany zdraví,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Česká republika v porovnání s dalšími zeměmi nedopadla dobře. Ve znečištění jemným prachem patří Česko mezi nejhorší, společně s Bulharskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem. V letech 2011 a 2012 byla hodnota WHO doporučená pro jemný prach překročena v Česku na všech stanicích hodnocených Státním zdravotním ústavem (4).
Jako jemný prach se obvykle označují částice s průměrem do 2,5 μm (PM2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
"V případě znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem patří Česká republika mezi naprosto nejhorší. Hodnoty zamoření BaP v Ostravě-Radvanicích nebo v Karviné nemají v západní Evropě obdoby. Překonat je dokázaly jenom nejznečištěnější oblasti Bulharska a Polska,“ uvedl Šuta a doplnil: „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale Ostravě či Karviné bývá limit překračován osmi- či desetinásobně. Přitom studie zdravotního stavu dětí v Ostravě prokázala, že děti narozené a bydlící po 6 let v nejznečištěnější oblasti Ostrava východ (Radvanice, Bartovice, Slezská Ostrava) měly třikrát vyšší výskyt lékařem diagnostikovaného průduškového astmatu a nejméně dvakrát vyšší výskyt atopického ekzému a alergické rýmy než děti narozené a žijící ve zbytku Ostravy.“ (5)
V roce 2010 byla schválena evropská směrnice o průmyslových emisích, jež stanovila nové limity pro vypouštění hlavních škodlivin do ovzduší, které mají platit od 1. ledna 2016 pro největší průmyslové znečišťovatele. „Ministerstvo životního prostředí však připravilo Přechodný národní plán ČR (6), které počítá s výjimkami pro desítky znečišťovatelů, a to i v nejhůře zamořených oblastech Moravskoslezského kraje,“ uvedl Šuta a dodal „Dobrý zpráva je alespoň to, že tento plán musí projít procesem posuzováním vlivů na životní prostředí (SEA), takže obyvatelé postižených oblastí se k němu budou moci vyjadřovat.“ (7)
Poznámky pro editory:
(1) European Environmental Agency (EEA): Air Quality in Europe, - 2013 report http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2013
(2) Směrnice Evropské parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. (http://www.facebook.com/CpZPZ )
(4) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2011 + Odborná zpráva za rok 2012 Státní zdravotní ústav
(5) Miroslav Dostál, Anna Pastorková, Vlasta Švecová, Radim J. Šrám: Studie zdravotního stavu dětí v Ostravě 2001–2009, Alergie 1/2013
(6) Přechodný národní plán České republiky, Ministerstvo životního prostředí ČR, prosinec 2012
(7) http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP154K
„Podle zprávy EEA zhruba třetina obyvatel městských oblastí musí dýchat vzduch, který je znečištěný více než dovolují limity Evropské unie. A 9 z 10 obyvatel těchto oblastí dýchá vzduch znečištěný více než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) z hlediska ochrany zdraví,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Česká republika v porovnání s dalšími zeměmi nedopadla dobře. Ve znečištění jemným prachem patří Česko mezi nejhorší, společně s Bulharskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem. V letech 2011 a 2012 byla hodnota WHO doporučená pro jemný prach překročena v Česku na všech stanicích hodnocených Státním zdravotním ústavem (4).
Jako jemný prach se obvykle označují částice s průměrem do 2,5 μm (PM2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.
"V případě znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem patří Česká republika mezi naprosto nejhorší. Hodnoty zamoření BaP v Ostravě-Radvanicích nebo v Karviné nemají v západní Evropě obdoby. Překonat je dokázaly jenom nejznečištěnější oblasti Bulharska a Polska,“ uvedl Šuta a doplnil: „Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako důsledek nedokonalého spalování. Jeho celoroční koncentrace by neměla překročit 1 ng/m3, ale Ostravě či Karviné bývá limit překračován osmi- či desetinásobně. Přitom studie zdravotního stavu dětí v Ostravě prokázala, že děti narozené a bydlící po 6 let v nejznečištěnější oblasti Ostrava východ (Radvanice, Bartovice, Slezská Ostrava) měly třikrát vyšší výskyt lékařem diagnostikovaného průduškového astmatu a nejméně dvakrát vyšší výskyt atopického ekzému a alergické rýmy než děti narozené a žijící ve zbytku Ostravy.“ (5)
V roce 2010 byla schválena evropská směrnice o průmyslových emisích, jež stanovila nové limity pro vypouštění hlavních škodlivin do ovzduší, které mají platit od 1. ledna 2016 pro největší průmyslové znečišťovatele. „Ministerstvo životního prostředí však připravilo Přechodný národní plán ČR (6), které počítá s výjimkami pro desítky znečišťovatelů, a to i v nejhůře zamořených oblastech Moravskoslezského kraje,“ uvedl Šuta a dodal „Dobrý zpráva je alespoň to, že tento plán musí projít procesem posuzováním vlivů na životní prostředí (SEA), takže obyvatelé postižených oblastí se k němu budou moci vyjadřovat.“ (7)
Poznámky pro editory:
(1) European Environmental Agency (EEA): Air Quality in Europe, - 2013 report http://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2013
(2) Směrnice Evropské parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví. (http://www.facebook.com/CpZPZ )
(4) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2011 + Odborná zpráva za rok 2012 Státní zdravotní ústav
(5) Miroslav Dostál, Anna Pastorková, Vlasta Švecová, Radim J. Šrám: Studie zdravotního stavu dětí v Ostravě 2001–2009, Alergie 1/2013
(6) Přechodný národní plán České republiky, Ministerstvo životního prostředí ČR, prosinec 2012
(7) http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP154K
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
