Tiskové zprávy
Česká rozvojová agentura: ČRA podpořila projekt pro zlepšení environmentální udržitelnosti zahraniční rozvojové spolupráce
Změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí zvyšují zranitelnost lidí, především v zemích globálního jihu. Veřejnost i řada donorů proto od humanitárních a rozvojových organizací očekávají nejen poskytování pomoci, ale také aktivní omezení negativních environmentálních dopadů jejich provozu. Projekt podpořený Českou rozvojovou agenturou a realizovaný společností Člověk v tísni má proto za cíl zajistit, aby realizátoři české zahraniční rozvojové spolupráce a jejich místní partneři měli praktické znalosti a nástroje potřebné pro měření a snižování environmentálních dopadů jejich operací a aktivně je využívali v praxi.
Ochrana životního prostředí bylo a stále je pro mnoho donorů i realizátorů průřezové téma. Zaměřuje se však primárně na environmentální dopady projektových aktivit a mnohem méně na dopady provozu, jako je např. transport, kanceláře, odpady, nákupy či spotřeba vody. V souladu s principem „neškodit“ proto začala řada organizací i donorů usilovat o zvýšení environmentální udržitelnosti jejich provozu. Jejich cílem je, aby poskytovaná pomoc byla efektivní a zároveň měla co nejméně negativní dopad na životní prostředí.
Více než 300 donorů a realizátorů (včetně společnosti Člověk v tísni) podepsalo Klimatickou a environmentální chartu, kterou se zavázali snížit jejich environmentální stopu. Začali analyzovat jejich environmentální dopady a navrhovat relevantní řešení. Progresivní donoři, např. ECHO a Global Affairs Canada, začali realizátory podporovat v přijímání environmentálních opatření v rámci jejich provozu (např. zohlednění udržitelnosti při nákupech, šetrnější využívání energií a vody, ekologičtější transport, využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, apod.).
První z aktivit projektu je kompetence pro měření uhlíkové stopy společnosti Člověk v tísni (Čvt). Pro snižování uhlíkové stopy Čvt je klíčové, aby dokázala uhlíkovou stopu spočítat a vidět, jaké typy aktivit představují největší zdroje skleníkových plynů. „Zkušenosti organizací, které svoji uhlíkovou stopu již počítají, ukazují, že tyto zdroje jsou často jiné, než by se očekávalo. Schopnost kalkulovat emise humanitárních a rozvojových operací Čvt nám umožní zaměřit se na hlavní zdroje emisí, u kterých je zároveň realistické dostáhnout jejich snížení. Kalkulace a reporting uhlíkové stopy nám zároveň umožní meziročně sledovat, do jaké míry se nám daří snižovat emise skleníkových plynů,“ říká odpovědný řešitel projektu ze společnosti Člověk v tísni Petr Schmied.
Čvt používá v současné době nejrespektovanější nástroj Humanitarian Carbon Calculator (HCC), který byl vyvinut Mezinárodním červeným křížem ve spolupráci s neziskovými organizacemi a specialisty na počítání uhlíkové stopy. HCC je velmi komplexní nástroj a nejlepší cesta pro jeho naučení je jeho praktické použití (na základě poskytnutých návodů HCC), které Čvt umožní si vybudovat know-how a systémy potřebné pro jeho dlouhodobé využívání. První měření zahrne aktivity za rok 2022, které na počátku projekt již byly (na rozdíl od dat za rok 2023) plně dostupné ve finančních a logistických systémech Čvt.
Druhé potřebné know-how je schopnost smysluplně využít získaná data o uhlíkové stopě stovek typů aktivit, které HCC měří – spotřeby energie, odpadů, distribuované pomoci, transportu, atd. „V rámci této aktivity si proto Čvt otestuje využívání těchto dat pro rozhodování o nejefektivnějších opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Využijeme přitom dostupné návody, své dosavadní zkušenosti a know-how zkušenějších organizací. Nejdůležitější výstupy tohoto vzdělávacího procesu budou zveřejněny ve zprávě představující hlavní zdroje emisí spojených s prací Čvt a popisující klíčová opatření, která bude Čvt realizovat pro snížení těchto emisí,“ dodává Petr Schmied.
Součástí projektu je i online workshop sdílející s realizátory ZRS proces, nástroje, a zkušenosti s měřením uhlíkové stopy Čvt. Metodologie měření uhlíkové stopy, výsledná data, i jejich efektivní využití poskytují užitečné know-how, které organizacím pomáhá v jejich snahách o zvýšení udržitelnosti. Čvt proto zrealizuje online workshop, kde představí proces, nástroje, výsledky, a celkové zkušenosti s měřením uhlíkové stopy. Workshop se zaměří na postupy, které mohou jiné organizace replikovat pro své aktivity a budou na něj pozvání zástupci realizátorů ZRS a také zaměstnanci České rozvojové agentury.
Dosažení záměru projektu bude měřeno skrze indikátor, který určí, zda 10 poboček Čvt a jejich partnerů realizovalo alespoň 70 % klíčových environmentálních opatření. A dále, zda alespoň 15 počet poboček Čvt a jejich partnerů připravilo plán snižování environmentálních dopadů jejich provozu.Konečnými příjemci projektu jsou zaměstnanci podpořených organizací, kteří jsou schopni svoji práci vykonávat způsobem, který má méně negativní vliv na životní prostředí. Nepřímými příjemci projektu jsou organizace, které nebyly přímo podpořené, ale využily volně dostupné vzdělávací materiály. Vzhledem k tomu, že řada environmentálních opatření vede k větší hospodárnosti, nepřímými příjemci budou také zranitelní lidé, na jejichž podporu budou mít projekty realizátorů více prostředků, protože ušetří na nákladech na svůj provoz.
Ochrana životního prostředí bylo a stále je pro mnoho donorů i realizátorů průřezové téma. Zaměřuje se však primárně na environmentální dopady projektových aktivit a mnohem méně na dopady provozu, jako je např. transport, kanceláře, odpady, nákupy či spotřeba vody. V souladu s principem „neškodit“ proto začala řada organizací i donorů usilovat o zvýšení environmentální udržitelnosti jejich provozu. Jejich cílem je, aby poskytovaná pomoc byla efektivní a zároveň měla co nejméně negativní dopad na životní prostředí.
Více než 300 donorů a realizátorů (včetně společnosti Člověk v tísni) podepsalo Klimatickou a environmentální chartu, kterou se zavázali snížit jejich environmentální stopu. Začali analyzovat jejich environmentální dopady a navrhovat relevantní řešení. Progresivní donoři, např. ECHO a Global Affairs Canada, začali realizátory podporovat v přijímání environmentálních opatření v rámci jejich provozu (např. zohlednění udržitelnosti při nákupech, šetrnější využívání energií a vody, ekologičtější transport, využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, apod.).
První z aktivit projektu je kompetence pro měření uhlíkové stopy společnosti Člověk v tísni (Čvt). Pro snižování uhlíkové stopy Čvt je klíčové, aby dokázala uhlíkovou stopu spočítat a vidět, jaké typy aktivit představují největší zdroje skleníkových plynů. „Zkušenosti organizací, které svoji uhlíkovou stopu již počítají, ukazují, že tyto zdroje jsou často jiné, než by se očekávalo. Schopnost kalkulovat emise humanitárních a rozvojových operací Čvt nám umožní zaměřit se na hlavní zdroje emisí, u kterých je zároveň realistické dostáhnout jejich snížení. Kalkulace a reporting uhlíkové stopy nám zároveň umožní meziročně sledovat, do jaké míry se nám daří snižovat emise skleníkových plynů,“ říká odpovědný řešitel projektu ze společnosti Člověk v tísni Petr Schmied.
Čvt používá v současné době nejrespektovanější nástroj Humanitarian Carbon Calculator (HCC), který byl vyvinut Mezinárodním červeným křížem ve spolupráci s neziskovými organizacemi a specialisty na počítání uhlíkové stopy. HCC je velmi komplexní nástroj a nejlepší cesta pro jeho naučení je jeho praktické použití (na základě poskytnutých návodů HCC), které Čvt umožní si vybudovat know-how a systémy potřebné pro jeho dlouhodobé využívání. První měření zahrne aktivity za rok 2022, které na počátku projekt již byly (na rozdíl od dat za rok 2023) plně dostupné ve finančních a logistických systémech Čvt.
Druhé potřebné know-how je schopnost smysluplně využít získaná data o uhlíkové stopě stovek typů aktivit, které HCC měří – spotřeby energie, odpadů, distribuované pomoci, transportu, atd. „V rámci této aktivity si proto Čvt otestuje využívání těchto dat pro rozhodování o nejefektivnějších opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Využijeme přitom dostupné návody, své dosavadní zkušenosti a know-how zkušenějších organizací. Nejdůležitější výstupy tohoto vzdělávacího procesu budou zveřejněny ve zprávě představující hlavní zdroje emisí spojených s prací Čvt a popisující klíčová opatření, která bude Čvt realizovat pro snížení těchto emisí,“ dodává Petr Schmied.
Součástí projektu je i online workshop sdílející s realizátory ZRS proces, nástroje, a zkušenosti s měřením uhlíkové stopy Čvt. Metodologie měření uhlíkové stopy, výsledná data, i jejich efektivní využití poskytují užitečné know-how, které organizacím pomáhá v jejich snahách o zvýšení udržitelnosti. Čvt proto zrealizuje online workshop, kde představí proces, nástroje, výsledky, a celkové zkušenosti s měřením uhlíkové stopy. Workshop se zaměří na postupy, které mohou jiné organizace replikovat pro své aktivity a budou na něj pozvání zástupci realizátorů ZRS a také zaměstnanci České rozvojové agentury.
Dosažení záměru projektu bude měřeno skrze indikátor, který určí, zda 10 poboček Čvt a jejich partnerů realizovalo alespoň 70 % klíčových environmentálních opatření. A dále, zda alespoň 15 počet poboček Čvt a jejich partnerů připravilo plán snižování environmentálních dopadů jejich provozu.Konečnými příjemci projektu jsou zaměstnanci podpořených organizací, kteří jsou schopni svoji práci vykonávat způsobem, který má méně negativní vliv na životní prostředí. Nepřímými příjemci projektu jsou organizace, které nebyly přímo podpořené, ale využily volně dostupné vzdělávací materiály. Vzhledem k tomu, že řada environmentálních opatření vede k větší hospodárnosti, nepřímými příjemci budou také zranitelní lidé, na jejichž podporu budou mít projekty realizátorů více prostředků, protože ušetří na nákladech na svůj provoz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
