MŽP ČR: Elektřiny z obnovitelných zdrojů bychom měli získávat víc

Dnes, kdy si připomínáme Světový den životního prostředí, navštíví ministr životního prostředí Libor Ambrozek, větrnou elektrárnu v Jindřichovicích pod Smrkem – první zařízení na využití obnovitelného zdroje energie, které bylo spuštěno po přijetí našeho závazku dosáhnout podílu 8 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2010.

Během Světového dne životního prostředí (1) navštíví ministr Ambrozek větrnou elektrárnu a výtopnu na biomasu v Jindřichovicích pod Smrkem a centrální vytápění využívající geotermální energii v Děčíně. Jde o příklady konkrétních úspěšných projektů, které pomáhají České republice dosáhnout 8% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2010, k čemuž se zavázala podpisem Smlouvy o přistoupení k Evropské unii v dubnu letošního roku (2).

V rozvoji energoefektivity (3) a obnovitelných zdrojů energie však ČR stále zaostává za průměrem Evropské unie (4) i za srovnatelnými evropskými zeměmi.

„Česká energetika je po Francii druhým největším vývozcem energie v Evropě. To představuje velkou zátěž v podobě znečištěného ovzduší, krajiny narušené těžbou či toxického jaderného odpadu. Nadvýroba energie brání jejímu efektivnímu využívání a rozvoji obnovitelných zdrojů. Nová vládní energetická politika musí jít jiným směrem - v souladu s principy udržitelného rozvoje a energetickou politikou EU“, říká Libor Ambrozek.

Cestou rozvoje obnovitelných zdrojů energie se vydaly dokonce i ty evropské mocnosti, které v minulosti stavěly jaderné elektrárny. Velká Británie počítá na konci tohoto desetiletí s podílem 10 % elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, Německo s 12,5 %, Francie s 21 %, Itálie 25% (5).

Tato cesta přináší technologický rozvoj, zvýšení konkurenceschopnosti, efektivní využití zemědělské půdy, pracovní příležitosti zejména pro regiony ohrožené nezaměstnaností, vyšší soběstačnost obcí a regionů, snížení závislosti na dovozu, zlepšení životního prostředí, ochranu klimatu a aktuálně velmi sledovanou vyšší bezpečnost před teroristickými útoky.

Zatímco neobnovitelných zdrojů – jako je uhlí, ropa či uran - rychle ubývá a dlouhodobě se předpokládá růst jejich cen, trend ve využívání obnovitelných zdrojů je přesně opačný. Na rozdíl od prvně jmenovaných proto před sebou mají budoucnost.


Na podporu rozvoje moderní energetiky již tato vláda učinila několik kroků:

Ekonomická podpora
SFŽP podpořil přímými dotacemi obnovitelné zdroje energie od roku 1994 ve výši 1,295 miliardy Kč. Česká energetická agentura (zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu) ve stejné době podpořila úsporná opatření přímými dotacemi 2,094 miliardy Kč. Ve srovnání s podporou jiných energetických zdrojů, jsou však tyto prostředky stále nízké (6).

Legislativní podpora
Od letošního roku vstoupil v platnost zákon o integrované prevenci a kontrole znečištění, který zavádí povinné užití nejlepších dostupných technik (BAT), které jsou efektivnější a energeticky úspornější.

Letos v březnu vláda schválila program podpory výroby bioplynu a výstavby bioplynových stanic do roku 2010, včetně návrhu legislativní a finanční podpory programu (č.j. 297/03).

Včera vláda schválila svým nařízením Plán odpadového hospodářství, který podporuje výrazný rozvoj recyklace a tím úsporu surovin i energie k jejich dobývání a zpracování.

Administrativní podpora
MŽP se snaží jít příkladem při snaze o úspory ve státní správě například užíváním recyklovaného papíru či projektem zateplení budovy. Své zkušenosti nabízí ostatním resortům.

Další kroky vláda připravuje. Jde především o návrh zákona na podporu obnovitelných zdrojů energie (7) a koncept ekologické daňové reformy.

Poznámky:

1) Světový den životního prostředí byl ustanoven rezolucí Valného shromáždění OSN v roce 1972. Je připomínkou zahajovací Konference OSN o životním prostředí, která se konala v témže roce ve Stockholmu. Valné shromáždění přijalo rovněž v roce 1972 rezoluci, jíž byl na základě doporučení stockholmské konference ustaven Program OSN pro životní prostředí (UNEP).

Světový den životního prostředí má být stimulem celosvětového povědomí o problémech prostředí, ve kterém žijeme. Inspiruje nejen nevládní organizace a jednotlivé občany, ale i zástupce průmyslové sféry i média k činům přispívajícím ke zlepšení kvality životního prostředí.

Tento den si v současné době připomínají v cca 140 zemích světa. Po celém světě jsou proto pořádány desítky různých akcí – koncerty, kampaně výstavy, semináře apod.

Pro letošní rok 2003 vybral Program OSN pro životní prostředí UNEP téma: "Water: Two Billion People are Dying for It!"

2) Obnovitelné zdroje energie, které jsou všeobecně považovány za východisko z globálních problémů změny klimatu, jsou v České republice zastoupeny pouze 2 % podílu tuzemské spotřeby primárních energetických zdrojů a 3,2% podílu elektřiny z obnovitelných energetických zdrojů na tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2002. Podepsáním Smlouvy o přistoupení k Evropské unii v Aténách v dubnu letošního roku se ČR zavázala k 8% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na tuzemské spotřebě elektřiny v roce 2010. EU si vytkla za cíl dosáhnout v roce 2010 podílu 12 % na spotřebě primárních energetických zdrojů a 22 % na produkci elektřiny, což představuje zhruba zdvojnásobení podílů během tohoto desetiletí. Na konci desetiletí na tom tedy budeme stále třikrát hůře než průměr Evropské unie.

Asociace obnovitelných zdrojů energií, která disponuje pravděpodobně nejkompletnějším souborem údajů, zpracovala společně s Ministerstvem životního prostředí odborný odhad potenciálu rozvoje obnovitelných zdrojů energií do roku 2010. Vychází z veškerých dostupných evidencí stávajících systémů výroby energie z obnovitelných zdrojů a identifikuje reálný ekonomický potenciál dostupný do roku 2010 ve výši 8% výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Největší potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů energie je v biomase resp. ve výrobě tepla resp. elektřiny z biomasy, tj. z dřevního odpadu, obilné slámy, řepkové slámy a energetických rostlin. Předpokládaný nárůst výroby tepla z biomasy činí zhruba 39 PJ, nárůst výroby elektřiny z biomasy činí cca 28 PJ. Větrné elektrárny by se měly uplatnit především v pohraničních horských oblastech, kde je očekáván nárůst výroby o cca 930 GWh ročně. Byl identifikován také významný potenciál rozvoje malých vodních elektráren, a to o cca 60 % do roku 2010 oproti stávajícímu stavu. Vypracování podrobné studie potenciálu rozvoje obnovitelných zdrojů energie v České republice s dlouhodobějším výhledem právě zadává Ministerstvo životního prostředí.

3) Energetická náročnost české ekonomiky je neúměrně vysoká, v roce 2000 byla po přepočtu podle parity kupní síly o 71 % vyšší než v EU. Nízká efektivita výroby výrazně snižuje konkurenceschopnost našich výrobků, poškozuje životní prostředí a zdraví lidí v důsledku zbytečně spotřebované a tudíž i zbytečně vyrobené energie.

4) Cílů, které EU v oblasti elektřiny z obnovitelných zdrojů plánuje do roku 2010, může Česká republika – podle předběžných odhadů - reálně dosáhnout se zhruba dvacetiletým zpožděním. Ve skutečnosti - s ohledem na důslednou politiku ochrany klimatu - lze očekávat, že tempo růstu podílu obnovitelných zdrojů v EU bude do dalších let přinejmenším zachováno. Ztráta ČR bude tedy patrně ještě větší. Přesná čísla ověří podrobná studie potenciálu rozvoje obnovitelných zdrojů energie v České republice, kterou právě zadává Ministerstvo životního prostředí.

5) Referenční hodnoty indikativních cílů členských států pro podíly elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny k roku 2010

OZE-E TWh stávající země 1997přistupující 1999 OZE-E % stávající země 1997přistupující 1999 OZE-E % 2010
Belgie 0,86 1,1 6,0
Česká republika 2,36 3,8 8
Dánsko 3,21 8,7 29,0
Německo 24,91 4,5 12,5
Estonsko 0,02 0,2 5,1
Řecko 3,94 8,6 20,1
Španělsko 37,15 19,9 29,4
Francie 66,00 15,0 21,0
Irsko 0,84 3,6 13,2
Itálie 46,46 16,0 25,0
Kypr 0,002 0,05 6
Lotyšsko 2,76 42,4 49,3
Litva 0,33 3,3 7
Lucembursko 0,14 2,1 5,7
Maďarsko 0,22 0,7 3,6
Malta 0 0 5
Nizozemsko 3,45 3,5 9,0
Rakousko 39,05 70,0 78,1
Polsko 2,35 1,6 7,5
Portugalsko 14,30 38,5 39,0
Slovinsko 3,66 29,9 33,6
Slovensko 5,09 17,9 31
Finsko 19,03 24,7 31,5
Švédsko 72,03 49,1 60,0
Spojené království 7,04 1,7 10,0
Společenství 355,2 12,9 21

6) Přímá finanční podpora z veřejných prostředků na udržení a útlum neobnovitelných zdrojů energie ve druhé polovině 90. let, tedy za pět let, činila 66 miliard Kč. Přímá finanční podpora rozvoji obnovitelných zdrojů energie a energoefektivity ve stejném období pouhé 2 miliardy Kč. Započítáme-li dále nepřímé dotace (DPH, křížové dotace a ostatní) a mezinárodní programy, pak dostáváme částku 237 miliard Kč oproti 7 miliardám ve prospěch fosilních a jaderných zdrojů.

7) Směrnice 2001/77/ES o podpoře elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektrickou energií doposud nebyla implementována do českého právního řádu. Má se tak stát prostřednictvím samostatného zákona na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zjednodušeně lze říci, že hlavním cílem prací na přípravě zákona je zvýšit podnikatelskou jistotu pro investory do obnovitelných zdrojů energií a tím nastartovat jejich žádoucí rozvoj. Současný model, kdy minimální výkupní ceny elektřiny z OZE stanoví Regulační úřad cenovým rozhodnutím, které může být prakticky kdykoli změněno, negarantuje stabilitu výkupních cen a odrazuje tak především tu část investorů, u kterých je doba návratnosti investice vyšší.

Návrh zákona, jehož věcný podklad je v tuto chvíli připravován experty Ministerstva průmyslu a obchodu a experty Ministerstva životního prostředí, definuje nově obnovitelné zdroje tak, aby jejich definice odpovídala směrnici 2001/77/ES. Mezi obnovitelné zdroje energie zahrnuje energii větrnou a sluneční, energii okolního prostředí (zejména geotermální), energii vody a biomasy. Z formálních důvodů, resp. pro případy teoretického importu i energii vln a přílivu. Biomasou je pak biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů, zbytků ze zemědělství, lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu. Návrh považuje za elektřinu z obnovitelných zdrojů energie i tu část elektřiny, která je vyrobena z obnovitelných zdrojů energie v hybridních zařízeních, která využívají i neobnovitelné zdroje energie. Konkrétně se tak podpora má týkat vodních elektráren do 10 MWe, větrných elektráren, geotermálních elektráren a výtopen, tepelných čerpadel, solárních kolektorů , fotovoltaických systémů, solárně termických elektráren a nakonec i zařízení, využívajících jako zdroj biomasu.

Legitimní otázkou v této souvislosti je, nakolik je státní pomoc na podporu obnovitelných zdrojů energie v souladu s pravidly vnitřního trhu s elektřinou. Důležité je v tomto ohledu rozhodnutí Evropského soudního dvora, který v souvislosti s cenovým ustanovením, které je obdobné stanovení minimálních výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, rozhodl, že zvýhodnění určitého prodávajícího, které jde k tíži spotřebitele a nikoli státu, nelze považovat za státní pomoc. Navíc, ve skutečnosti provozovatelům zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energií nejsou poskytována žádná zvýhodnění, ale jsou pouze částečně vyrovnávány nevýhody, které musí nést ve srovnání s výrobci konvenční elektřiny. Ekologické a sociální škody konvenční výroby elektřiny nesou totiž z velké části daňoví poplatníci a budoucí generace, nikoli provozovatelé těchto konvenčních zdrojů.