Centrum komunitní práce Ústí nad Labem: EQUAL - trh práce potřebuje léčit!

Jedním z neduhů současného trhu práce je diskriminace. Lidé se zaměstnavatelům zdají příliš mladí, nebo naopak příliš staří. Znevýhodňovat může ovšem i pohlaví, zdravotní handicap, rodičovství, či příslušnost k jiné národnostní skupině.

„Pokud bychom uchazeče dělili do skupin podle druhu znevýhodnění na trhu práce, získali bychom zajímavý obraz o situaci na trhu práce. Objektivnější dělení je na takzvaně dosažitelné uchazeče o zaměstnání - to jsou ti, kteří mohou okamžitě nastoupit do práce – a na uchazeče, kteří mají problémy se uplatnit. Mezi nimi jsou například starší občané s nízkou kvalifikací a zároveň zdravotním postižením,“ vysvětluje ing. Jaroslav Lejček z ústeckého Úřadu práce. Podle něj tvoří největší skupinu evidovaných uchazečů tzv. dlouhodobě nezaměstnaní (tj. déle než půl roku).

JEN NEDOSTATEČNÉ VZDĚLÁNÍ?
Lidé s nízkou kvalifikací jsou evidovaní nejdéle. Úřady práce jim sice nabízejí poradenství i rekvalifikace, ale ne všichni je však mohou absolvovat. Například bezdomovci. Podle slov ředitelky Oblastního spolku ČČK v Ústí nad Labem Neveny Černohorské je řada z nich nekvalifikovaná, ale nezaměstnaní jsou především proto, že nemají kde bydlet: „Mezi bezdomovci jsou středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaní lidé. Pracuji s nimi mnoho let a vidím, jak je jednoduché stát se ze dne na den bezdomovcem bez prostředků, nezaměstnaným a opuštěným zároveň.“

MLÁDÍ V BLUDNÉM KRUHU...
Opoždění z přechodu ze školy do zaměstnání provázejí nejen negativní pocity, ale někdy nastartuje i proces vyloučení ze společnosti: „Rodiče jsou v práci, brácha ve škole. Připadám si zbytečný, naši mi říkají, že jsem k ničemu, hádáme se kvůli tomu. Obcházím zaměstnavatele a ti mi říkají, ať přijdu, až budu mít zkušenosti, nebo že se mám zase přijít zeptat za půl roku,“ říká Marek V. (21). Díky sociálním dávkám nejsou mladí lidé v tíživé finanční situaci, ale cítí velké omezení: „To, že nemám práci, je velmi špatné. Nemůžu chodit na kulturu, pozvat dívku do restaurace na jídlo, prostě nic. Když někam chci, jsem závislý na rodičích, jestli mi na to dají, nebo ne,“ svěřuje se pětadvacetiletý Petr M. „Rád bych se osamostatnil, už jenom proto, abych neviděl, jak se tím trápí. Potřebuji začít fungovat jako normální člověk, který má své místo a postavení. Zatím mě ke štěstí chybí praxe.“

ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ
Jejich počet v registrech úřadů práce roste a počet nabízených míst klesá. Problémy s jejich umísťováním přetrvávají i přes opatření, která mají zaměstnávání podpořit. Podniky s více než polovinou handicapovaných pracovníků mají nárok na státní příspěvek. Na každého postiženého dostávají měsíčně 0,35násobek průměrné mzdy. Ve firmách s více než 25 zaměstnanci by postižení měli tvořit čtyři procenta pracovníků. Místo přijetí člověka se změněnou pracovní schopností však podnikatelé mnohem raději nakoupí výrobky postižených nebo zaplatí sankce.

TREST ZA RODIČOVSTVÍ?
Pravidelné statistiky zemí Evropské unie, které vydává Eurostat, ukazují jednoznačný primát České republiky v míře negativního vlivu rodičovství především na postavení žen v zaměstnání. Každá pátá žena–matka se setkala přinejmenším s diskriminujícími dotazy u vstupního pohovoru. Jana B.(43) je samoživitelka se dvěma nezletilými dětmi:„Jsem středoškolačka s praxí, ale na svůj věk mám poměrně malé děti – jedno chodí do školky, druhé na první stupeň základní školy. Jsem sama, a to je asi ta nejhorší kombinace. Zatím se každý zaměstnavatel, kterého jsem oslovila, pozastavil nad tím, že děti jsou malé. Musím asi počkat, až dorostou…“ Péče o děti je překážkou při hledání zaměstnání pro 44 % matek! Na ústeckém Úřadu práce je však evidováno i 14 mužů, pečujících o děti do patnácti let.

GENERACE PADESÁTNÍKŮ
Porevoluční nástup tržního hospodářství, znalost cizích jazyků a počítačová gramotnost velmi drasticky změnil situaci dnešních padesátníků na trhu práce. Tato generace si nejvíc přála změny a nejvíc na ně doplatila. Více než dvaadvacet procent ústeckých uchazečů tvoří ti, kterým je více než padesát, ale problémy mají i o něco mladší: „Několikrát se mi stalo, že mi zaměstnavatel – někdy skrytě, jindy přímo- naznačil, že jsem prostě stará,“ říká osmačtyřicetiletá středoškolačka Petra H.

EQUAL – CESTA K ODSTRANĚNÍ DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE
Dojde někdy k „vyléčení“ trhu práce? Doporučeným receptem jsou podpůrné programy a realizace projektů podpořených z Evropských sociálních fondů. Evropská unie má čtyři speciální programy, tzv. iniciativy. T ypostihují problematiku znevýhodněných osob v celé Unii a tvoří více než 5 % z celkového objemu Strukturálních fondů. Jedním z těchto programů je Equal - odstraňuje faktory vedoucí k diskriminaci na trhu práce (ESF) z důvodu rasy, pohlaví, etnika, náboženství, fyzického a mentálního handicapu či sexuální orientace. Nositelem tříletého projektu, který nese název Komunitní plánování jako nástroj pro posilování sociální soudržnosti a podporu sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení sociálně znevýhodněných osob na trhu práce je Centrum komunitní práce Ústí nad Labem.. Cílem projektu je odstranění diskriminace na trhu práce pomocí metody komunitního plánování. Vedle metodické řady, která přibližuje praktický postup uplatňování této metody, je výstupem projektu první samostatný web komunitniplanovani.com, výběrový kurz pro studenty prezenční formy studia oboru Sociální práce a sociální ekonomika a kurz pro manažery.