Tiskové zprávy
Hnutí Duha / Ekologický právní servis: Evropská komise žádá prověřit více tras dálnice Brno–Vídeň
Evropská komise chce, aby česká vláda prověřila, zda by vedení rychlostní silnice Brno–Vídeň trasou přes Břeclav nebylo levnější a nezpůsobilo menší škody na zdraví lidí v okolních obcích. Napsala to v dopise ekologickým organizacím.
Stupňuje se tak palba kritiky na vládu za to, že prosazuje stavbu rychlostní silnice Brno–Pohořelice–Mikulov a navazující Drasenhofen–Vídeň, aniž by se zabývala trasou přes Břeclav.
Evropská komise v dopise českým a rakouským ekologickým organizacím napsala, že „by bylo praktické vypracovat nezávislou srovnávací studii obou uvedených alternativ, zahrnující dopravní, ekonomické, společenské a ekologické hledisko“ [1]. Nabízí přitom, že na takovou analýzu zajistí peníze. Uvádí tři konkrétní finanční zdroje, ze kterých je možné ji financovat [2].
Trasa přes Mikulov má přijít na 10 miliard korun. Proti záměru se postavila řada okolních obcí, které se obávají hluku, horší kvality života a znečištění.
Evropská komise se zdráhá stavbu platit, dokud nebude ověřeno, zda by jiné řešení nedosáhlo stejného výsledku – spojení Brna s Vídní – levněji a s menšími škodami. V té souvislosti v dopise zároveň napsala, že „požádala Evropskou investiční banku o pozastavení financování té části projektu rozšíření dálnice D1, která by přímo souvisela s přípravami případné stavby rychlostní komunikace R52“ [3].
Kontroverzní trasa Brno–Pohořelice–Mikulov vychází jako nerentabilní dokonce i podle metodiky posuzování projektů, kterou používá české Ředitelství silnic a dálnic.
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA, který je českým koordinátorem mezinárodní organizace CEE Bankwatch Network, jednoho z adresátů dopisu, řekl:
„České úřady mají ve zvyku u velkých projektů posuzovat jen plusy a mínusy jediného návrhu, nikoli porovnat několik možných řešení. Případně ještě tak posuzují pár takzvaných variant, které se liší jen v nepodstatných detailech. Snadno jim tedy unikne, že by se třeba některá stavba dala postavit i jinak, levněji nebo s menšími škodami na zdraví místních lidí. Teď se jim to začíná vracet. Evropská komise projekt silnice na Vídeň vnímá jako problematický a požaduje prověřit, zda by jiná trasa nezajistila stejný výsledek s menšími náklady nebo škodami. Takový postup je přinejmenším odpovědnější.“
Pavel Černý z Ekologického právního servisu, který pomáhá postiženým obcím s právními otázkami projektu [4], řekl:
„Podle stanoviska ombudsmana z listopadu 2006 byl prosazováním ‚mikulovské varianty‘ bez jakéhokoli koncepčního posouzení dalších alternativ zcela popřen smysl a účel územně-plánovacích procesů. Odpůrci záměru již téměř dva roky přesvědčují odpovědné úřady, že toto srovnání vyžadují i evropské směrnice. V současné době se těmito námitkami zabývá Nejvyšší správní soud při přezkumu územního plánu Břeclavska, v němž je koridor R52 obsažen.“
Kontakt:
Pavel Přibyl, Hnutí DUHA, telefon 603 207 249, 222 513 859, email pavel.pribyl@hnutiduha.cz
Pavel Černý, Ekologický právní servis, telefon 776 119 903, email brno@eps.cz
Poznámky:
[1] Kompletní dopis Evropské komise je k dispozici v angličtině (můžeme zaslat emailem ve formátu pdf).
[2] Komise coby zdroje financování nabízí tři evropské zdroje: prostředky technické pomoci Fondu soudržnosti, rozpočet na Transevropské dopravní sítě nebo iniciativu technické asistence JASPERS.
[3] Evropská investiční banka (EIB), která spadá pod EU, schválila v červenci 2006 půjčku na projekt rozšíření dálnice D1 v jihomoravském úseku Kývalka–Holubice. Záměr může zahrnovat i studii proveditelnosti propojení rozšířené D1 s plánovanými rychlostními komunikacemi R52 (Brno–Mikulov) a R43 (Brno–Svitavy), více viz www.eib.org/projects/pipeline/project.asp?style=printable&pipe=1566.
Ekologické organizace EIB upozornily na problémy, s nimiž se plánovaná trasa R52 (a také R43) potýká. V současné době probíhá v této věci s bankou věcná korespondence.
[4] Bližší podrobnosti k právním aspektům projektu:
www.eps.cz/php/index.php?cat=prip&art=r52
Stupňuje se tak palba kritiky na vládu za to, že prosazuje stavbu rychlostní silnice Brno–Pohořelice–Mikulov a navazující Drasenhofen–Vídeň, aniž by se zabývala trasou přes Břeclav.
Evropská komise v dopise českým a rakouským ekologickým organizacím napsala, že „by bylo praktické vypracovat nezávislou srovnávací studii obou uvedených alternativ, zahrnující dopravní, ekonomické, společenské a ekologické hledisko“ [1]. Nabízí přitom, že na takovou analýzu zajistí peníze. Uvádí tři konkrétní finanční zdroje, ze kterých je možné ji financovat [2].
Trasa přes Mikulov má přijít na 10 miliard korun. Proti záměru se postavila řada okolních obcí, které se obávají hluku, horší kvality života a znečištění.
Evropská komise se zdráhá stavbu platit, dokud nebude ověřeno, zda by jiné řešení nedosáhlo stejného výsledku – spojení Brna s Vídní – levněji a s menšími škodami. V té souvislosti v dopise zároveň napsala, že „požádala Evropskou investiční banku o pozastavení financování té části projektu rozšíření dálnice D1, která by přímo souvisela s přípravami případné stavby rychlostní komunikace R52“ [3].
Kontroverzní trasa Brno–Pohořelice–Mikulov vychází jako nerentabilní dokonce i podle metodiky posuzování projektů, kterou používá české Ředitelství silnic a dálnic.
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA, který je českým koordinátorem mezinárodní organizace CEE Bankwatch Network, jednoho z adresátů dopisu, řekl:
„České úřady mají ve zvyku u velkých projektů posuzovat jen plusy a mínusy jediného návrhu, nikoli porovnat několik možných řešení. Případně ještě tak posuzují pár takzvaných variant, které se liší jen v nepodstatných detailech. Snadno jim tedy unikne, že by se třeba některá stavba dala postavit i jinak, levněji nebo s menšími škodami na zdraví místních lidí. Teď se jim to začíná vracet. Evropská komise projekt silnice na Vídeň vnímá jako problematický a požaduje prověřit, zda by jiná trasa nezajistila stejný výsledek s menšími náklady nebo škodami. Takový postup je přinejmenším odpovědnější.“
Pavel Černý z Ekologického právního servisu, který pomáhá postiženým obcím s právními otázkami projektu [4], řekl:
„Podle stanoviska ombudsmana z listopadu 2006 byl prosazováním ‚mikulovské varianty‘ bez jakéhokoli koncepčního posouzení dalších alternativ zcela popřen smysl a účel územně-plánovacích procesů. Odpůrci záměru již téměř dva roky přesvědčují odpovědné úřady, že toto srovnání vyžadují i evropské směrnice. V současné době se těmito námitkami zabývá Nejvyšší správní soud při přezkumu územního plánu Břeclavska, v němž je koridor R52 obsažen.“
Kontakt:
Pavel Přibyl, Hnutí DUHA, telefon 603 207 249, 222 513 859, email pavel.pribyl@hnutiduha.cz
Pavel Černý, Ekologický právní servis, telefon 776 119 903, email brno@eps.cz
Poznámky:
[1] Kompletní dopis Evropské komise je k dispozici v angličtině (můžeme zaslat emailem ve formátu pdf).
[2] Komise coby zdroje financování nabízí tři evropské zdroje: prostředky technické pomoci Fondu soudržnosti, rozpočet na Transevropské dopravní sítě nebo iniciativu technické asistence JASPERS.
[3] Evropská investiční banka (EIB), která spadá pod EU, schválila v červenci 2006 půjčku na projekt rozšíření dálnice D1 v jihomoravském úseku Kývalka–Holubice. Záměr může zahrnovat i studii proveditelnosti propojení rozšířené D1 s plánovanými rychlostními komunikacemi R52 (Brno–Mikulov) a R43 (Brno–Svitavy), více viz www.eib.org/projects/pipeline/project.asp?style=printable&pipe=1566.
Ekologické organizace EIB upozornily na problémy, s nimiž se plánovaná trasa R52 (a také R43) potýká. V současné době probíhá v této věci s bankou věcná korespondence.
[4] Bližší podrobnosti k právním aspektům projektu:
www.eps.cz/php/index.php?cat=prip&art=r52
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
