Hynek Trojánek "> Evropská petice proti kamerám rozpoznávající tváře je u konce. 'Historicky nejvlivnější občanská iniciativa,' říkají někteří - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/evropska-petice-proti-kameram-rozpoznavajici-tvare-je-u-konce.historicky-nejvlivnejsi-obcanska-iniciativa-rikaji-nekteri
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Iuridicum Remedium, z. s.: Evropská petice proti kamerám rozpoznávající tváře je u konce. 'Historicky nejvlivnější občanská iniciativa,' říkají někteří

1. září 2022 | Iuridicum Remedium, z. s.
Autor: Hynek Trojánek, tel: 607249856
Na začátku srpna skončil po roce a půl sběr podpisů v rámci kampaně Reclaim Your Face, která volá po zákazu masového sledování s využitím biometrických technologií. V Česku sbírala podpisy organizace IuRe/Digitální svobody. Petici podepsalo v celé Evropě téměř 80 000 lidí a výrazně ovlivnila veřejnou diskuzi i budoucí legislativu.

Petice byla registrovaná jako tzv. Evropská občanská inciativa. Tento nástroj zaručuje, že v případě dosažení milionu podpisů se bude daným tématem muset legislativně zabývat Evropská komise. Hranici jednoho milionu překonalo v minulosti pouze šest iniciativ, všechny přitom využívaly cílené propagace na sociálních sítích, což autoři petice Reclaim Your Face s ohledem na soukromí uživatelů odmítli.

„Kamery rozpoznávající tváře narušují soukromí, proto bylo od začátku jasné, že právě k soukromí signatářů musí být petice citlivá. A to za cenu toho, že nevyužitím možností sociálních sítí o možné podpisy přijdeme. Sběr podpisů komplikovala i nutnost poskytnout číslo občanského průkazu a pandemie, která omezila sběr podpisů na ulicích. O to víc si vážíme každého z těch, kdo petici podepsali,“ komentuje přísné nastavení Hynek Trojánek z IuRe/Digitální svobody.

Výsledných téměř 80 000 podpisů tak bylo sesbíráno pouze na základě přímého oslovení některým z partnerů hnutí. I přesto, že nebylo dosaženo milionu podpisů, se například v Evropském hospodářském a sociálním výboru mluvilo o petici jako o nejsilnější Evropské občanské iniciativě v historii.

Úspěchy kampaně v jednotlivých zemích
V několika zemích dosáhlo hnutí proti kamerám rozpoznávající tváře významných úspěchů. Německé úřady v květnu 2021 upustily od projektu zřízení chytrého kamerového systému v centru města Karlsuhe po stížnostech organizace Chaos Computer Club. Plán zahrnoval systém umělé inteligence, který by analyzoval chování kolemjdoucích a automaticky identifikoval nápadné chování. V listopadu 2021 pak oznámila německá vláda koaliční dohodu, ve které vyzvala k „odmítnutí komplexního kamerového dohledu a používání biometrického záznamu pro účely dohledu“.

V Itálii po občanském tlaku zastavil úřad používání kamer na rozpoznávání tváří v městečku Como. V dubnu 2021 zamítl stejný úřad také používání systému rozpoznávání obličeje SARI Real Time pořízený policií a přijal moratorium na používání takových technologií ve veřejném prostoru veřejnými i soukromými subjekty.

V Itálii a Řecku padly také pokuty ve výši 20 milionů eur: dočkala se jich společnost ClearView AI, která buduje obří databázi obličejů, ve které lze vyhledávat. V Srbsku došlo v důsledku mezinárodního tlaku v září 2021 ke stažení návrhu zákona, který obsahoval ustanovení o legalizaci masivního biometrického kamerového systému. Také v Portugalsku byl odbdobný návrh stažen.

V Česku se zatím kamery rozpoznávající tváře aktivně využívají pouze na Letišti Václava Havla. Používání obdobných systémů ale schválila vláda i pro další čtyři mezinárodní letiště v České republice. Již nyní přitom není jisté, zda je takový systém v souladu s legislativou – podnětem IuRe/Digitální svobody se aktuálně zabývá Úřad pro ochranu osobních údajů.

„Samotný provoz kamerových systémů s funkcí rozpoznávání obličeje není nikde výslovně upraven. Nebylo navíc zpracováno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, provoz systému na pražském letišti tak pravděpodobně porušuje zákon,“ vysvětluje právní Jan Vobořil z IuRe/Digitální svobody.

K tématu biometrického dohledu organizace IuRe/Digitální svobody vyvíjela také značnou mediální aktivitu, vydala analýzu a uspořádala též seminář v Poslanecké sněmovně. Petici mohli lidé v Česku podepisovat na řadě komunitních akcí včetně Big Brother Film Festivalu.

Dopady kampaně na úrovni Evropské unie
Zástupci celoevropské kampaně diskutovali o petici s poslanci Evropského parlamentu, kteří následně podpořili výzvu k zákazu a jednotně požádali Evropskou komisi, aby zákaz zahrnula do připravovaného a návrhu Aktu o umělé inteligenci. V dubnu 2021 se do návrhu povedlo zahrnout zmínku o zákazu kamer a z biometrického dohledu se stalo důležité politické téma.

O dva měsíce později pak dva nejdůležitější regulátoři pro zajištění práv lidí na soukromí a ochranu údajů v celé EU, Evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) a Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB), oznámili svou oficiální výzvu k zákazu biometrických praktik hromadného sledování.

V říjnu 2021 Evropský parlament odhlasoval přijetí nové zprávy, která vyzývá k zákazu biometrického hromadného sledování. Ačkoli zpráva není právně závazná, dala jasně najevo postoj Parlamentu k tzv. zákonu o umělé inteligenci.

V květnu 2022 následovaly další dílčí úspěchy: po setkání s klíčovými europoslanci, kteří pracují na návrhu Aktu o umělé inteligenci a předání otevřeného dopisu podepsaného 53 organizacemi oznámili oba hlavní europoslanci k Aktu o umělé inteligenci svou podporu zákazu. Dragos Tudorache oznámil, že osobně předloží pozměňovací návrhy na komplexnější zákaz biometrické identifikace na dálku ve veřejně přístupných prostorách, přičemž takovou identifikaci označil za „jednoznačně vysoce invazivní … do našeho soukromí, do našich práv“.

Přestože petiční část kampaně je u konce, kampaň Reclaim Your Face jako taková běží dál.

„Díky podpisům sesbíraných během kampaně se povedlo vytvořit významný tlak a udělat z biometrického dohledu mediální i politické téma. Teď je cílem oslovit evropské lídry, kteří jednají o Aktu o umělé inteligenci,“ uzavírá Trojánek.

Ani přísný Akt o umělé inteligenci však nezaručí veřejný prostor bez biometrických kamer.

„Bohužel naše zkušenosti s ochranou soukromí jsou takové, že pravidla na papíře se od praxe často velmi liší. Evropské státy včetně toho našeho již například mnoho let ignorují rozhodnutí Soudního dvora EU, dle kterého je nelegální sbírat plošně metadata z mobilů. Ke sběru dat o tom, kdo si s kým volal či psal, však přesto dochází. Doufejme, že regulaci biometrických kamer nepotká podobný osud,“ dodává skepticky Trojánkův kolega Vobořil.

---Přílohy a další odkazy na www.digitalnisvobody.cz---
Hynek Trojánek, tel: 607249856
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist