Iuridicum Remedium, z. s.: Evropský parlament zřejmě odmítne plošné špehování na internetu

Výbor Evropského parlamentu LIBE představil vyjednaný kompromis, jehož součástí je odmítnutí plošnosti tzv. detekčních příkazů v rámci chystaného nařízení známého jako CSAR. Podle českého spolku IuRe jde o důležitý posun směrem k ochraně soukromí.

Důležitý výbor Evropského parlamentu LIBE minulý týden představil vyjednaný kompromis týkající se chystaného nařízení o předcházení zneužívání dětí (tzv. CSAR). Klíčovou součástí kompromisu je odmítnutí plošnosti tzv. detekčních příkazů, které by vedly k rozsáhlé kontrole komunikace i neveřejného obsahu na internetu. Podpora napříč frakcemi v Evropském parlamentu je nadějí, že by nebezpečný nápad Evropské komise mohl spadnout pod stůl.

Nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe), která spolu s partnerskými organizacemi a členy European Digital Rights (EDRi) vede kampaň proti schválení CSAR v podobě navržené Komisí, označuje ústup od plošných detekčních příkazů za důležitý posun směrem k ochraně soukromí na internetu.

CSAR mělo podle návrhu Komise přispět k ochraně dětí online zejména pokud jde o šíření dětské pornografie a nebezpečnou komunikaci s dětmi, tzv. grooming. Kromě různých preventivních nástrojů ovšem návrh nařízení z dílny Komise obsahuje i možnost plošně skenovat uživatelský obsah u konkrétních služeb s cílem hledat závadnou komunikaci nebo dětskou pornografii.

„CSAR by zásadně proměnilo internet. Veřejná moc by dostala bezprecedentní nástroj, jak prohledávat soukromou komunikaci, ale například i data v cloudových úložištích. Otevřel by se obrovský prostor pro sběr dat i k dalším účelům. Vedlo by to i k omezení bezpečnosti služeb nebo ohrožení možnosti bezpečně data šifrovat,“ uvádí právník IuRe Jan Vobořil.

Podle IuRe by navrhovaná úprava představovala nejen zásadní zásah do soukromí a popírala by řadu zásad, na nichž stojí evropský koncept ochrany osobních údajů, ale vedla by i k řadě technických problémů, k zahlcení bezpečnostních složek množstvím často falešných hlášení, či k negativnímu dopadu na psychiku dětí, které samy produkují podstatnou část obsahu, který by byl v hledáčku detekčních nástrojů bezpečnostních složek.

Detekční příkazy by podle domluveného kompromisu mohly být využívány pouze cíleně u konkrétních osob nebo skupin osob. Obdobně jako dnes fungují například odposlechy. Současně by se neměly vztahovat na komunikaci s koncovým šifrováním.

„Návrh komise je od počátku vnímán velmi kontroverzně. Přesto Komise velmi nevybíravě tlačí na jehos chválení. A to i tak, že například platí cílení manipulativní reklamy na toto nařízení v zemích, kde občané návrh odmítají. Jednou z těchto zemí byla i Česká republika. Je pikantní, že Komise při cílení reklamy využívala praktiky, které zakazuje nedávno schválený Digital Services Act (DSA),“ uvádí Vobořil.

Podle IuRe nyní bude důležitá nejen pozice Evropského parlamentu, ale i stanovisko Rady EU, kde rozhodují jednotlivé státy, z nichž mnohé detekční příkazy odmítají, případně žádají alespoň ochranu šifrování.

„Věnovali jsme mnoho úsilí tomu, abychom zabránili přijetí tohoto nebezpečného šmírovacího nařízení. Měli jsme možnost naše argumenty přednést v Bruselu i Štrasburku českým europoslancům. Obrátili jsme se s našimi argumenty i na představitele české vlády v čele s ministrem vnitra, jehož resort má při formulaci české pozice klíčové slovo. Doufáme proto, že česká vláda v rámci Rady EU přispěje k tomu, aby i tento orgán odmítl detekční příkazy a v tomto směru našel společnou řeč s Evropským parlamentem navzdory Evropské komisi,“ uzavřel Vobořil.