Hnutí Duha: Experti mezinárodní ekologické smlouvy protestují proti kácení na Šumavě

Správa parku se definitivně rozhodla pokračovat

Proti kácení v unikátních rašeliništích na Šumavě v dopise adresovaném řediteli šumavského národního parku [1], který Hnutí DUHA získalo, protestoval expertní výbor odpovědný za dohled nad českým dodržováním mezinárodní smlouvy o ochraně mokřadů [2]. Úředníci národního parku jej v uplynulých dnech definitivně povolili přes to, že početnost kůrovce dramaticky poklesla a odpovídá normálnímu výskytu v přirozeném smrkovém lese [3]. Mezinárodní mise expertů této smlouvy před rokem výslovně doporučila zastavit kácení v rašeliništích a podmáčených lesích, chráněných Ramsarskou úmluvou [4].

Kácet se bude dokonce i na hřebeni Trojmezenského pralesa u hranice s Rakouskem a Německem. Přitom po loňských zásazích začínají vznikat holiny, které ohrožují zbytek rezervace i lesy rakouských majitelů mnohem více než kůrovec. Potvrzují to také odborná stanoviska [5].

Správa parku se při rozhodování nedokázala vypořádat s věcnými a právními námitkami, které Hnutí DUHA předložilo - z osmnácti otázek zodpověděla tři, ignorovala všech čtnáct návrhů na doplnění údajů, pominula veškeré věcné námitky.

Správa parku při povolování kácení ignorovala:
· kompromisní návrh na použití nedestruktivních metod [6]
· doporučení mezinárodní mise Ramsarské úmluvy [4]
· dopis více než sta vědců ministru Kužvartovi [7]
· dopis ředitele prestižního Světového fondu ochrany přírody (WWF) premiéru Zemanovi [8]
· stanovisko tří ředitelů kompetentních ústavů Akademie věd [9]
· stanovisko odborného grémia ministra životního prostředí pro národní parky [10]

Porážení stromů v nejcennějších lokalitách je v příkrém rozporu s posláním národního parku i s běžnou praxí v Evropě.

Že kácení nemá na pokles početnosti kůrovce rozhodující vliv, dokládá situace v bezzásahové zóně Národního parku Bavorský les za německou hranicí. Tam došlo v loňském roce dokonce k výraznějšímu ústupu kůrovce než na české straně. V české části Šumavy se ale vinou porážení stromů tvoří masivní, větrem rozšiřované holiny.

Jaromír Bláha , vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
"Zajímalo by mne, kdo všechno by musel správu parku či Miloše Kužvarta vyzvat, aby se v národním parku chovali tak, jak odpovídá mezinárodním standardům, aby tak skutečně učinila. Je zjevné, že při kácení panuje chaos, ztrácí se dřevo a likvidují unikátní zbytky přirozených lesů - a přesto v něm správa parku pokračuje. "

Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, tel: 0602-440508
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 02-22513859, 0604-202470

Poznámky:

[1] Dopis předsedy Českého ramsarského výboru Ivanu Žlábkovi ze dne 19. června 2002

[2] Český ramsarský výbor je expertní skupina, která zajišťuje uplatňování tzv. Ramsarské úmluvy u nás. Ramsarská úmluva je celosvětová smlouva o ochraně a šetrném využívání mokřadních území. Uzavřena byla v roce 1975 v iránském městě Ramsaru jako první globální smlouva o ochraně přírody. Ukládá členským zemím určit na svém území mokřady mezinárodního významu z hlediska ekologického, botanického, zoologického a hydrologického. V České republice bylo stanoveno a v rámci mezinárodní smlouvy schváleno 10 mokřadů mezinárodního významu, mezi které patří také šumavská rašeliniště.

[3] Mladá fronta Dnes, 20.5. 2002, rozhovor se Zdeňkem Kantoříkem, mluvčím správy národního parku: “Dá se říci, že kůrovcová kalamita minulých let je utlumená a kůrovec je v základním, přirozeném stavu. ”

[4] Zpráva Ramsarské poradní mise z 5.-8. června 2001 ve svých závěrečných doporučeních doslova uvádí:
“Ramsarská lokalita by měla zůstat bezzásahovou zónou: Zvláštní důraz by měl být kladen na jádrové části národního parku, především na plochy zahrnující Ramsarskou lokalitu: ty by měly zůstat striktně bezzásahové (nebo se bezzásahovými stát tam, kde tomu tak dosud není). Na rašeliništích a v jejich laggových zónách by neměla být používána technika, káceny ani vysazovány stromy.”
Šetření Ramsarské poradní mise na Šumavě proběhlo na žádost ministerstva životního prostředí.

[5] Stanoviska Ing. Rastislava Jakuše, PhD. ze slovenské Akademie věd a prof. Dalibora Povolného, emeritního profesora Mendelovy zemědělské univerzity

[6] Návrh Ing. Rastislava Jakuše, PhD., který při letošním správním řízení předložilo Hnutí DUHA - tzv. nedestruktivní metody boje s kůrovcem spočívají v odchytu vylétavajících brouků do pastí ještě před tím, než napadnou další stromy.

[7] V roce 2001 vyzvalo více než sto českých odborníků převážně z Akademie věd a univerzit Miloše Kužvarta, aby zastavil kácení

[8] Dopis ředitele WWF Claude Martina premiéru Zemanovi, aby zastavil kácení, z roku 2000

[9 Stanovisko ředitele Entomologického, Botanického a Ústavu ekologie krajiny z roku 1999

[10] Vyjádření Kužvartova odborného grémia pro národní parky z roku 1999