Tiskové zprávy
Hnutí DUHA, Klimatická koalice, Centrum pro dopravu a energetiku, Přátelé přírody, CARE ČR: Globální klimatická dohoda: Evropský příspěvek není dostatečný. Může za to i ČR
25. února 2015 | Hnutí DUHA, Klimatická koalice, Centrum pro dopravu a energetiku, Přátelé přírody, CARE ČR
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279
Návrh svého příspěvku k připravované globální klimatické dohodě, která má být přijata na konci tohoto roku v Paříži, právě zveřejnila Evropská komise. Návrh je součástí nové unijní energetické strategie nazvané Energetická unie [1].
V dokumentu "Na cestě k Paříži" [2] potvrdila EU závazek snížit emise skleníkových plynů o minimálně 40 % do roku 2030. Potenciál EU, stejně jako potřebné snížení emisí dle výpočtu vědců, jsou však vyšší - minimálně na úrovni 55 % [3].
Energetická unie by měla výrazně posílit energetickou soběstačnost EU. Ekologické organizace však upozorňují, že má jít cestou praktických a čistých domácích řešení, jako je zateplování domů a rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie. Nemá se soustředit, jak činí, na infrastrukturu pro dodávky zemního plynu z jiných zemí za stovky miliard eur a nová strategická partnerství s bizarními režimy, které těží plyn nebo mohou posloužit jako jeho tranzitní země: Ázerbájdžán, Alžírsko Turecko či Turkmenistán a další.
Česká republika patřila ke státům, které v rámci dosavadních unijních jednání prosazovaly co nejslabší klimatickou a energetikou politiku [4] a na slabém příspěvku Unie do globální klimatické dohody má svůj podíl. Přitom právě ČR by měla mít zájem o razantní snížení emisí - tedy závislosti na dovozu ropy, plynu a na uhelných dolech. Z naší ekonomiky odtéká denně půl miliardy za ropu a plyn [5] a zároveň jsme na čtvrtém nejhorším místě v EU v energetické účinnosti hospodářství. Přitom máme v úsporách energie velký potenciál [6].
EU navrhuje, aby se emisní závazky v nové klimatické dohodě revidovaly každých pět let. Sama však nevyčíslila svůj závazek pro rok 2025. Rovněž chybí jasný plán, jak Unie zvýší svůj adekvátní podíl na finančním příspěvku chudým rozvojovým zemím na slíbených sto miliard dolarů ročně. Závazný cíl pro snížení emisí z fosilních paliv do roku 2050 nenavrhuje EU vůbec, přitom Evropský parlament schválil směřování Unie ke snížení emisí o 80 - 95 % do poloviny století.
Dnešní návrh projednají 6. března unijní ministři životního prostředí. Do konce března by měly zveřejnit své národní příspěvky ke globální klimatické dohodě i ostatní státy světa. Mezinárodní společenství bude poté hodnotit, zda jsou návrhy dostatečné pro udržení globálního oteplení pod dvěma stupni Celsia.
Česká vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala předložit zákon o snižování závislosti na fosilních palivech. Připravit jej má za úkol ministr životního prostředí Richard Brabec. Máme tak šanci napravit svou dosavadní negativní pozici v jednáních o evropské energetické politice a vstoupit do globálních jednání o klimatu jako konstruktivní partner. Navíc se tak můžeme připojit ke státům, které díky progresivní domácí legislativě rychleji modernizují průmysl a snižují rodinám, obcím a firmám účty za fosilní paliva.
Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice, řekla:
"K tomu, aby nám globální klimatická dohoda pomohla udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia, musí všichni významní světoví znečišťovatelé nabídnout dostatečně ambiciózní závazky. To se v případě Evropské unie - a ani České republiky - zatím nestalo."
Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
"Léčit závislost na ruském plynu stavbou nových plynovodů do střední Asie, jak to navrhuje nová evropská energetická strategie zvaná Energetická unie, je asi tak účinné, jako když si narkoman místo léčby a abstinence najde nového dealera. Nevyužívat potenciál domácích, čistých zdrojů energie a spoléhat naopak na strategická partnerství se středoasijskými, blízkovýchodními či africkými režimy by byl krok hodně vedle."
Kontakty:
Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice, barbora.urbanova@ecn.cz, 605 276 909
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495
Jan Kejzlar, ředitel CARE Česká republika, jan.kejzlar@care.cz, 739 324 019
Miroslav Prokeš, Přátelé přírody, prokes@united.duha.cz
Poznámky:
[1] http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-80-EN-F1-1.PDF
[2] http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-81-EN-F1-1.PDF
[3] http://www.zmenaklimatu.cz/images/spolecna_pozice_KliK_cile2030_FINAL.pdf
[4] http://www.zmenaklimatu.cz/cz/tiskove-zpravy/1409-spicky-eu-dnes-promarnily-klicovou-sanci-zvysit-energetickou-bezpecnost-evropy
[5]http://hnutiduha.cz/aktualne/pul-miliardy-denne-vladimiru-putinovi-za-ropu-plyn
[6] Vládní tzv. Pačesova komise spočetla, že už současnými technologiemi můžeme snížit spotřebu tepla o dvě třetiny a zbytek pokrýt čistými domácími zdroji (instalace solárních kolektorů k ohřívání vody nebo domácích kotlů na biomasu a podobně). Výhledově tak nebude potřeba na vytápění žádný dovážený plyn ani uhelné doly ohrožující města a obce.
V dokumentu "Na cestě k Paříži" [2] potvrdila EU závazek snížit emise skleníkových plynů o minimálně 40 % do roku 2030. Potenciál EU, stejně jako potřebné snížení emisí dle výpočtu vědců, jsou však vyšší - minimálně na úrovni 55 % [3].
Energetická unie by měla výrazně posílit energetickou soběstačnost EU. Ekologické organizace však upozorňují, že má jít cestou praktických a čistých domácích řešení, jako je zateplování domů a rozvoj domácích obnovitelných zdrojů energie. Nemá se soustředit, jak činí, na infrastrukturu pro dodávky zemního plynu z jiných zemí za stovky miliard eur a nová strategická partnerství s bizarními režimy, které těží plyn nebo mohou posloužit jako jeho tranzitní země: Ázerbájdžán, Alžírsko Turecko či Turkmenistán a další.
Česká republika patřila ke státům, které v rámci dosavadních unijních jednání prosazovaly co nejslabší klimatickou a energetikou politiku [4] a na slabém příspěvku Unie do globální klimatické dohody má svůj podíl. Přitom právě ČR by měla mít zájem o razantní snížení emisí - tedy závislosti na dovozu ropy, plynu a na uhelných dolech. Z naší ekonomiky odtéká denně půl miliardy za ropu a plyn [5] a zároveň jsme na čtvrtém nejhorším místě v EU v energetické účinnosti hospodářství. Přitom máme v úsporách energie velký potenciál [6].
EU navrhuje, aby se emisní závazky v nové klimatické dohodě revidovaly každých pět let. Sama však nevyčíslila svůj závazek pro rok 2025. Rovněž chybí jasný plán, jak Unie zvýší svůj adekvátní podíl na finančním příspěvku chudým rozvojovým zemím na slíbených sto miliard dolarů ročně. Závazný cíl pro snížení emisí z fosilních paliv do roku 2050 nenavrhuje EU vůbec, přitom Evropský parlament schválil směřování Unie ke snížení emisí o 80 - 95 % do poloviny století.
Dnešní návrh projednají 6. března unijní ministři životního prostředí. Do konce března by měly zveřejnit své národní příspěvky ke globální klimatické dohodě i ostatní státy světa. Mezinárodní společenství bude poté hodnotit, zda jsou návrhy dostatečné pro udržení globálního oteplení pod dvěma stupni Celsia.
Česká vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala předložit zákon o snižování závislosti na fosilních palivech. Připravit jej má za úkol ministr životního prostředí Richard Brabec. Máme tak šanci napravit svou dosavadní negativní pozici v jednáních o evropské energetické politice a vstoupit do globálních jednání o klimatu jako konstruktivní partner. Navíc se tak můžeme připojit ke státům, které díky progresivní domácí legislativě rychleji modernizují průmysl a snižují rodinám, obcím a firmám účty za fosilní paliva.
Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice, řekla:
"K tomu, aby nám globální klimatická dohoda pomohla udržet oteplení pod dvěma stupni Celsia, musí všichni významní světoví znečišťovatelé nabídnout dostatečně ambiciózní závazky. To se v případě Evropské unie - a ani České republiky - zatím nestalo."
Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
"Léčit závislost na ruském plynu stavbou nových plynovodů do střední Asie, jak to navrhuje nová evropská energetická strategie zvaná Energetická unie, je asi tak účinné, jako když si narkoman místo léčby a abstinence najde nového dealera. Nevyužívat potenciál domácích, čistých zdrojů energie a spoléhat naopak na strategická partnerství se středoasijskými, blízkovýchodními či africkými režimy by byl krok hodně vedle."
Kontakty:
Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice, barbora.urbanova@ecn.cz, 605 276 909
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495
Jan Kejzlar, ředitel CARE Česká republika, jan.kejzlar@care.cz, 739 324 019
Miroslav Prokeš, Přátelé přírody, prokes@united.duha.cz
Poznámky:
[1] http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-80-EN-F1-1.PDF
[2] http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2015/EN/1-2015-81-EN-F1-1.PDF
[3] http://www.zmenaklimatu.cz/images/spolecna_pozice_KliK_cile2030_FINAL.pdf
[4] http://www.zmenaklimatu.cz/cz/tiskove-zpravy/1409-spicky-eu-dnes-promarnily-klicovou-sanci-zvysit-energetickou-bezpecnost-evropy
[5]http://hnutiduha.cz/aktualne/pul-miliardy-denne-vladimiru-putinovi-za-ropu-plyn
[6] Vládní tzv. Pačesova komise spočetla, že už současnými technologiemi můžeme snížit spotřebu tepla o dvě třetiny a zbytek pokrýt čistými domácími zdroji (instalace solárních kolektorů k ohřívání vody nebo domácích kotlů na biomasu a podobně). Výhledově tak nebude potřeba na vytápění žádný dovážený plyn ani uhelné doly ohrožující města a obce.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk