Tiskové zprávy
Greenpeace: Greenpeace podalo žalobu na Fond národního majetku
Fond národního majetku (FNM) odmítl ekologické organizaci Greenpeace zpřístupnit informace o smlouvách a výběrových řízeních týkajících se likvidace toxického zamoření v chemickém závodě Spolana Neratovice. Likvidace budov zamořených dioxiny a rtutí má přitom podle odhadů stát až 4 miliardy korun. Ekologická organizace proto v minulých dnech podala na FNM žalobu, aby tak soudní cestou přinutila fond ke zveřejnění utajovaných informací (1).
„Veřejnost má právo znát rozsah zamoření životního prostředí a musí také vědět, jak se nakládá s veřejnými finančními prostředky. Zatajování informací ze strany FNM vytváří nebezpečné prokorupční prostředí,“ prohlásil MUDr. Miroslav Šuta, konzultant Greenpeace pro oblast toxických látek a dodal, že okolnosti udělení několikamiliardové zakázky musí být zcela transparentní, jinak se tu otevírá prostor pro případnou korupci.
Již v lednu 2002 podalo Greenpeace několik žádostí o zpřístupnění informací o likvidaci toxického zamoření ve Spolaně, a to podle zákona č.123/98 Sb. o právu na informace o životním prostředí a podle zákona č.106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím. FNM však informace odmítl poskytnout s odůvodněním, že se údajně ani jeden z těchto zákonů na FNM nevztahuje. Greenpeace poté podalo odvolání, které však bylo předsedkyní FNM písemně zamítnuto.
Podle zatím dostupných informací bude likvidace dvou budov zamořených dioxiny stát přibližně 2,75 miliardy korun a dekontaminace provozů znečištěných rtutí dalších 0,5 až 1 miliardu (2). Tyto prostředky bude hradit právě Fond národního majetku (3).
Ministerstvo životního prostředí a vedení Spolany již údajně vybraly i způsob, jakým mají být dioxiny zlikvidovány. Jde o technologii zvanou BCD, pro kterou má v ČR licenci údajně pouze jediná firma. Technologie BCD patří podle expertů Greenpeace k tzv. alternativním destrukčním technologií, které lze k likvidaci dioxinů využít. Ve světě jsou však k dispozici i další srovnatelné technologie schopné velmi efektivně rozkládat toxické látky včetně dioxinů. FNM však tyto technologie mezi možná řešení dioxinového problému Spolany nezahrnul.
„Studii proveditelnosti likvidace dioxinů ve Spolaně zpracovala americká firma za prostředky z grantu vlády USA. Není zřejmě náhoda, že tato studie doporučila k řešení právě a pouze americkou firmu. Neexistuje však žádný důvod, proč neporovnat více dostupných technologií a nevybrat z nich tu skutečně nejlepší,“ zdůraznil MUDr. Šuta. (4)
Při ničivých srpnových záplavách se ocitl pod vodou téměř celý areál Spolany včetně obou budov zamořených dioxiny. (5) Analýzy vzorků odebraných v okolí Spolany potvrdily únik dioxinů a dalších nebezpečných toxických či rakovinotvorných látek z podniku (6). Organizace Greenpeace vede kampaň za zabezpečení budov s toxickým odpadem a jeho následnou asanaci již od jara 2001.
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, koordinátor programu „Toxické látky a zdraví“,
tel.: 02/2432 9667, mobil: 0603/443 140,
e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org
Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
mobil: 0603/414 739, e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org
Internet: http://www.greenpeace.cz/agentorange
„Veřejnost má právo znát rozsah zamoření životního prostředí a musí také vědět, jak se nakládá s veřejnými finančními prostředky. Zatajování informací ze strany FNM vytváří nebezpečné prokorupční prostředí,“ prohlásil MUDr. Miroslav Šuta, konzultant Greenpeace pro oblast toxických látek a dodal, že okolnosti udělení několikamiliardové zakázky musí být zcela transparentní, jinak se tu otevírá prostor pro případnou korupci.
Již v lednu 2002 podalo Greenpeace několik žádostí o zpřístupnění informací o likvidaci toxického zamoření ve Spolaně, a to podle zákona č.123/98 Sb. o právu na informace o životním prostředí a podle zákona č.106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím. FNM však informace odmítl poskytnout s odůvodněním, že se údajně ani jeden z těchto zákonů na FNM nevztahuje. Greenpeace poté podalo odvolání, které však bylo předsedkyní FNM písemně zamítnuto.
Podle zatím dostupných informací bude likvidace dvou budov zamořených dioxiny stát přibližně 2,75 miliardy korun a dekontaminace provozů znečištěných rtutí dalších 0,5 až 1 miliardu (2). Tyto prostředky bude hradit právě Fond národního majetku (3).
Ministerstvo životního prostředí a vedení Spolany již údajně vybraly i způsob, jakým mají být dioxiny zlikvidovány. Jde o technologii zvanou BCD, pro kterou má v ČR licenci údajně pouze jediná firma. Technologie BCD patří podle expertů Greenpeace k tzv. alternativním destrukčním technologií, které lze k likvidaci dioxinů využít. Ve světě jsou však k dispozici i další srovnatelné technologie schopné velmi efektivně rozkládat toxické látky včetně dioxinů. FNM však tyto technologie mezi možná řešení dioxinového problému Spolany nezahrnul.
„Studii proveditelnosti likvidace dioxinů ve Spolaně zpracovala americká firma za prostředky z grantu vlády USA. Není zřejmě náhoda, že tato studie doporučila k řešení právě a pouze americkou firmu. Neexistuje však žádný důvod, proč neporovnat více dostupných technologií a nevybrat z nich tu skutečně nejlepší,“ zdůraznil MUDr. Šuta. (4)
Při ničivých srpnových záplavách se ocitl pod vodou téměř celý areál Spolany včetně obou budov zamořených dioxiny. (5) Analýzy vzorků odebraných v okolí Spolany potvrdily únik dioxinů a dalších nebezpečných toxických či rakovinotvorných látek z podniku (6). Organizace Greenpeace vede kampaň za zabezpečení budov s toxickým odpadem a jeho následnou asanaci již od jara 2001.
Další informace:
MUDr. Miroslav Šuta, koordinátor programu „Toxické látky a zdraví“,
tel.: 02/2432 9667, mobil: 0603/443 140,
e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org
Václav Vašků, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
mobil: 0603/414 739, e-mail: vvasku@cz.greenpeace.org
Internet: http://www.greenpeace.cz/agentorange
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
