Tiskové zprávy
Greenpeace: Greenpeace žádá zřetelné označování pokusných polí s geneticky manipulovanými plodinami
Na základě údajů Ministerstva životního prostředí provedli aktivisté Greenpeace „kontrolu“ pěti vybraných pokusných polí s GM kukuřicí a cukrovou řepou (1). Ani v jednom případě nebylo uvedeno, že se jedná o geneticky manipulovanou plodinu. Pole byla označena cedulemi typu: »ošetřeno jedem« nebo »chemicky ošetřeno, vstup zakázán«. Geneticky manipulovaná kukuřice v lokalitě Ivanovice na Hané nebyla označena vůbec.
„Je skandální, že geneticky manipulované plodiny nejsou na poli řádně označeny. Vzbuzuje to nepříjemný dojem , že se firmy snaží pokusy s GM plodinami před veřejností utajit“ prohlásil Dr. Čestmír Hrdinka z Greenpeace a dodal, že pokusná pole jsou potenciálním zdrojem „genetického znečištění“. Ekologicky hospodařící zemědělci i farmáři pěstující konvenční plodiny by v důsledku takového znečištění mohli mít problémy s prodejem své úrody, k čemuž již došlo v západní Evropě a USA.
Pěstování geneticky manipulovaných plodin s sebou přináší celou řadu rizik. Může například dojít k nechtěnému opylení porostů téže plodiny v blízkém okolí a tak vlastně k nekontrolovatelnému úniku geneticky manipulovaných organismů do životního prostředí (2,3). Dvouletý polní pokus provedený na Iowské státní univerzitě také potvrdil dřívější laboratorní studie, že geneticky manipulovaná Bt-kukuřice poškozuje neškodné motýly (4).
Václav Vašků
tiskový mluvčí Greenpeace ČR
Další informace:
Dr. Čestmír Hrdinka
mobil: 0603/443 140
tel.: 02/24 31 96 67
e-mail: chrdinka@cz.greenpeace.org
Poznámka pro redakce:
(1) Seznam pokusných polí GM plodin pěstovaných v České republice v
roce 2000 (podle údajů Ministerstva životního prostředí ze srpna 2000)
lze nalézt na internetové stránce: http://www.greenpeace.cz/action/geneng/tabulka1.htm
(2) Podle odborné literatury může k opylení kukuřice dojít od několika
metrů do stovek metrů od zdroje. Profesor Emberlin, ředitel National
Pollen research Unit v Británii s odvoláním na dostupnou literaturu
uvádí koncentraci kukuřičného pylu při středně silném větru za suchého
počasí od zdroje:
60 m od okraje pole může být 2 %
200 m od okraje pole může být 1,1 %
500 m od okraje pole může být 0,5 %
Z toho jasně plyne, že může dojít ke křížení GM kukuřice s okolním porostem
(v případě Hněvčevce u Hradce Králové) byla dvě další pole kukuřice
ve vzdálenostech asi 200 a 400 m od pokusného pole s GM kukuřicí).
(3) Podle Geoffrey Hopkinsona, britského autora odborných publikací a přednášek na téma chov včel, který se chovem včel zabývá od roku 1949 nelze vyloučit opylení konvenční kukuřice včelami, jestliže se v okruhu 4,8 km od GM kukuřice chovají včely a v tom samém okruhu i normální kukuřice. Pyl z GM kukuřice byl kromě toho nalezen i v medu.
(4) Dvouletý polní pokus publikovaný ve vědeckém časopise Oecologica v srpnu 2000 potvrdil laboratorní výzkum prováděný na státní univerzitě v Iowě, že Bt-kukuřice opravdu může poškozovat larvy motýla monarchy stěhovavého.