Tiskové zprávy
Ústecký kraj: Hejtman zahájil veřejnou diskuzi k Územnímu plánu velkého územního celku Ústeckého kraje
V ústeckém Kulturním domě Chemiků bylo zahájeno veřejné projednávání konceptu Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje (celokrajského Územního plánu). Před zcela zaplněný velký sál předstoupil hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc, který ve své úvodní řeči připomněl nejen problematiku tvorby tohoto nejdůležitějšího dokumentu pro budoucí rozvoj regionu, ale věnoval se také otázce územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí , což je téma, které je s krajským územním plánem asi nejčastěji spojováno. O zájmu veřejnosti o tuto část návrhu plánu, svědčila i účast zástupců ekologických iniciativ a obcí, kteří se na jednání dostavili s transparenty vyzývajícími k zachování územních ekologických limitů, k ochraně Horního Jiřetína a Černic před postupující těžbou a se jmény už neexistujících severočeských obcí, které musely ustoupit hnědouhelným dolům.
„Zahajujeme projednávání dokumentu, který významně ovlivní život nejen nás a našich dětí, ale i vnoučat a jejich potomků. Věřím proto, že diskuse bude pragmatická a věcná. Nemůžeme ale očekávat, že dnes, tady a teď zabráníme hnědouhelné těžbě. Ústecký kraj jako pořizovatel této dokumentace nyní předkládá k veřejnému projednání dvě varianty budoucího krajského územního plánu. Jedna, a tu také nyní preferuji, zahrnuje rozsah hnědouhelné těžby vymezený hranicemi územních ekologických limitů z roku 1991. Druhou variantu jsme ale museli zpracovat poté, kdy vláda v roce 2004 odsouhlasila státní energetickou koncepci, která počítá s prolomením těchto limitů, chránících doposud obce Horní Jiřetín a Černice. Otázka dnešních dnů ale podle mého soudu nezní zda zachovat nebo prolomit tyto limity, to je příliš zjednodušené. Byl bych rád, kdyby z veřejné diskuse kterou dnes zahajujeme vyplynulo, za jakých podmínek jsme my, občané Ústeckého kraje, ochotni snášet soužití s těžbou hnědého uhlí, tepelnými elektrárnami, devastovaným životním prostředím a nejkratší průměrnou délkou života v republice. A to za situace, kdy právě v našem kraji došlo v rámci republiky paradoxně k vůbec největšímu nárůstu cen elektrické energie a kdy stát značné množství nadprodukce elektrické energie exportuje. O pokračování těžby nakonec musí rozhodnout vláda, nikoli kraj, který tuto pravomoc nemá. Zastupitelé Ústeckého kraje budou v budoucnu rozhodovat až o takovém krajském územním plánu, s nímž vysloví souhlas ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj. Zatím jsme se ale od vysokých a skutečně zodpovědných představitelů vlády a ministerstev dočkali namísto jasných odpovědí, jen snahy přehodit zodpovědnost za řešení tohoto letitého a závažného problému na krajskou samosprávu,“ zmínil ve své řeči mimo jiné hejtman Ústeckého kraje.
Navrhovaný koncept Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje představuje v obou variantách uspořádání celého území. Navrhované koncepty se tedy nevztahují pouze na územní ekologické limity hnědouhelné těžby, ale řeší také zlepšení plavebních podmínek na řece Labi, trasy nadzemního vysokonapěťového vedení elektrické energie, dopravní koridory s návrhy zlepšení dopravní infrastruktury jak ve vazbě na české vnitrozemí tak na přeshraniční dopravu, vyznačení stávajících prostorů pro rekreaci a cestovní ruch nebo vymezení lokalit typu brownfield. Jen vymezení koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby představuje 165 dopravních staveb (mj. silniční, železniční, cyklostezky, vodní díla), 50 staveb z oboru energetika (mj. elektroenergetika, plynárenství) a 27 staveb z oblasti vodního hospodářství (systémy kanalizace, zásobování, revitalizace, protipovodňová opatření).
Veřejné projednávání celokrajského Územního plánu bude probíhat do 9. února 2006, tento den je posledním, kdy dotčené orgány státní správy a samosprávy, další organizace, firmy a veřejnost mohou své připomínky uplatnit v písemné podobě. Po vyhodnocení připomínek musí Krajský úřad Ústeckého kraje jako pořizovatel celokrajského územního plánu iniciovat dohadovací řízení mezi nesouhlasícími stranami. Následně až po obdržení všech kladných stanovisek vypracuje krajský úřad pro krajské zastupitele návrh tzv. Souborného stanoviska, obsahující závazné pokyny k dokončení celokrajského územního plánu. „V souborném stanovisku musíme mít kladná vyjádření všech, tedy i ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí. Nepředpokládám proto, že krajští zastupitelé dostanou možnost hlasovat o tomto dokumentu – tedy o posledních připomínkách k podobě krajského územního plánu ještě v tomto roce. Potvrzuje se, že ústřední orgány nehrají s občany našeho kraje fér, když je ponechávají v nejistotě ohledně jejich budoucnosti na hranici uhelných lomů. Od začátku vědí, že budou rozhodovat oni, nikoli krajská samospráva,“ konstatoval hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.
Koncept Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje je k dispozici na adrese http://rozvojkraje.kr-ustecky.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?u=450018&id_org=450018&id_ktg=66477&p1=85858
„Zahajujeme projednávání dokumentu, který významně ovlivní život nejen nás a našich dětí, ale i vnoučat a jejich potomků. Věřím proto, že diskuse bude pragmatická a věcná. Nemůžeme ale očekávat, že dnes, tady a teď zabráníme hnědouhelné těžbě. Ústecký kraj jako pořizovatel této dokumentace nyní předkládá k veřejnému projednání dvě varianty budoucího krajského územního plánu. Jedna, a tu také nyní preferuji, zahrnuje rozsah hnědouhelné těžby vymezený hranicemi územních ekologických limitů z roku 1991. Druhou variantu jsme ale museli zpracovat poté, kdy vláda v roce 2004 odsouhlasila státní energetickou koncepci, která počítá s prolomením těchto limitů, chránících doposud obce Horní Jiřetín a Černice. Otázka dnešních dnů ale podle mého soudu nezní zda zachovat nebo prolomit tyto limity, to je příliš zjednodušené. Byl bych rád, kdyby z veřejné diskuse kterou dnes zahajujeme vyplynulo, za jakých podmínek jsme my, občané Ústeckého kraje, ochotni snášet soužití s těžbou hnědého uhlí, tepelnými elektrárnami, devastovaným životním prostředím a nejkratší průměrnou délkou života v republice. A to za situace, kdy právě v našem kraji došlo v rámci republiky paradoxně k vůbec největšímu nárůstu cen elektrické energie a kdy stát značné množství nadprodukce elektrické energie exportuje. O pokračování těžby nakonec musí rozhodnout vláda, nikoli kraj, který tuto pravomoc nemá. Zastupitelé Ústeckého kraje budou v budoucnu rozhodovat až o takovém krajském územním plánu, s nímž vysloví souhlas ministerstva průmyslu a obchodu, životního prostředí a ministerstvo pro místní rozvoj. Zatím jsme se ale od vysokých a skutečně zodpovědných představitelů vlády a ministerstev dočkali namísto jasných odpovědí, jen snahy přehodit zodpovědnost za řešení tohoto letitého a závažného problému na krajskou samosprávu,“ zmínil ve své řeči mimo jiné hejtman Ústeckého kraje.
Navrhovaný koncept Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje představuje v obou variantách uspořádání celého území. Navrhované koncepty se tedy nevztahují pouze na územní ekologické limity hnědouhelné těžby, ale řeší také zlepšení plavebních podmínek na řece Labi, trasy nadzemního vysokonapěťového vedení elektrické energie, dopravní koridory s návrhy zlepšení dopravní infrastruktury jak ve vazbě na české vnitrozemí tak na přeshraniční dopravu, vyznačení stávajících prostorů pro rekreaci a cestovní ruch nebo vymezení lokalit typu brownfield. Jen vymezení koridorů a ploch pro veřejně prospěšné stavby představuje 165 dopravních staveb (mj. silniční, železniční, cyklostezky, vodní díla), 50 staveb z oboru energetika (mj. elektroenergetika, plynárenství) a 27 staveb z oblasti vodního hospodářství (systémy kanalizace, zásobování, revitalizace, protipovodňová opatření).
Veřejné projednávání celokrajského Územního plánu bude probíhat do 9. února 2006, tento den je posledním, kdy dotčené orgány státní správy a samosprávy, další organizace, firmy a veřejnost mohou své připomínky uplatnit v písemné podobě. Po vyhodnocení připomínek musí Krajský úřad Ústeckého kraje jako pořizovatel celokrajského územního plánu iniciovat dohadovací řízení mezi nesouhlasícími stranami. Následně až po obdržení všech kladných stanovisek vypracuje krajský úřad pro krajské zastupitele návrh tzv. Souborného stanoviska, obsahující závazné pokyny k dokončení celokrajského územního plánu. „V souborném stanovisku musíme mít kladná vyjádření všech, tedy i ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí. Nepředpokládám proto, že krajští zastupitelé dostanou možnost hlasovat o tomto dokumentu – tedy o posledních připomínkách k podobě krajského územního plánu ještě v tomto roce. Potvrzuje se, že ústřední orgány nehrají s občany našeho kraje fér, když je ponechávají v nejistotě ohledně jejich budoucnosti na hranici uhelných lomů. Od začátku vědí, že budou rozhodovat oni, nikoli krajská samospráva,“ konstatoval hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.
Koncept Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje je k dispozici na adrese http://rozvojkraje.kr-ustecky.cz/vismo5/zobraz_dok.asp?u=450018&id_org=450018&id_ktg=66477&p1=85858
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk