Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Hřebačka: Těšme se z jarních květin v přírodě
Minulé teplé dny rozvinuly koberce jarních květin na krkonošských loukách. Zatímco bledule jarní[1] mají v podhůří svůj vrchol již za sebou a nyní kvetou i ve středních a vyšších polohách hor, v nižších partiích je vystřídaly prvosenky[2], sasanky[3], orseje[4] a plicníky. V brzké době rozkvetou také dvě přísně střežené lokality, na nichž roste šafrán bělokvětý. Krása jarních květů láká některé návštěvníky hor k tomu, aby si jejich kytici natrhali do vázy či vyrýpli trs k přesazení do své zahrádky. Takové jednání je však nepřípustné.
Ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka k tomu říká: „Po dlouhé zimě se samozřejmě všichni těšíme na tyto posly jara. Lidé by si však měli uvědomit, že natrhaná kytice lučních květů doma ve váze dlouho nevydrží. Naopak většinou již během cesty domů zvadne a lidé ji stejně vyhodí“ a radí: „Netrhejte jarní květiny, těšte se z nich v přírodě. Doma se můžete radovat třeba z jejich krásných fotografií, jimiž se budete moci chlubit ještě dávno poté, co jaro odejde i se svými kvetoucími průvodci.“
Stejně zbytečná je i snaha o jejich přesazení na zahrádky. Mnohé z těchto druhů vyžadují speciální podmínky – vlhkost, oslunění, resp. zastínění, chemismus půdy. Zásah do jejich životních podmínek v podobě přenosu na jiné stanoviště tyto rostliny většinou nepřežijí. „Příroda tak přijde o cenné bohatství a kus své krásy a zahrádka nezíská nic,“ říká Jan Hřebačka.
Neopomenutelnou skutečností je, že mnohé z druhů rostlin, které se vyskytují v Krkonoších, jsou chráněny zákonem. Některé jsou dokonce silně ohrožené a jiné se zase nevyskytují nikde jinde, než právě v našich nejvyšších horách[5]. Za jejich trhání či přímo ničení lokalit, kde se vyskytují, může být orgánem ochrany přírody uložena pokuta až do výše několika tisíc, resp. desítek tisíc korun.
Poznámky:
[1] Bledule jarní (Leucojum vernum) patří mezi ohrožené druhy a je proto zvláště chráněna dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=325
[2] http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvosenka_jarn%C3%AD
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Sasanka_hajn%C3%AD
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Orsej_jarn%C3%AD
[5] Takové organismy označujeme jako krkonošské endemity. Z rostlin to jsou například zvonek krkonošský, jeřáb krkonošský a více než dvacet druhů jestřábníků.
Ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka k tomu říká: „Po dlouhé zimě se samozřejmě všichni těšíme na tyto posly jara. Lidé by si však měli uvědomit, že natrhaná kytice lučních květů doma ve váze dlouho nevydrží. Naopak většinou již během cesty domů zvadne a lidé ji stejně vyhodí“ a radí: „Netrhejte jarní květiny, těšte se z nich v přírodě. Doma se můžete radovat třeba z jejich krásných fotografií, jimiž se budete moci chlubit ještě dávno poté, co jaro odejde i se svými kvetoucími průvodci.“
Stejně zbytečná je i snaha o jejich přesazení na zahrádky. Mnohé z těchto druhů vyžadují speciální podmínky – vlhkost, oslunění, resp. zastínění, chemismus půdy. Zásah do jejich životních podmínek v podobě přenosu na jiné stanoviště tyto rostliny většinou nepřežijí. „Příroda tak přijde o cenné bohatství a kus své krásy a zahrádka nezíská nic,“ říká Jan Hřebačka.
Neopomenutelnou skutečností je, že mnohé z druhů rostlin, které se vyskytují v Krkonoších, jsou chráněny zákonem. Některé jsou dokonce silně ohrožené a jiné se zase nevyskytují nikde jinde, než právě v našich nejvyšších horách[5]. Za jejich trhání či přímo ničení lokalit, kde se vyskytují, může být orgánem ochrany přírody uložena pokuta až do výše několika tisíc, resp. desítek tisíc korun.
Poznámky:
[1] Bledule jarní (Leucojum vernum) patří mezi ohrožené druhy a je proto zvláště chráněna dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=325
[2] http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvosenka_jarn%C3%AD
[3] http://cs.wikipedia.org/wiki/Sasanka_hajn%C3%AD
[4] http://cs.wikipedia.org/wiki/Orsej_jarn%C3%AD
[5] Takové organismy označujeme jako krkonošské endemity. Z rostlin to jsou například zvonek krkonošský, jeřáb krkonošský a více než dvacet druhů jestřábníků.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk