Tiskové zprávy
Hnutí Duha: I přes pokles kůrovce bude kácení ve zbytcích pralesů pokračovat
Správa parku letos opět povolila kácení kůrovcem napadených stromů ve zbytcích šumavských přirozených lesů, dokonce i v unikátních mokřadech. Loňská mezinárodní mise Ramsarské úmluvy [1] přitom doporučila ponechat komplex šumavských rašelinišť bez zásahu [2]. K mezinárodně chráněným lokalitám, kde správa parku nechává porážet stromy, patří Modravské slatě, Roklanské a Rokytecké slatě, Ztracená a Ptačí slať, Mezilesní slať a další.
Porážení stromů v nejcennějších lokalitách je v příkrém rozporu s posláním národního parku i s běžnou praxí v Evropě. Setkalo se proto s ostrou kritikou českých i zahraničních odborníků
Kácení bude letos pokračovat ve 48 prvních zónách. Početnost kůrovce přitom odpovídá normálnímu výskytu v přirozeném smrkovém lese: uvádí to i sama správa parku [3].
.
Správa dala přednost kácení před tzv. nedestruktivními metodami ochrany lesa proti kůrovci [4], které letos jako kompromisní řešení sporu navrhlo Hnutí DUHA. S těmito novými postupy, které nespočívají v kácení stromů, jsou v zahraničí dobré zkušenosti [5] .
Hnutí DUHA považuje za úspěch, že správa parku zcela ustoupila od kácení v tzv. Trojmezenském pralese.
O tom, že kácení nemá na pokles početnosti kůrovce rozhodující vliv, svědčí situace v bezzásahové zóně Národního parku Bavorský les. Tam došlo v loňském roce dokonce k výraznějšímu ústupu kůrovce než na české straně. V české části Šumavy ale došlo kvůli porážení stromů k vytvoření holin.
Jaromír Bláha , vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
„Lesmistr John před stopadesáti lety zachránil Boubínský prales tím, že doporučil, aby se v něm přestalo kácet. Správa parku dnes na Šumavě kácením likviduje poslední zbytky smrkových pralesovitých porostů. Navzdory doporučením loňské mezinárodní odborné mise hodlá kácet i v unikátních mokřadech. Ignoruje základní pravidla ochrany přírody i nejnovější poznatky o přírodních dějích, vyrobila z uznávaného národního parku etiketní podvod. Kácení v prvních zónách na rozdíl od kůrovce ničí cíl jejich ochrany - zachování přírodních, člověkem přímo neovlivněných procesů, což je i hlavním posláním národního parku. Správa parku dokonce odmítá využít nových účinných tzv. nedestruktivních metod boje s kůrovcem, při kterých je kácení napadených stromů omezeno a kůrovec je odchytáván do barierových pastí ještě dříve než napadne další stromy ”.
Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, tel: 22513859, 0602-440508
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 02-22513859, 0604-202470
Poznámky:
[1] Ramsarská úmluva je celosvětová mezivládní úmluva na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů. Ukládá členským zemím označit na svém území mokřady mezinárodního významu z hlediska ekologického, botanického, zoologického a hydrologického. V České republice je 10 mokřadů mezinárodního významu mezi něž patří i Šumavská rašeliniště.
[2] Zpráva Ramsarské poradní mise z 5.-8. června 2001 ve svých závěrečných doporučeních doslova uvádí:
„Ramsarská lokalita by měla zůstat bezzásahovou zónou: Zvláštní důraz by měl být kladen na jádrové části národního parku, především na plochy zahrnující Ramsarskou lokalitu: ty by měly zůstat striktně bezzásahové (nebo se bezzásahovými stát tam, kde tomu tak dosud není). Na rašeliništích a v jejich laggových zónách by neměla být používána technika, káceny ani vysazovány stromy.“
Šetření Ramsarské poradní mise na Šumavě proběhlo na žádost Ministerstva životního prostředí.
[3] Mladá fronta Dnes, 20.5. 2002, rozhovor se Zdeňkem Kantoříkem, mluvčím správy národního parku: „Dá se říci, že kůrovcová kalamita minulých let je utlumená a kůrovec je v základním, přirozeném stavu. “
[4] Tzv. nedestruktivní metody boje s kůrovcem spočívají v odchytu vylétavajících brouků do pastí ještě před tím, než napadnou další stromy .
[5] Efektivita nedestruktivních metod je značně závislá na způsobu jejich použití. V zahraničí se osvědčilo umístění většího počtu lapačů do barier, kombinované s použitím feromonů a antiferomonů. První bariera lapačů s feromony chrání les před kůrovci nalétávajícími zvenčí a druhá bariera antiferomonů (bez lapačů) odpuzuje kůrovce, které nezachytí bariera první. Metoda umožňuje různé kombinace v závislosti na místních podmínkách.
Efektivitu nedestruktivních metod potvrzují předběžné výsledky výzkumného projektu „Integrated risk assessment and new pest management technology in ecosystems affected by forest decline and bark beetle outbreaks“. Jeho odborný koordinátor Ing. Rastislav Jakuš, PhD ze Slovenské Akademie věd tuto metodu doporučil k ochraně lesů v okolí Trojmezné (stanovisko na požádání zašleme), obdobně je využitelná i v ostatních prvních zónách.
Porážení stromů v nejcennějších lokalitách je v příkrém rozporu s posláním národního parku i s běžnou praxí v Evropě. Setkalo se proto s ostrou kritikou českých i zahraničních odborníků
Kácení bude letos pokračovat ve 48 prvních zónách. Početnost kůrovce přitom odpovídá normálnímu výskytu v přirozeném smrkovém lese: uvádí to i sama správa parku [3].
.
Správa dala přednost kácení před tzv. nedestruktivními metodami ochrany lesa proti kůrovci [4], které letos jako kompromisní řešení sporu navrhlo Hnutí DUHA. S těmito novými postupy, které nespočívají v kácení stromů, jsou v zahraničí dobré zkušenosti [5] .
Hnutí DUHA považuje za úspěch, že správa parku zcela ustoupila od kácení v tzv. Trojmezenském pralese.
O tom, že kácení nemá na pokles početnosti kůrovce rozhodující vliv, svědčí situace v bezzásahové zóně Národního parku Bavorský les. Tam došlo v loňském roce dokonce k výraznějšímu ústupu kůrovce než na české straně. V české části Šumavy ale došlo kvůli porážení stromů k vytvoření holin.
Jaromír Bláha , vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
„Lesmistr John před stopadesáti lety zachránil Boubínský prales tím, že doporučil, aby se v něm přestalo kácet. Správa parku dnes na Šumavě kácením likviduje poslední zbytky smrkových pralesovitých porostů. Navzdory doporučením loňské mezinárodní odborné mise hodlá kácet i v unikátních mokřadech. Ignoruje základní pravidla ochrany přírody i nejnovější poznatky o přírodních dějích, vyrobila z uznávaného národního parku etiketní podvod. Kácení v prvních zónách na rozdíl od kůrovce ničí cíl jejich ochrany - zachování přírodních, člověkem přímo neovlivněných procesů, což je i hlavním posláním národního parku. Správa parku dokonce odmítá využít nových účinných tzv. nedestruktivních metod boje s kůrovcem, při kterých je kácení napadených stromů omezeno a kůrovec je odchytáván do barierových pastí ještě dříve než napadne další stromy ”.
Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, tel: 22513859, 0602-440508
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 02-22513859, 0604-202470
Poznámky:
[1] Ramsarská úmluva je celosvětová mezivládní úmluva na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů. Ukládá členským zemím označit na svém území mokřady mezinárodního významu z hlediska ekologického, botanického, zoologického a hydrologického. V České republice je 10 mokřadů mezinárodního významu mezi něž patří i Šumavská rašeliniště.
[2] Zpráva Ramsarské poradní mise z 5.-8. června 2001 ve svých závěrečných doporučeních doslova uvádí:
„Ramsarská lokalita by měla zůstat bezzásahovou zónou: Zvláštní důraz by měl být kladen na jádrové části národního parku, především na plochy zahrnující Ramsarskou lokalitu: ty by měly zůstat striktně bezzásahové (nebo se bezzásahovými stát tam, kde tomu tak dosud není). Na rašeliništích a v jejich laggových zónách by neměla být používána technika, káceny ani vysazovány stromy.“
Šetření Ramsarské poradní mise na Šumavě proběhlo na žádost Ministerstva životního prostředí.
[3] Mladá fronta Dnes, 20.5. 2002, rozhovor se Zdeňkem Kantoříkem, mluvčím správy národního parku: „Dá se říci, že kůrovcová kalamita minulých let je utlumená a kůrovec je v základním, přirozeném stavu. “
[4] Tzv. nedestruktivní metody boje s kůrovcem spočívají v odchytu vylétavajících brouků do pastí ještě před tím, než napadnou další stromy .
[5] Efektivita nedestruktivních metod je značně závislá na způsobu jejich použití. V zahraničí se osvědčilo umístění většího počtu lapačů do barier, kombinované s použitím feromonů a antiferomonů. První bariera lapačů s feromony chrání les před kůrovci nalétávajícími zvenčí a druhá bariera antiferomonů (bez lapačů) odpuzuje kůrovce, které nezachytí bariera první. Metoda umožňuje různé kombinace v závislosti na místních podmínkách.
Efektivitu nedestruktivních metod potvrzují předběžné výsledky výzkumného projektu „Integrated risk assessment and new pest management technology in ecosystems affected by forest decline and bark beetle outbreaks“. Jeho odborný koordinátor Ing. Rastislav Jakuš, PhD ze Slovenské Akademie věd tuto metodu doporučil k ochraně lesů v okolí Trojmezné (stanovisko na požádání zašleme), obdobně je využitelná i v ostatních prvních zónách.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
