Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Ilegální chemické postřiky v NP Šumava
Ředitel národního parku na Šumavě začal používat chemii, ačkoliv k tomu nemá udělené povolení. Postřiky jedovatými pesticidy jsou totiž v národních parcích přísně zakázány. Rozmístění stovek otrávených tzv. lapáků a trojnožek [1] podél lesních cest zjistily hlídky Hnutí DUHA. Ekologická organizace podala okamžitě podnět k vyšetřování České inspekci životního prostředí.
Ředitel Jan Stráský usiluje o to, aby získal speciální výjimku, která mu umožní v parku nedodržovat zákon a použít pesticidy. Státní správa opakovaně řeší jeho žádost a letos již podruhé zahájila správní řízení, jehož je Hnutí DUHA účastníkem. Zatím však výjimka udělena nebyla. Ředitel tedy evidentně vážně a vědomě porušil zákon o ochraně přírody a krajiny.
Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [2].
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.
Hnutí DUHA odhalilo otrávené lapáky také v části parku, která je ponechána divoké přírodě. To se dosud nestalo za žádného z předchozích ředitelů [3]. Navzdory tomu, že jsou známy jako prudce jedovaté pro vodní živočichy, zjistily hlídky pesticidem nastříkané trojnožky i v oblasti nejcennějších mokřadů Modravských slatí, například pouhých 50 metrů od rašeliniště. Jiné byly umístěné v tůních s obojživelníky. V řadě dalších lokalit jsou chemicky postříkané kmeny u příkopů podél lesních cest, kdy zvláště při deštích hrozí, že se budou jedy vymývat a dostávat i do potoků.
Mezinárodní standardy zdravého lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) řadí cypermethrin mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářských lesích. Je to podmínkou k získání certifikátu FSC.
Chemický nástřik přitom není pro odchyt kůrovců do tzv. lapáků vůbec nezbytný. Obvykle se lapáky chemicky neošetřují a po zavrtání kůrovců se jednoduše odvezou z lesa. Správa parku si použitím insekticidů pouze usnadňuje práci.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Ředitel Jan Stráský okázale ignoruje zákon, který má vzácnou přírodu národního parku chránit. Začal používat proti kůrovci chemické postřiky i když to zákon o ochraně přírody v národním parku přísně zakazuje a výjimku k tomu zatím nedostal.“
„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chlacidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek.“
„Použití těchto jedů na bázi takzvaných pyrethroidů je ale nebezpečné i pro člověka. Narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Krom toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní, Správa parku přitom rozmisťuje otrávené lapáky a trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevaruje.“
Poznámky:
[1] Lapáky jsou pasti na kůrovce. Jedná se o (většinou) dovezené čerstvě poražené stromy z těžby. Kůrovec před napadením zdravých stromů upřednostňuje stromy oslabené, vyvrácené nebo právě pokácené. Často se používají jako tzv. trojnožky – fotografie zasíláme v příloze.
[2] Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280
[3] V předchozích letech správa parku použila chemické postřiky pouze v území, kde se proti kůrovci zasahuje, jen v omezeném množství a až po udělení výjimky, která na těchto místech zrušila platnost zákona. Hnutí DUHA s udělením výjimky ani dříve zásadně nesouhlasilo.
Ředitel Jan Stráský usiluje o to, aby získal speciální výjimku, která mu umožní v parku nedodržovat zákon a použít pesticidy. Státní správa opakovaně řeší jeho žádost a letos již podruhé zahájila správní řízení, jehož je Hnutí DUHA účastníkem. Zatím však výjimka udělena nebyla. Ředitel tedy evidentně vážně a vědomě porušil zákon o ochraně přírody a krajiny.
Chemický postřik nezabije pouze kůrovce, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Proniknou-li pesticidy do vody, okamžitě zabíjejí všechny vodní organismy včetně například žab nebo čolků. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [2].
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.
Hnutí DUHA odhalilo otrávené lapáky také v části parku, která je ponechána divoké přírodě. To se dosud nestalo za žádného z předchozích ředitelů [3]. Navzdory tomu, že jsou známy jako prudce jedovaté pro vodní živočichy, zjistily hlídky pesticidem nastříkané trojnožky i v oblasti nejcennějších mokřadů Modravských slatí, například pouhých 50 metrů od rašeliniště. Jiné byly umístěné v tůních s obojživelníky. V řadě dalších lokalit jsou chemicky postříkané kmeny u příkopů podél lesních cest, kdy zvláště při deštích hrozí, že se budou jedy vymývat a dostávat i do potoků.
Mezinárodní standardy zdravého lesního hospodaření FSC (Forest Stewardship Council) řadí cypermethrin mezi vysoce rizikové látky a jeho používání vylučují dokonce i hospodářských lesích. Je to podmínkou k získání certifikátu FSC.
Chemický nástřik přitom není pro odchyt kůrovců do tzv. lapáků vůbec nezbytný. Obvykle se lapáky chemicky neošetřují a po zavrtání kůrovců se jednoduše odvezou z lesa. Správa parku si použitím insekticidů pouze usnadňuje práci.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Ředitel Jan Stráský okázale ignoruje zákon, který má vzácnou přírodu národního parku chránit. Začal používat proti kůrovci chemické postřiky i když to zákon o ochraně přírody v národním parku přísně zakazuje a výjimku k tomu zatím nedostal.“
„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v národním parku. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chlacidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek.“
„Použití těchto jedů na bázi takzvaných pyrethroidů je ale nebezpečné i pro člověka. Narušují totiž funkce hormonů, zvyšují například riziko neplodnosti u mužů. Krom toho mohou poškodit genetickou výbavu a jsou karcinogenní, Správa parku přitom rozmisťuje otrávené lapáky a trojnožky i kolem turistických cest a návštěvníky parku před dotykem postříkaných stromů nijak nevaruje.“
Poznámky:
[1] Lapáky jsou pasti na kůrovce. Jedná se o (většinou) dovezené čerstvě poražené stromy z těžby. Kůrovec před napadením zdravých stromů upřednostňuje stromy oslabené, vyvrácené nebo právě pokácené. Často se používají jako tzv. trojnožky – fotografie zasíláme v příloze.
[2] Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280
[3] V předchozích letech správa parku použila chemické postřiky pouze v území, kde se proti kůrovci zasahuje, jen v omezeném množství a až po udělení výjimky, která na těchto místech zrušila platnost zákona. Hnutí DUHA s udělením výjimky ani dříve zásadně nesouhlasilo.
Vydání tohoto textu bylo podpořeno z Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí ČR. Za obsah je zodpovědná výhradně redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor MŽP.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
