Tiskové zprávy
Arnika Ostrava: Integrovaná povolení: velcí znečišťovatelé se proti nařízením odvolávají a hrají o čas
16. března 2010 | Arnika Ostrava
Zřejmě o peníze a o čas hrají některé průmyslové podniky, které patří k největším znečišťovatelům ovzduší v ostravsko-karvinsko-třineckém regionu. Odvolávají se proti zpřísněným emisním limitům a stropům, lhůtám, do kdy musejí začít limity plnit či nařízeným činnostem, které mají pomoci snížit znečištění ovzduší polétavým prachem. Proti rozhodnutím se v posledních měsících odvolaly podniky ArcelorMittal či Třinecké železárny.
„Můžeme donekonečna opakovat, že zdejší podniky plní všeobecné emisní limity, ale bohužel pro tuto oblast to není dostačující. Značná koncentrace velkých průmyslových zdrojů v poměrně malé oblasti si žádá rozsáhlejší opatření,“ řekla Vendula Krčmářová z ostravské pobočky Arniky. Při odvolání je pak na Ministerstvu životního prostředí (MŽP), jak se s odvoláními vypořádá a zda nařízení krajského úřadu potvrdí. U některých už tak učinilo.
Integrovaná povolení závazně stanovují průmyslovým znečišťovatelům například množství vypouštěných emisí (emisní limity či emisní stropy) a technické parametry provozu. Povolení vydává krajský úřad, jenž má také pravomoc tato povolení měnit, přičemž musí mimo jiné také přihlédnout k umístění zdroje a místním podmínkám životního prostředí. Také Krajský úřad Moravskoslezského kraje zpřísnil u několika zdrojů podmínky v integrovaném povolení či nařídil vypracovat plán na snižování emisí. Průmyslové podniky se však v několika případech proti jejich plnění odvolaly.
Hutní komplex ArcelorMittal (AMO) se takto odvolal například proti provádění pravidelného týdenního čištění manipulačních ploch a komunikací v jeho areálu od prachu. Požadovaná frekvence čištění je prý příliš častá. Jak na dotaz Arniky uvedl ing. Radomír Štěrba z ostravské pobočky České inspekce životního prostředí, venkovní plochy v areálu firmy mohou být skutečně významným zdrojem sekundární prašnosti a inspekce se nyní při kontrolách zaměřuje právě a prostory kolem hal a další místa, která se vyznačují vysokou prašností. Nedostatky pak projednávají přímo na místě.
ArcelorMittal se odvolal také proti snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze spékacích pásů v Aglomeraci Jih (od 1.1.2012 mají dosahovat maximálně 20 mg/m3, dnešní limit činí 50 mg/m3). V praxi by to znamenalo, že budoucí odprášení Aglomerace Jih tak mělo být řešeno hůře z hlediska vlivů na ovzduší než Aglomerace sever: 25 % spalin z Aglomerace Jih by bylo vypouštěno do ovzduší bez čištění na tkaninovém filtru. MŽP však rozhodnutí krajského úřadu v minulých dnech potvrdilo a konstatovalo, že uvedený návrh AMO by rozhodně nebyl aplikací nejlepších dostupných technik. Mimo jiné uvedlo, že všeobecně známé informace o vysoké ziskovosti provozovatele v minulých letech přitom nezakládají pochybnost o tom, že by požadovaná opatření na ochranu ovzduší mohla mít pro provozovatele zásadní negativní ekonomický dopad, jak tvrdí AMO (1).
Třinecké železárny se odvolaly proti stanovení emisních stropů, které měly přinést snížení produkce tuhých znečišťujících látek z původních 1000 t ročně na 650 tun do 31.12.2011 a poté na 450 tun/rok od 1.1.2012, a stejně jako ArcelorMittal i proti stanovenému limitu pro spékací pásy. V již dříve podaném odvolání argumentovaly především globální ekonomickou krizí, díky níž musí omezit investiční opaření, která nejsou bezprostředně nutná k výkonu hlavní podnikatelské činnosti. Zároveň naznačily, že realizace odprášení spékacích pásů aglomerace je reálná až po roce 2013 a plnění emisního stropu od roku 2012 pro ně reálné není. Toto odvolání ještě probíhá.
„I zákon o integrovaném povolování říká, že je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí, což se zde děje, má krajský úřad přistoupit ke změně závazných podmínek provozu zařízení,“ podotýká Vendula Krčmářová. Pokud podnik nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, může mu úřad stanovit povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, dokonce i podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.
Stav životního prostředí považují obyvatelé Ostravy za naléhavý problém, jak vyplynulo ze sociologického průzkumu letos v lednu a únoru. Shodlo se na tom 93 % občanů oslovených společností Analysis&Consulting pro Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR v rámci Programu Ostrava, který zkoumá vliv znečištění ovzduší na populaci Moravskoslezského kraje (2)
Problematice znečišťování ovzduší firmou ArcelorMittal se věnuje Ekologický právní servis (www.eps.cz).
Poznámky:
(1) Celý text rozhodnutí MŽP je k dispozici zde: http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/BFEFFC3FF228B61CC12576B00035C3CB/$file/rozhodnut%C3%AD%20M%C5%BDP%202%20AMO%20VP.pdf
(2) Více o průzkumu například v této zprávě Arniky: http://www.arnika.org/novinky/lide-na-ostravsku-budou-politiky-volit-podle-pristupu-k-zivotnimu-prostredi
„Můžeme donekonečna opakovat, že zdejší podniky plní všeobecné emisní limity, ale bohužel pro tuto oblast to není dostačující. Značná koncentrace velkých průmyslových zdrojů v poměrně malé oblasti si žádá rozsáhlejší opatření,“ řekla Vendula Krčmářová z ostravské pobočky Arniky. Při odvolání je pak na Ministerstvu životního prostředí (MŽP), jak se s odvoláními vypořádá a zda nařízení krajského úřadu potvrdí. U některých už tak učinilo.
Integrovaná povolení závazně stanovují průmyslovým znečišťovatelům například množství vypouštěných emisí (emisní limity či emisní stropy) a technické parametry provozu. Povolení vydává krajský úřad, jenž má také pravomoc tato povolení měnit, přičemž musí mimo jiné také přihlédnout k umístění zdroje a místním podmínkám životního prostředí. Také Krajský úřad Moravskoslezského kraje zpřísnil u několika zdrojů podmínky v integrovaném povolení či nařídil vypracovat plán na snižování emisí. Průmyslové podniky se však v několika případech proti jejich plnění odvolaly.
Hutní komplex ArcelorMittal (AMO) se takto odvolal například proti provádění pravidelného týdenního čištění manipulačních ploch a komunikací v jeho areálu od prachu. Požadovaná frekvence čištění je prý příliš častá. Jak na dotaz Arniky uvedl ing. Radomír Štěrba z ostravské pobočky České inspekce životního prostředí, venkovní plochy v areálu firmy mohou být skutečně významným zdrojem sekundární prašnosti a inspekce se nyní při kontrolách zaměřuje právě a prostory kolem hal a další místa, která se vyznačují vysokou prašností. Nedostatky pak projednávají přímo na místě.
ArcelorMittal se odvolal také proti snížení emisí tuhých znečišťujících látek ze spékacích pásů v Aglomeraci Jih (od 1.1.2012 mají dosahovat maximálně 20 mg/m3, dnešní limit činí 50 mg/m3). V praxi by to znamenalo, že budoucí odprášení Aglomerace Jih tak mělo být řešeno hůře z hlediska vlivů na ovzduší než Aglomerace sever: 25 % spalin z Aglomerace Jih by bylo vypouštěno do ovzduší bez čištění na tkaninovém filtru. MŽP však rozhodnutí krajského úřadu v minulých dnech potvrdilo a konstatovalo, že uvedený návrh AMO by rozhodně nebyl aplikací nejlepších dostupných technik. Mimo jiné uvedlo, že všeobecně známé informace o vysoké ziskovosti provozovatele v minulých letech přitom nezakládají pochybnost o tom, že by požadovaná opatření na ochranu ovzduší mohla mít pro provozovatele zásadní negativní ekonomický dopad, jak tvrdí AMO (1).
Třinecké železárny se odvolaly proti stanovení emisních stropů, které měly přinést snížení produkce tuhých znečišťujících látek z původních 1000 t ročně na 650 tun do 31.12.2011 a poté na 450 tun/rok od 1.1.2012, a stejně jako ArcelorMittal i proti stanovenému limitu pro spékací pásy. V již dříve podaném odvolání argumentovaly především globální ekonomickou krizí, díky níž musí omezit investiční opaření, která nejsou bezprostředně nutná k výkonu hlavní podnikatelské činnosti. Zároveň naznačily, že realizace odprášení spékacích pásů aglomerace je reálná až po roce 2013 a plnění emisního stropu od roku 2012 pro ně reálné není. Toto odvolání ještě probíhá.
„I zákon o integrovaném povolování říká, že je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí, což se zde děje, má krajský úřad přistoupit ke změně závazných podmínek provozu zařízení,“ podotýká Vendula Krčmářová. Pokud podnik nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, může mu úřad stanovit povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, dokonce i podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.
Stav životního prostředí považují obyvatelé Ostravy za naléhavý problém, jak vyplynulo ze sociologického průzkumu letos v lednu a únoru. Shodlo se na tom 93 % občanů oslovených společností Analysis&Consulting pro Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR v rámci Programu Ostrava, který zkoumá vliv znečištění ovzduší na populaci Moravskoslezského kraje (2)
Problematice znečišťování ovzduší firmou ArcelorMittal se věnuje Ekologický právní servis (www.eps.cz).
Poznámky:
(1) Celý text rozhodnutí MŽP je k dispozici zde: http://www.mzp.cz/www/ippc.nsf/BFEFFC3FF228B61CC12576B00035C3CB/$file/rozhodnut%C3%AD%20M%C5%BDP%202%20AMO%20VP.pdf
(2) Více o průzkumu například v této zprávě Arniky: http://www.arnika.org/novinky/lide-na-ostravsku-budou-politiky-volit-podle-pristupu-k-zivotnimu-prostredi
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
