Tiskové zprávy
Strana zelených: Jak bojovat s nepořádkem v ulicích Prahy 8?
V minulém čísle Osmičky jsme s kolegy navrhovali cesty, jak investovat peníze z privatizace bytů. V příspěvku Strany zelených zaznělo, že jednou z priorit poprivatizačního období musí být investice do veřejného prostoru. Téma tohoto čísla s péčí o parky, ulice a náměstí přímo souvisí. Platí, že neudržovaná místa dále chátrají. Kam dnes člověk odhodí papírek, tam za týden najdeme černou skládku. Kde na zdi strpíme jeden graffiti tag, tam za čas objevíme sprejerský souboj několika konkurenčních skupin. Tak jako se říká, že násilí plodí násilí, nepořádek je živnou půdou pro ještě větší nepořádek.
Úklid ulic je jedním z tématických hitů komunální politiky. Je třeba konstatovat, že Praha 8 v čistotě veřejných prostranství nemůže být pro jiné vzorem. Svou roli v tom sehrává mimo jiné fakt, že řada oblastí naší městské části se nachází v zanedbaných stavebních uzávěrách (oblast Horní Libně) nebo se připravuje na budoucí rozvoj (Rohanský a Libeňský ostrov).
Máme dvě možnosti – postihovat přímé znečišťovatele nebo majitele pozemků. Obávám se, že je nereálné dohonit každého “pejskaře”, který nechá své zvíře vykonat potřebu na trávník nebo majitele odpadků, které místo v popelnici skončí v příkopě. Zodpovědnost a případné sankce tedy padnou na majitele a uživatele pozemků, což jsou v případě veřejných prostranství většinou městská část Praha 8, hlavní město Praha, Technická správa komunikací a Dopravní podnik hl. m. Prahy. Řada míst – a to si často kritici vzhledu Prahy 8 neuvědomují – je také v majetku soukromých osob a firem.
Letos novelizovaný zákon o hl. m. Praze razantně zvýšil pokuty za nedostatečnou údržbu nemovitostí. Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části, může městská část uložit pokutu do výše 100 000 Kč, u právnických osob a podnikatelů je horní hranice pokuty 500 000 Kč.“
Bohužel, ani statisícové pokuty nejsou dostatečným tlakem na to, aby byl v Praze 8 pořádek. Co tedy lze ještě udělat? Podle mne by pomohly dvě věci – negativní publicita ukazující nejzanedbanější místa Prahy 8 a příkladná péče o veřejná prostranství ze strany úřadů, městských a státních firem.
Velmi se mi líbí řešení, které zvolili v Praze 10. Každý občan zde může poslat pomocí fotomobilu a MMS snímek místa, kde je nepořádek. Fotografie je umístěna na internetovou stránku http://www.praha10.cz/skripty/mms/index.asp a je doplněna o datum pořízení snímku a informace, jak byl tento podnět řešen a vyřešen. (Já bych tuto „prezentaci“ doplnil ještě o údaje o majiteli pozemku v rozsahu, jak je uveden ve veřejně přístupném katastru nemovitostí na adrese http://nahlizenidokn.cuzk.cz.)
Touto technicky nenáročnou cestou a každému dostupnou technologií se může k čistotě pozemků vyjádřit každý občan. Pod veřejnou kontrolou je nejen přehled o nepořádku v městské části, ale i forma a rychlost řešení stížností. Musím říct, že být majitelem pozemku, udělal bych maximum pro to, aby se moje jméno v tomto nelichotivém seznamu neobjevilo.
Moje druhá připomínka je závažnější. Otázka je, jak můžeme žádat po občanech, aby uklízeli na svých pozemcích, když tak mnohdy nečiní velké firmy ve vlastnictví města nebo státu? Dva příklady za všechny – neudržované autobusové nádraží na Palmovce, které je ve vlastnictví Dopravního podniku hl. m. Prahy a zničený park (či spíše noclehárna pro bezdomovce) pod Libeňským plynojemem, který patří Českým drahám.
Cílem předchozího odstavce není vyzvat občany, aby na čistotu na veřejných i neveřejných pozemcích rezignovali. Spíš je to apel na celopražské zastupitele, aby více tlačili na dodržování zákonů ze strany obecních a státních firem. Je nezbytné, aby platila absolutní a bezpodmínečná rovnost před zákonem bez ohledu na to, jestli jej poruší jednotlivec nebo obří společnost.
Úklid ulic je jedním z tématických hitů komunální politiky. Je třeba konstatovat, že Praha 8 v čistotě veřejných prostranství nemůže být pro jiné vzorem. Svou roli v tom sehrává mimo jiné fakt, že řada oblastí naší městské části se nachází v zanedbaných stavebních uzávěrách (oblast Horní Libně) nebo se připravuje na budoucí rozvoj (Rohanský a Libeňský ostrov).
Máme dvě možnosti – postihovat přímé znečišťovatele nebo majitele pozemků. Obávám se, že je nereálné dohonit každého “pejskaře”, který nechá své zvíře vykonat potřebu na trávník nebo majitele odpadků, které místo v popelnici skončí v příkopě. Zodpovědnost a případné sankce tedy padnou na majitele a uživatele pozemků, což jsou v případě veřejných prostranství většinou městská část Praha 8, hlavní město Praha, Technická správa komunikací a Dopravní podnik hl. m. Prahy. Řada míst – a to si často kritici vzhledu Prahy 8 neuvědomují – je také v majetku soukromých osob a firem.
Letos novelizovaný zákon o hl. m. Praze razantně zvýšil pokuty za nedostatečnou údržbu nemovitostí. Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části, může městská část uložit pokutu do výše 100 000 Kč, u právnických osob a podnikatelů je horní hranice pokuty 500 000 Kč.“
Bohužel, ani statisícové pokuty nejsou dostatečným tlakem na to, aby byl v Praze 8 pořádek. Co tedy lze ještě udělat? Podle mne by pomohly dvě věci – negativní publicita ukazující nejzanedbanější místa Prahy 8 a příkladná péče o veřejná prostranství ze strany úřadů, městských a státních firem.
Velmi se mi líbí řešení, které zvolili v Praze 10. Každý občan zde může poslat pomocí fotomobilu a MMS snímek místa, kde je nepořádek. Fotografie je umístěna na internetovou stránku http://www.praha10.cz/skripty/mms/index.asp a je doplněna o datum pořízení snímku a informace, jak byl tento podnět řešen a vyřešen. (Já bych tuto „prezentaci“ doplnil ještě o údaje o majiteli pozemku v rozsahu, jak je uveden ve veřejně přístupném katastru nemovitostí na adrese http://nahlizenidokn.cuzk.cz.)
Touto technicky nenáročnou cestou a každému dostupnou technologií se může k čistotě pozemků vyjádřit každý občan. Pod veřejnou kontrolou je nejen přehled o nepořádku v městské části, ale i forma a rychlost řešení stížností. Musím říct, že být majitelem pozemku, udělal bych maximum pro to, aby se moje jméno v tomto nelichotivém seznamu neobjevilo.
Moje druhá připomínka je závažnější. Otázka je, jak můžeme žádat po občanech, aby uklízeli na svých pozemcích, když tak mnohdy nečiní velké firmy ve vlastnictví města nebo státu? Dva příklady za všechny – neudržované autobusové nádraží na Palmovce, které je ve vlastnictví Dopravního podniku hl. m. Prahy a zničený park (či spíše noclehárna pro bezdomovce) pod Libeňským plynojemem, který patří Českým drahám.
Cílem předchozího odstavce není vyzvat občany, aby na čistotu na veřejných i neveřejných pozemcích rezignovali. Spíš je to apel na celopražské zastupitele, aby více tlačili na dodržování zákonů ze strany obecních a státních firem. Je nezbytné, aby platila absolutní a bezpodmínečná rovnost před zákonem bez ohledu na to, jestli jej poruší jednotlivec nebo obří společnost.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
situace v Karlíně - 28. 2. 2009 - RV souvislosti s tímto příspěvkem(s nímž zcela souhlasím) chci poukázat na situaci v oblasti Karlína, zejména v části ohraničené ulicemi Březinova, Urxova až po Lyčkovo nám. Jsou tu domy zcela zdevastované, kde je neuvěřitelný svinčík jak před nimi, tak uvnitř, jsou útočištěm feťáků a jiných podivných existencí. Několikrát jsem již poslal dotaz na příslušný odbor městské části - bez jakékoli reakce námi volených zastupitelů. Jedná se především o dům č. 27 v Březinově nebo o dům s bývalou restaurací Globus. Tento stav trvá již několik let bez jakékoli snahy o řešení. Čeká se snad na to, až tyto "domy" samy spadnou? Co na to radnice, která prohlašuje na svých stránkách,jak jí záleží na čistotě a pořádku? Jestliže tyto objekty někomu patří, je třeba donutit majitele, jestliže jsou v majetku městské části, proč už tato věc není dávno vyřízena?K čemu jsou tedy příslušní úředníci? Po povodních 2002 mnozí rétořili o tom, že se Karlín nestane slumem, naopak měl být této historické čtvrti vrácen její význam a tvářnost. Pravý opak je pravdou. Především výše zmíněná část je zřejmě na okraji zájmu. Ale i zde bydlí mnoho lidí, převážně starších starousedlíků, kteří mají rovněž právo bydlet ve slušném prostředí. Skladba obyvatelstva v téhle lokalitě je obecně známa, tím víc je nutné neomlouvat liknavost a nezájem těch, kteří mají možnost a hlavně povinnost tento neutěšený stav znát a hlavně smysluplně řešit. V poslední době zde vzrostl počet vykradených sklepů, aut a pohybovat se po ulici večer také není právě bezpečné. A nepamatuji se, kdy jsem naposled viděl v ulicích policejní hlídku. V Karlíně žiji velmi dlouho, před léty se tu bydlelo docela pěkně - dnes je to místo, kde dominují odpadky a nepořádek. Co na to odpovědní, námi volení a nic neřešící magistrátníci? |




