Tiskové zprávy
Asociace občanských poraden: Jak nepřijít o střechu nad hlavou
„Rozešla jsem se s přítelem. Před dvěmi lety jsme si společně koupili byt, který je však v katastru psán na něj. Chce po mně abych se ihned odstěhovala, má na to právo?“
„Vlastník bytu nám předložil k podpisu novou nájemní smlouvu. Oproti té předchozí je na dobu určitou, ale slíbil nám, že ji bude pravidelně prodlužovat. Máme podepsat?“
„Manžel měl dluh, o kterém jsem nevěděla a který nesplácel. Ručil za něj naším bytem a nyní nám přišel dopis od exekutora. Můžeme přijít o bydlení?“
S takovými a mnoha dalšími dotazy se setkávají denně pracovníci občanských poraden po celé republice. Problematika bydlení je totiž třetí nejčastější oblastí, na kterou se chodí lidé ptát do občanských poraden. Za rok 2004 členské poradny AOP poskytly odpovědi na více jak 6700 dotazů týkajících se problémů spojených s bydlením. Představuje to 14,6 % z celkového objemu všech zodpovězených dotazů za uplynulý rok. Konkrétní příklady viz příloha.
„Lidé, kteří zjistí, že mají na poště doporučený dopis, na němž je patrné, že je od soudu či od pronajímatele, mají strach si ho jít vyzvednout. Domnívají se, že tak oddálí řešení celé situace. O fikci doručení (pokud adresát nepřebírá poštu, tak se dopis po určité době považuje za doručený), většinou nikdy neslyšeli. Poučení, že odvolání je možné do 15 dnů ode dne doručení, chápou jako 15 dní ode dne, kdy si dopis převzali oni. Tak přicházejí o možnost se odvolat, či podat žádost o odložení,“ říká Magda Musilová z Občanské poradny v Praze 7.
Problematice bydlení byla věnována pozornost také na setkání zástupců Zlínského kraje, AOP a dvou občanských poraden působících ve Zlínském kraji. Kromě představení občanského poradenství, činnosti obou OP a navržení možností vzájemné spolupráce byl věnován čas tématu „Jak nepřijít o střechu nad hlavou“, které se vázalo k nejčastějším problémům občanů v regionu, např. bydlení na základě užívacího práva k bytu.
Kontaktní osoby:
Olga Řeháková, PR pracovnice
tel: 222 780 322, 777 257 521
Mgr. Hynek Kalvoda, ředitel
tel: 222 781 149, 777 257 568
Asociace občanských poraden je nestátní nezisková organizace působící na celém území České republiky. Zastřešuje a sdružuje občanské poradny a poskytuje jim služby, které přispívají ke zvyšování kvality OP. V současné době je členy AOP 37 poraden působících ve 55 městech ve všech krajích ČR (úplný seznam občanských poraden naleznete na adrese: http://www.obcanskeporadny.cz). Asociace občanských poraden se zasazuje o šíření myšlenky občanského poradenství jako odborného sociálního poradenství přispívajícího k řešení nepříznivých sociálních situací občanů. Toto poradenství je charakteristické způsobem práce s klientem, jeho zplnomocňováním a komplexním přístupem ke klientovi a jeho situaci.
Asociace občanských poraden
Tachovské náměstí 3, Praha 3, 130 00
tel.: 222 780 599, tel./fax: 222 780 599
e-mail: aop@adam.cz; http://www.obcanske-poradny.cz
Příloha:
Typické okruhy dotazů v oblasti bydlení, se kterými lidé do občanských poraden chodí
• opravy v bytě – co kdo hradí, co dělat, když vlastník nechce opravit to, co je podle zákona povinen.
• výpověď z bytu a náhradní bydlení – co je chápáno pod jednotlivými pojmy náhradního bydlení, jak má vypadat náhradní byt, co dělat, když se nájemce nebo vyklizovaný nechce vystěhovat.
• zrušení trvalého bydliště – nejčastěji spojeno s exekucemi na osobu, která je spolubydlící osobou (děti, druzi), nebo s velmi vážným narušováním vzájemného soužití, jak dotyčného vystěhovat z bytu, jak zrušit údaj o trvalém bydlišti.
• rodiče vyhazují své zletilé děti z bytu, aniž by děti měly zajištěné jiné bydlení, navíc bývají studující či nezaměstnaní, často jde o matky s dětmi, které nemají kam jít.
• manželé – jeden z nich nepřispívá žádnou peněžní částkou na domácnost, jedná se často o právo společného nájmu manželů. Ani soudní rozhodnutí o povinnosti přispívat kolikrát nic neřeší, neboť manžel nepracuje, nic nemá apod.
• družstevní byty – problémy s opravami: co se hradí z fondu oprav, co si platí družstevníci sami, o čem rozhodují jednotlivé orgány, co dělat, když si družstevník na vlastní náklady něco opraví či vymění, a pak mu to družstvo znovu opraví či vymění znovu.
• sousedské spory – soused je hlučný i v noci, když přijede policie, je zticha, hodný, nic se neděje, „blázen“ je stěžovatel, přestupkové řízení nic neřeší.
• chybné vyúčtování služeb.
• problém lidí s nižšími příjmy a rodin s více dětmi pronajmout si normálně byt za přijatelné nájemné.
• změna smlouvy - pronajímatel bytu předloží nájemníkům k podpisu novou nájemní smlouvu na dobu určitou (dosud měli platnou smlouvu na dobu neurčitou), kterou oni podepíší, protože jim pronajímatel ústně slíbil, že jim ji prodlouží. To se však nestane a nájemníci jsou vystěhováni.
• hrozící exekuce - rozvedení manželé mají dům v bezpodílovém spoluvlastnictví, ale nedošlo k majetkovému vypořádání. Manželka s dětmi bydlí v domě, manžel je odstěhován a zadlužuje se. Na dům vkládá závazky z dluhů. Hrozí ztráta celého domu ve prospěch věřitelů.
• přechod nájmu – byt je v domě s majitelem, při smrti nájemce se těžko uplatňuje přechod nájmu, i když zde člověk bydlí (soudní řízení, ve kterém není zcela jistý pozitivní výsledek).
„Vlastník bytu nám předložil k podpisu novou nájemní smlouvu. Oproti té předchozí je na dobu určitou, ale slíbil nám, že ji bude pravidelně prodlužovat. Máme podepsat?“
„Manžel měl dluh, o kterém jsem nevěděla a který nesplácel. Ručil za něj naším bytem a nyní nám přišel dopis od exekutora. Můžeme přijít o bydlení?“
S takovými a mnoha dalšími dotazy se setkávají denně pracovníci občanských poraden po celé republice. Problematika bydlení je totiž třetí nejčastější oblastí, na kterou se chodí lidé ptát do občanských poraden. Za rok 2004 členské poradny AOP poskytly odpovědi na více jak 6700 dotazů týkajících se problémů spojených s bydlením. Představuje to 14,6 % z celkového objemu všech zodpovězených dotazů za uplynulý rok. Konkrétní příklady viz příloha.
„Lidé, kteří zjistí, že mají na poště doporučený dopis, na němž je patrné, že je od soudu či od pronajímatele, mají strach si ho jít vyzvednout. Domnívají se, že tak oddálí řešení celé situace. O fikci doručení (pokud adresát nepřebírá poštu, tak se dopis po určité době považuje za doručený), většinou nikdy neslyšeli. Poučení, že odvolání je možné do 15 dnů ode dne doručení, chápou jako 15 dní ode dne, kdy si dopis převzali oni. Tak přicházejí o možnost se odvolat, či podat žádost o odložení,“ říká Magda Musilová z Občanské poradny v Praze 7.
Problematice bydlení byla věnována pozornost také na setkání zástupců Zlínského kraje, AOP a dvou občanských poraden působících ve Zlínském kraji. Kromě představení občanského poradenství, činnosti obou OP a navržení možností vzájemné spolupráce byl věnován čas tématu „Jak nepřijít o střechu nad hlavou“, které se vázalo k nejčastějším problémům občanů v regionu, např. bydlení na základě užívacího práva k bytu.
Kontaktní osoby:
Olga Řeháková, PR pracovnice
tel: 222 780 322, 777 257 521
Mgr. Hynek Kalvoda, ředitel
tel: 222 781 149, 777 257 568
Asociace občanských poraden je nestátní nezisková organizace působící na celém území České republiky. Zastřešuje a sdružuje občanské poradny a poskytuje jim služby, které přispívají ke zvyšování kvality OP. V současné době je členy AOP 37 poraden působících ve 55 městech ve všech krajích ČR (úplný seznam občanských poraden naleznete na adrese: http://www.obcanskeporadny.cz). Asociace občanských poraden se zasazuje o šíření myšlenky občanského poradenství jako odborného sociálního poradenství přispívajícího k řešení nepříznivých sociálních situací občanů. Toto poradenství je charakteristické způsobem práce s klientem, jeho zplnomocňováním a komplexním přístupem ke klientovi a jeho situaci.
Asociace občanských poraden
Tachovské náměstí 3, Praha 3, 130 00
tel.: 222 780 599, tel./fax: 222 780 599
e-mail: aop@adam.cz; http://www.obcanske-poradny.cz
Příloha:
Typické okruhy dotazů v oblasti bydlení, se kterými lidé do občanských poraden chodí
• opravy v bytě – co kdo hradí, co dělat, když vlastník nechce opravit to, co je podle zákona povinen.
• výpověď z bytu a náhradní bydlení – co je chápáno pod jednotlivými pojmy náhradního bydlení, jak má vypadat náhradní byt, co dělat, když se nájemce nebo vyklizovaný nechce vystěhovat.
• zrušení trvalého bydliště – nejčastěji spojeno s exekucemi na osobu, která je spolubydlící osobou (děti, druzi), nebo s velmi vážným narušováním vzájemného soužití, jak dotyčného vystěhovat z bytu, jak zrušit údaj o trvalém bydlišti.
• rodiče vyhazují své zletilé děti z bytu, aniž by děti měly zajištěné jiné bydlení, navíc bývají studující či nezaměstnaní, často jde o matky s dětmi, které nemají kam jít.
• manželé – jeden z nich nepřispívá žádnou peněžní částkou na domácnost, jedná se často o právo společného nájmu manželů. Ani soudní rozhodnutí o povinnosti přispívat kolikrát nic neřeší, neboť manžel nepracuje, nic nemá apod.
• družstevní byty – problémy s opravami: co se hradí z fondu oprav, co si platí družstevníci sami, o čem rozhodují jednotlivé orgány, co dělat, když si družstevník na vlastní náklady něco opraví či vymění, a pak mu to družstvo znovu opraví či vymění znovu.
• sousedské spory – soused je hlučný i v noci, když přijede policie, je zticha, hodný, nic se neděje, „blázen“ je stěžovatel, přestupkové řízení nic neřeší.
• chybné vyúčtování služeb.
• problém lidí s nižšími příjmy a rodin s více dětmi pronajmout si normálně byt za přijatelné nájemné.
• změna smlouvy - pronajímatel bytu předloží nájemníkům k podpisu novou nájemní smlouvu na dobu určitou (dosud měli platnou smlouvu na dobu neurčitou), kterou oni podepíší, protože jim pronajímatel ústně slíbil, že jim ji prodlouží. To se však nestane a nájemníci jsou vystěhováni.
• hrozící exekuce - rozvedení manželé mají dům v bezpodílovém spoluvlastnictví, ale nedošlo k majetkovému vypořádání. Manželka s dětmi bydlí v domě, manžel je odstěhován a zadlužuje se. Na dům vkládá závazky z dluhů. Hrozí ztráta celého domu ve prospěch věřitelů.
• přechod nájmu – byt je v domě s majitelem, při smrti nájemce se těžko uplatňuje přechod nájmu, i když zde člověk bydlí (soudní řízení, ve kterém není zcela jistý pozitivní výsledek).
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
