Správa KRNAP: Jak si poradit s kůrovcem v Krkonoších

Lýkožrout smrkový - neboli kůrovec - je v posledních měsících noční můrou českých lesníků. Těžkou hlavu dělá i těm krkonošským. A to je situace v Krkonoších oproti jiným částem naší republiky relativně dobrá. Za tím se ovšem skrývá neskutečná dennodenní práce a úsilí zdejších lesníků i ostatních pracovníků v lesnictví.

Přestože je lýkožrout smrkový přirozenou součástí lesních ekosystémů, jeho přemnožení může způsobit rozsáhlý rozpad porostů. Jednou z povinností vlastníka lesa je proto vyhledávat a odstraňovat napadené stromy a včas je asanovat. Na území Krkonošského národního parku již více než dvacet let měníme postupně druhovou a prostorovou strukturu porostů, které byly v minulosti uměle založené s převahou smrku. Při rychlém rozpadu starších porostů, které jsou ve stadiu přestavby, by tato práce byla znehodnocená. Proto je i snaha našich lesníků o hlídání kůrovce maximální.

Podzimní a zimní vichřice letošní situaci zkomplikovaly. V jejich důsledku došlo ke zvýšení podílu nahodilé těžby dříví. Souhrou rychlého nástupu jara, nedostatkem pracovních sil a problémy s odbytem na trhu se dřívím, způsobeným zejména plošnou kalamitou v jiných částech republiky, se v Krkonoších zvyšuje i podíl dříví napadeného kůrovci.

Vývoj těžeb kůrovcového dříví v KRNAP a jeho OP:
2015 - 17,9 tis. m3
2016 - 14,7 tis. m3
2017 - 5,5 tis. m3
Údaje k červnu 2018 - 17,9 tis. m3

Správa KRNAP v péči o lesy pracuje s dlouhodobou vizí danou Plánem péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo a desetiletými Lesními hospodářskými plány. V bezzásahových zónách pochopitelně nezasahujeme - tam má své výhradní slovo příroda. Při asanaci postupujeme co možná nejšetrnějšími způsoby, které umožňují i ponechání dřevní hmoty na místě. Je to zejména loupání ležících kmenů, ať ručně nebo strojně za pomoci speciálních nástaveb na motorové pile. Tento postup je náročný a potýkáme se s nedostatkem pracovníků, kteří by asanaci prováděli. Do služeb proto nastupují v posledních měsících i ti zaměstnanci, kteří běžně nepracují v lese.

Posledním způsobem asanace je chemická. Přestože se dlouhodobě stavíme negativně k používání chemických prostředků, musíme v letošním roce ve velmi omezené míře sáhnout i k jejich použití. Aplikace bude prováděna specifickým způsobem podle metodiky, testované a uveřejněné v letošním roce (Zahradník a spol., 2018) a to pouze na předem vytipovaných skládkách dřeva (tedy nikoli v porostech!), které byly pro tuto technologii odborníky vyhodnoceny jako bezpečné, a tudíž vhodné. Každá jednotlivá skládka dřeva bude po aplikaci přípravku na kmeny úplně zakryta netkanou textilií. Vybrané skládky jsou v bezpečné vzdálenosti od vodních zdrojů. Zakrytím je zamezen přístup dalším organismům, zejména hmyzím či ptačím predátorům kůrovců, kteří by mohli být bezprostředním stykem s asanovaným dřívím ohroženi. Skládka zůstane překryta plachtou až do odvozu. Takto ošetřená skládka dřeva bude také označena výstražnými cedulkami.

Žádáme návštěvníky, aby dbali osobní bezpečnosti, na skládky nelezli, nepohybovali se v jejich bezprostřední blízkosti a asanovaných skládek (přikrytých plachtou) se raději ani nedotýkali. Při náhodném dotyku, případně psům, ale bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap