Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Jakou roli může sehrát tis červený v přírodě blízkém lesnictví za měnícího se klimatu?

Tis červený (Taxus baccata) je v Evropě významná, ale ohrožená dřevina. Nový přehledový článek shrnuje jeho ekologii, rozšíření, pěstební doporučení i hrozby a ukazuje, proč má tis místo v přírodě blízkém obhospodařování lesů – zejména díky mimořádné toleranci stínu, široké ekologické valenci a potenciálu přispět k adaptaci porostů na klimatickou změnu. Zároveň upozorňuje, že bez dlouhodobé ochrany proti spárkaté zvěři a cílených zásahů se přirozená obnova tisu na mnoha stanovištích nedaří.
Ve střední a západní Evropě se tis dochoval převážně rozptýleně a v těžko přístupných terénech; historicky ustoupil kvůli těžbě, fragmentaci stanovišť a také kvůli využití dřeva a sběru taxanů pro farmaceutické účely. (Taxany jsou cytostatika, tj. látky přírodního původu, které se používají k léčbě nádorových onemocnění, a jsou extrahované z různých druhů tisů.)
Klimatická změna navíc zvyšuje extrémy počasí a v jižní části areálu může vést k rychlému úbytku vhodných stanovišť. Predikce do roku 2050 ukazují, že bez podpůrných opatření si v optimistickém scénáři udrží vhodnost zhruba 17 % současných lokalit, v pesimistickém přibližně 2 %.
V přírodě blízkém lesnictví sehrává tis cennou roli příměsi: podporuje strukturu porostů a biodiverzitu, zvládá růst pod zápojem a je aktivní i v chladné části roku. Vysoká tolerance vůči zastínění mu umožňuje přirozenou obnovu pod uzavřenou klenbou, ale pomalejší růst a nízká úspěšnost přirozené obnovy limitují konkurenceschopnost v hustých porostech; zde je důležitá práce se světlem a mírné, opakované zásahy.
Doporučení pro praxi
• Zlepšit světelné podmínky v porostech s tisem pomocí šetrných probírek a stabilně udržované struktury; upřednostnit opatrné zásahy s nízkou intenzitou a pravidelným opakováním.
• Tam, kde přirozená obnova vázne, využít podsazování a zajistit dlouhodobou ochranu (místy až cca 20 let) – plošným či individuálním oplocením; bez ochrany většina výsadeb selhává.
• Myslivecký management nastavit podle skutečných škod na porostech; redukovat tlak okusu, ohryzu a loupání.
• Zvážit asistovanou migraci u izolovaných populací a pracovat s genetickou diverzitou pro zvýšení adaptační kapacity.
Tis je kromě ekologické role významný také kulturně a ekonomicky, a to i díky taxanům využívaným v onkologii. Tyto aspekty posilují společenskou hodnotu jeho ochrany a rozumného začlenění do pěstební praxe.
Autoři studie zdůrazňují, že úspěch s tisem v praxi stojí na cílených pěstebních zásazích, dlouhodobé ochraně proti zvěři a realistickém časovém horizontu. V prostředí klimatické změny může dobře vedený tis zvýšit funkční stabilitu a adaptabilitu lesních porostů – pokud mu aktivně vytvoříme podmínky k obnově a růstu.
Článek „Tis červený (Taxus baccata L.) a jeho význam v přírodě blízkém obhospodařování lesů v podmínkách klimatické změny – review“ je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2025/1/753
Autoři článku: Michal Bledý, Stanislav Vacek, Zdeněk Vacek, Aleš Zeidler (Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská); Jakub Černý (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.; Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta); Jan Cukor (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská); Michal Kuběnka (Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní); Karol Tomczak (Poznań University of Life Sciences; Poznań Institute of Technology); Ivan Lukáčik (Technická univerzita ve Zvolenu, Arboretum Borová hora); Ivo Králíček (Univerzita Hradec Králové)
Podle originálu připravil: Jakub Černý, VÚLHM, v. v. i., e-mail: cerny@vulhmop.cz