Tiskové zprávy
Strana zelených: Jana Drápalová: Krok do dávno překonané minulosti
Vrámci návrhu Státní energetické koncepce se do politické debaty znovu vrací návrh na prolomení územních limitů těžby v severních Čechách. Ministerstvo průmyslu a obchodu se otevřeně vyjadřuje pro prolomení limitů, jež v různých variantách počítá i s likvidací obydleného území v Horním Jiřetíně a LitvínověZáluží. Hlavními argumenty jsou přitom dopad na zaměstnanost v regionu a potřeba uhlí pro tuzemský teplárenský průmysl.
Jenže tady jde o mnohem víc – limity těžby byly začátkem 90. let prosazeny jako nejzazší a nepřekročitelná mez, za kterou už těžební průmysl ve zdevastované krajině jít nemůže. Čtvrt století se tato hranice respektovala, a pokud ji v tuto chvíli zpochybníme, znamená to dvojí. Jednak se vracíme ke komunistické praxi drancování krajiny s fatálními důsledky ekologickými i sociálními, jednak odsuzujeme Ústecký kraj k závislosti na dávno překonanémodvětví energetiky. Navíc tímzakládáme nebezpečný precedens, že v budoucnu se mohou limity posouvat dál a dál – a tím podlamujeme potenciál rozvoje v kraji.
Ministerstvo průmyslu a těžařské společnosti argumentují ztrátou zhruba 850 pracovních míst, která jsou na těžbu vázána. Zcela přitom pomíjí opačnou perspektivu, totiž ztrátu pracovních míst či potenciálu v zaměstnanosti, pokud limity prolomíme. Jen Horní Jiřetín, Černice a Litvínov-Záluží, ohrožené prolomením limitů bezprostředně, představují podle místních úřadů práce téměř 5000 pracovních míst.
Další potenciál je v dosud zanedbávaných odvětvích. Kraj disponuje studií, že postupný rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů a energetická modernizace budovmůže vytvořit přes 2000 nových pracovníchmíst. Česko i samotný kraj má obrovské příležitosti v podobě miliard z evropských fondů, které mohou pomoci financovat úspěšné programy jako Zelená úsporám, iniciovaná právěSZ. Využití možností úspor v budovách srazí potřebu tepla v Česku o polovinu a pomůže vytvořit nová pracovní místa.
Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy může další těžba v dolech Bílina a ČSA, kterou ministr Mládek prosazuje, vyvolat externí náklady ve výši 444,8 miliardy korun. Nejvyšší zátěž (přes 94 procent) tvoří náklady na negativní zdravotní dopady těžby. Tyto výdaje nebudou platit těžaři, ale stát a budoucí generace.
Státní energetické koncepce představuje příležitost odříznout se od dávno překonané minulosti a otevřít se moderním energetickým trendům. Prolomení limitů je fatální krok zpět.
Vláda by neměla rozhodnutí o limitech odkládat. Vystavuje tak tisíce obyvatel kraje dlouhodobé nejistotě. Vláda odkládáním jasného rozhodnutí také dává příležitost lobbistům zastupujícím těžaře, aby vyvíjeli tlak na všechny, kteří mohou prolomení limitů říci jasné ne, a ukazuje, že je v područí těžařské lobby.
Jenže tady jde o mnohem víc – limity těžby byly začátkem 90. let prosazeny jako nejzazší a nepřekročitelná mez, za kterou už těžební průmysl ve zdevastované krajině jít nemůže. Čtvrt století se tato hranice respektovala, a pokud ji v tuto chvíli zpochybníme, znamená to dvojí. Jednak se vracíme ke komunistické praxi drancování krajiny s fatálními důsledky ekologickými i sociálními, jednak odsuzujeme Ústecký kraj k závislosti na dávno překonanémodvětví energetiky. Navíc tímzakládáme nebezpečný precedens, že v budoucnu se mohou limity posouvat dál a dál – a tím podlamujeme potenciál rozvoje v kraji.
Ministerstvo průmyslu a těžařské společnosti argumentují ztrátou zhruba 850 pracovních míst, která jsou na těžbu vázána. Zcela přitom pomíjí opačnou perspektivu, totiž ztrátu pracovních míst či potenciálu v zaměstnanosti, pokud limity prolomíme. Jen Horní Jiřetín, Černice a Litvínov-Záluží, ohrožené prolomením limitů bezprostředně, představují podle místních úřadů práce téměř 5000 pracovních míst.
Další potenciál je v dosud zanedbávaných odvětvích. Kraj disponuje studií, že postupný rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů a energetická modernizace budovmůže vytvořit přes 2000 nových pracovníchmíst. Česko i samotný kraj má obrovské příležitosti v podobě miliard z evropských fondů, které mohou pomoci financovat úspěšné programy jako Zelená úsporám, iniciovaná právěSZ. Využití možností úspor v budovách srazí potřebu tepla v Česku o polovinu a pomůže vytvořit nová pracovní místa.
Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy může další těžba v dolech Bílina a ČSA, kterou ministr Mládek prosazuje, vyvolat externí náklady ve výši 444,8 miliardy korun. Nejvyšší zátěž (přes 94 procent) tvoří náklady na negativní zdravotní dopady těžby. Tyto výdaje nebudou platit těžaři, ale stát a budoucí generace.
Státní energetické koncepce představuje příležitost odříznout se od dávno překonané minulosti a otevřít se moderním energetickým trendům. Prolomení limitů je fatální krok zpět.
Vláda by neměla rozhodnutí o limitech odkládat. Vystavuje tak tisíce obyvatel kraje dlouhodobé nejistotě. Vláda odkládáním jasného rozhodnutí také dává příležitost lobbistům zastupujícím těžaře, aby vyvíjeli tlak na všechny, kteří mohou prolomení limitů říci jasné ne, a ukazuje, že je v područí těžařské lobby.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
