Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: Je Liberec zamořen dioxinovými látkami?
Ekologická sdružení ARNIKA, Děti Země a Lidi pro Liberec se domnívají, že spalovna komunálních odpadů se začíná negativně projevovat ve znečištění životního prostředí Liberce vysoce toxickými dioxinovými látkami.
"Ukázaly to některé z výsledků rozborů odebraného vzorku půdy z Liberce a pstruha chyceného rybáři v Lužické Nise pod spalovnou, přestože nelze prokázat jednoznačnou souvislost. Obzvláště zjištěná koncentrace dioxinových látek v rybě z Nisy je varovná," komentoval výsledky průzkumu RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení ARNIKA. .
Rozbory(1) obsahu dioxinů (PCDD/F) a polychlorovaných bifenylů (PCB)(2) zadalo v rámci projektu "Budoucnost bez jedů" sdružení ARNIKA financovaného nadacemi Regional Environmental Center, DOEN Foundation a Mitchell Kapor Foundation. Po snězení dvousetgramové porce libereckého pstruha se naplní 450 - 650 % doporučeného limitu maximálního denního přijmu dioxinových látek Světovou zdravotnickou organizací - WHO. Anebo je to 200% z limitu týdenní spotřeby těchto látek doporučeného Evropskou komisí. Člověk by měl tedy sníst jen jednoho takového pstruha za 14 dní a nic jiného, aby nepřekročil maximální doporučený limit pro příjem látek s dioxinovým efektem.
Přestože se v České republice naměřily i vyšší koncentrace dioxinů a polychlorovaných bifenylů v půdě, hodnota zjištěná v lesní půdě z Liberce převyšuje koncentrace těchto látek ve vzorcích odebraných v letech 1993 - 2000 v rámci průzkumu prováděného Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd (VÚMOP). V Liberci zjištěná koncentrace rovněž dvojnásobně převyšuje limit stanovený pro půdu ve Švédsku. V České republice není žádný limit stanoven.
Polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny (PCDD/F) již ve velice nízkých koncentracích způsobují poškození hormonálního a imunitních systému člověka a jsou karcinogenní. Do lidského těla se dostávají především potravou (z 95 - 99%). Do potravin se dostávají potravním řetězcem a z 80% z ovzduší. Jejich přítomnost v ekosystémech na Liberecku v relativně vysokých koncentracích nasvědčuje tomu, že i zde se tyto látky dostávají do potravního řetězce v nepřípustné míře. Česká republika patří z hlediska přítomnosti těchto látek v potravinách a mateřském mléce mezi nejvíce zatížené evropské státy(3). Vzhledem k nebezpečnosti tzv. dioxinových látek zpřísnila v roce WHO (Světová zdravotnická organizace) doporučený limit jejich maximálního denního příjmu. Lidé, kteří přišli do styku s vysokými koncentracemi PCB či dioxinů onemocněli tzv. chlorakné, disfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
Přílohy:
Poznámky, doplňky, vysvětlivky:
(1) Zjištěné hodnoty jsou:
pstruh chycený v Nise v září 2001: dioxiny (PCDD/F) 35,2 pgTEQ/g tuku a u PCB 165,9 pgTEQ/g tuku
Ve srovnání s jinými rozbory ryb obsahuje pstruh z Liberce vyšší podíl dioxinů oproti PCB, což ukazuje na významnější podíl dioxinů na celkovém znečištění libereckého prostředí dioxinovými látkami nežli je tomu jinde v České republice.
půda odebraná na okraji lesa: dioxiny (PCDD/F) 16, 9 pgTEQ/g a u PCB 9,1 pgTEQ/g
TEQ je toxický ekvivalent. Hodnoty koncentrací dioxinů a polychlorovaných bifenylů se přepočítávají podle koeficientů toxicity jejich jednotlivých kongenerů. Toxický ekvivalent rovný jedné má 2,3,7,8 -TCDD (2,3,7,8 - tetrachlordibenzo-p-dioxin). Naměřené koncentrace se začaly tímto ekvivalentem násobit, aby vyjadřovaly zjištěnou nebezpečnost (toxicitu) přítomného množství látek, protože mezi 210 dioxiny a 209 PCB je jejich toxicita značně rozdílná a absolutní hodnoty nic neříkaly.
(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech.
Dioxiny (správně polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany) jsou vysoce stabilní chemické látky vznikající jako nechtěný produkt například v provozech chlorové chemie, při bělení papíru a textilu chlorem anebo v důsledku spalování chlorovaných látek.
(3) Sníme dvoj- až trojnásobně více dioxinových látek nežli je Světovou zdravotnickou organizací doporučený maximální limit. Vysoké hodnoty nebezpečných látek v potravinách jen svědčí o celkové kontaminaci prostředí.
Podle expertizy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo v roce 1999 na každého občana ČR v průměru 8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl překročit 1 až 4 pg TEQ /kg/den.
Monitorování cizorodých látek v poživatinách, „dietární expozice člověka“ - 1997 až 1999, Centrum hygieny potravních řetězců Státního zdravotního ústavu (CHPŘ SZÚ). Teoretický odhad zvýšení rizika nádorových onemocnění v důsledku dietární expozice vybraným chemickým látkám v ČR, CHPŘ SZÚ. (http://www.chpr.szu.cz/monitor/monitor.html)
Kontakty:
Sdružení ARNIKA - kampaň Budoucnost bez jedů, http://bezjedu.arnika.org/
Chlumova 17, 130 00 Praha 3, telefax: 02 / 22781471, www.sdruzeniARNIKA.cz,
vedoucí programu - RNDr. Jindřich Petrlík,
e-mail: jindrich.petrlik@arnika.org
mobil tiskového mluvčího - 0606/ 727942
Děti Země - Liberec, Bažantí 3/378, Liberec 1,
tel. 048/5109741, e-mail: dz.liberec@ecn.cz
mobil: 0602137820 (Simona Jašová)
Lidi pro Liberec, Zuzana Chalupná, Kosmonautů 361, Liberec 5,
tel: 048/5109204
Kontakt: RNDr. Jindřich Petrlík, jindrich.petrlik@arnika.org, tel: 02 / 22781471
"Ukázaly to některé z výsledků rozborů odebraného vzorku půdy z Liberce a pstruha chyceného rybáři v Lužické Nise pod spalovnou, přestože nelze prokázat jednoznačnou souvislost. Obzvláště zjištěná koncentrace dioxinových látek v rybě z Nisy je varovná," komentoval výsledky průzkumu RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení ARNIKA. .
Rozbory(1) obsahu dioxinů (PCDD/F) a polychlorovaných bifenylů (PCB)(2) zadalo v rámci projektu "Budoucnost bez jedů" sdružení ARNIKA financovaného nadacemi Regional Environmental Center, DOEN Foundation a Mitchell Kapor Foundation. Po snězení dvousetgramové porce libereckého pstruha se naplní 450 - 650 % doporučeného limitu maximálního denního přijmu dioxinových látek Světovou zdravotnickou organizací - WHO. Anebo je to 200% z limitu týdenní spotřeby těchto látek doporučeného Evropskou komisí. Člověk by měl tedy sníst jen jednoho takového pstruha za 14 dní a nic jiného, aby nepřekročil maximální doporučený limit pro příjem látek s dioxinovým efektem.
Přestože se v České republice naměřily i vyšší koncentrace dioxinů a polychlorovaných bifenylů v půdě, hodnota zjištěná v lesní půdě z Liberce převyšuje koncentrace těchto látek ve vzorcích odebraných v letech 1993 - 2000 v rámci průzkumu prováděného Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd (VÚMOP). V Liberci zjištěná koncentrace rovněž dvojnásobně převyšuje limit stanovený pro půdu ve Švédsku. V České republice není žádný limit stanoven.
Polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny (PCDD/F) již ve velice nízkých koncentracích způsobují poškození hormonálního a imunitních systému člověka a jsou karcinogenní. Do lidského těla se dostávají především potravou (z 95 - 99%). Do potravin se dostávají potravním řetězcem a z 80% z ovzduší. Jejich přítomnost v ekosystémech na Liberecku v relativně vysokých koncentracích nasvědčuje tomu, že i zde se tyto látky dostávají do potravního řetězce v nepřípustné míře. Česká republika patří z hlediska přítomnosti těchto látek v potravinách a mateřském mléce mezi nejvíce zatížené evropské státy(3). Vzhledem k nebezpečnosti tzv. dioxinových látek zpřísnila v roce WHO (Světová zdravotnická organizace) doporučený limit jejich maximálního denního příjmu. Lidé, kteří přišli do styku s vysokými koncentracemi PCB či dioxinů onemocněli tzv. chlorakné, disfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
Přílohy:
Poznámky, doplňky, vysvětlivky:
(1) Zjištěné hodnoty jsou:
pstruh chycený v Nise v září 2001: dioxiny (PCDD/F) 35,2 pgTEQ/g tuku a u PCB 165,9 pgTEQ/g tuku
Ve srovnání s jinými rozbory ryb obsahuje pstruh z Liberce vyšší podíl dioxinů oproti PCB, což ukazuje na významnější podíl dioxinů na celkovém znečištění libereckého prostředí dioxinovými látkami nežli je tomu jinde v České republice.
půda odebraná na okraji lesa: dioxiny (PCDD/F) 16, 9 pgTEQ/g a u PCB 9,1 pgTEQ/g
TEQ je toxický ekvivalent. Hodnoty koncentrací dioxinů a polychlorovaných bifenylů se přepočítávají podle koeficientů toxicity jejich jednotlivých kongenerů. Toxický ekvivalent rovný jedné má 2,3,7,8 -TCDD (2,3,7,8 - tetrachlordibenzo-p-dioxin). Naměřené koncentrace se začaly tímto ekvivalentem násobit, aby vyjadřovaly zjištěnou nebezpečnost (toxicitu) přítomného množství látek, protože mezi 210 dioxiny a 209 PCB je jejich toxicita značně rozdílná a absolutní hodnoty nic neříkaly.
(2) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech.
Dioxiny (správně polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany) jsou vysoce stabilní chemické látky vznikající jako nechtěný produkt například v provozech chlorové chemie, při bělení papíru a textilu chlorem anebo v důsledku spalování chlorovaných látek.
(3) Sníme dvoj- až trojnásobně více dioxinových látek nežli je Světovou zdravotnickou organizací doporučený maximální limit. Vysoké hodnoty nebezpečných látek v potravinách jen svědčí o celkové kontaminaci prostředí.
Podle expertizy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo v roce 1999 na každého občana ČR v průměru 8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl překročit 1 až 4 pg TEQ /kg/den.
Monitorování cizorodých látek v poživatinách, „dietární expozice člověka“ - 1997 až 1999, Centrum hygieny potravních řetězců Státního zdravotního ústavu (CHPŘ SZÚ). Teoretický odhad zvýšení rizika nádorových onemocnění v důsledku dietární expozice vybraným chemickým látkám v ČR, CHPŘ SZÚ. (http://www.chpr.szu.cz/monitor/monitor.html)
Kontakty:
Sdružení ARNIKA - kampaň Budoucnost bez jedů, http://bezjedu.arnika.org/
Chlumova 17, 130 00 Praha 3, telefax: 02 / 22781471, www.sdruzeniARNIKA.cz,
vedoucí programu - RNDr. Jindřich Petrlík,
e-mail: jindrich.petrlik@arnika.org
mobil tiskového mluvčího - 0606/ 727942
Děti Země - Liberec, Bažantí 3/378, Liberec 1,
tel. 048/5109741, e-mail: dz.liberec@ecn.cz
mobil: 0602137820 (Simona Jašová)
Lidi pro Liberec, Zuzana Chalupná, Kosmonautů 361, Liberec 5,
tel: 048/5109204
Kontakt: RNDr. Jindřich Petrlík, jindrich.petrlik@arnika.org, tel: 02 / 22781471
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
