Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Kamení mužíci v Krkonoších
V posledních letech se v nejvyšších partiích Krkonoš rozmohl nešvar, kdy turisté stavějí z volně ležících kamenů pyramidy, tzv. mužíky. Touto svou činností nevratně poškozují unikátní povrchové geomorfologické tvary v hřebenové části Krkonoš.
Lokality, které jsou nejvíce postiženy touto snahou turistů zanechat po sobě na horách nějaký pomník, se nacházejí ve vrcholových partiích. Odborně řečeno se jedná o plochy unikátního typu strukturních mrazových půd, které se vyznačují uspořádáním kamenů do tvarů kruhů, mnohoúhelníků a pruhů. Tato místa najdeme například v západních Krkonoších na Vysokém kole a ve východních Krkonoších na Luční a Studniční hoře (navíc v místech kam Návštěvní řád zakazuje vstup). Nejvíce jsou touto „stavební činností“ poškozovány lokality východně od Sněžky na Obřím hřebenu. V minulých letech neukáznění návštěvníci vybudovali v této lokalitě na několik stovek kamenných mohyl.
Na mnohé opravdu velké pyramidy se spotřebovalo množství kamenů na první pohled bezúčelně ležících v okolí. V přírodě má vše svůj účel, stejně tak i zdánlivě volně ležící kameny. Přemisťováním těchto kamenů dochází k poškození či úplnému zničení části výše zmíněných strukturních půd, které formoval mráz i led. Takto poškozené půdy už žádná lidská ruka nikdy nedá dohromady. Jejich poškození je jevem nevratným. V dnešní době jsme schopni každou květinu napěstovat, přenést a přesadit, ale tyto jevy nikdo „uměle“ neudělá. Jakmile někdo mrazové půdy poškodí, můžeme pouze čekat na další dobu ledovou.
RNDr. Milena Kociánová, odborná pracovnice Správy KRNAP k této problematice uvedla: „Tyto mrazové půdy jsou dokladem tundrových až mrazivých pouštních podmínek ve střední Evropě v dobách ledových. Jejich stáří odborníci odhadují na desítky až stovky tisíc let. Z mezinárodního pohledu je jejich hodnota obrovská. V zahraničí se nejbližší podobné lokality nacházejí ve Skandinávii a ve Skotsku. Právě ve srovnání s nimi jsou Krkonoše nejjižnější, izolovanou, takřka reliktní oblastí jejich výskytu. Na území našeho státu najdeme podobné lokality pouze v Jeseníkách.“
S kamennými pyramidami se běžně setkáte v zemích, kde neexistuje značení cest. V takovýchto místech slouží jako ukazatele správného směru. Turisté se do Krkonoš tímto způsobem pokoušejí přenést tyto zahraniční zvyky. Stavění pyramid, aby turisté nezabloudili, trochu postrádá svůj smysl, když díky Klubu českých turistů má Česko jeden z nejkvalitnějších systému turistického značení na světě.
V době vrcholné sezóny je na konkrétní místech zvýšena ostraha těchto míst strážci obou národních parků (KRNAP i Karkonoski Park Narodowy) a na vhodná místa byly umístěny informační tabule s vysvětlujícími texty.
Lokality, které jsou nejvíce postiženy touto snahou turistů zanechat po sobě na horách nějaký pomník, se nacházejí ve vrcholových partiích. Odborně řečeno se jedná o plochy unikátního typu strukturních mrazových půd, které se vyznačují uspořádáním kamenů do tvarů kruhů, mnohoúhelníků a pruhů. Tato místa najdeme například v západních Krkonoších na Vysokém kole a ve východních Krkonoších na Luční a Studniční hoře (navíc v místech kam Návštěvní řád zakazuje vstup). Nejvíce jsou touto „stavební činností“ poškozovány lokality východně od Sněžky na Obřím hřebenu. V minulých letech neukáznění návštěvníci vybudovali v této lokalitě na několik stovek kamenných mohyl.
Na mnohé opravdu velké pyramidy se spotřebovalo množství kamenů na první pohled bezúčelně ležících v okolí. V přírodě má vše svůj účel, stejně tak i zdánlivě volně ležící kameny. Přemisťováním těchto kamenů dochází k poškození či úplnému zničení části výše zmíněných strukturních půd, které formoval mráz i led. Takto poškozené půdy už žádná lidská ruka nikdy nedá dohromady. Jejich poškození je jevem nevratným. V dnešní době jsme schopni každou květinu napěstovat, přenést a přesadit, ale tyto jevy nikdo „uměle“ neudělá. Jakmile někdo mrazové půdy poškodí, můžeme pouze čekat na další dobu ledovou.
RNDr. Milena Kociánová, odborná pracovnice Správy KRNAP k této problematice uvedla: „Tyto mrazové půdy jsou dokladem tundrových až mrazivých pouštních podmínek ve střední Evropě v dobách ledových. Jejich stáří odborníci odhadují na desítky až stovky tisíc let. Z mezinárodního pohledu je jejich hodnota obrovská. V zahraničí se nejbližší podobné lokality nacházejí ve Skandinávii a ve Skotsku. Právě ve srovnání s nimi jsou Krkonoše nejjižnější, izolovanou, takřka reliktní oblastí jejich výskytu. Na území našeho státu najdeme podobné lokality pouze v Jeseníkách.“
S kamennými pyramidami se běžně setkáte v zemích, kde neexistuje značení cest. V takovýchto místech slouží jako ukazatele správného směru. Turisté se do Krkonoš tímto způsobem pokoušejí přenést tyto zahraniční zvyky. Stavění pyramid, aby turisté nezabloudili, trochu postrádá svůj smysl, když díky Klubu českých turistů má Česko jeden z nejkvalitnějších systému turistického značení na světě.
V době vrcholné sezóny je na konkrétní místech zvýšena ostraha těchto míst strážci obou národních parků (KRNAP i Karkonoski Park Narodowy) a na vhodná místa byly umístěny informační tabule s vysvětlujícími texty.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk