Tiskové zprávy
STAN: Karlovarský kraj nezíská navíc 45 milionů, poslankyně z kraje pro návrh ruku nezvedly
11. února 2021 | STAN
Karlovarský kraj si nepřilepší každý rok o 45 milionů korun. Ačkoli toto navýšení pro krajský rozpočet umožňoval senátní pozměňovací návrh k novele horního zákona, poslanci za ANO, SPD, KSČM a ČSSD (pro byl pouze 1) návrh nepodpořili. A to ani poslankyně z Karlovarského kraje – Iva Kalátová (ANO), Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Věra Procházková (ANO) a Karla Maříková (SPD). Petr Třešňák (Piráti) byl z jednání omluven.
Senátní návrh, který by napravoval nespravedlnost při přerozdělování peněz za vytěžený nerost na půdě Sněmovny, včera téměř dvě hodiny obhajoval sokolovský senátor Miroslav Balatka, předseda senátního Podvýboru pro regiony v transformaci.
„Je velice smutné, že žádná z poslankyň z Karlovarského kraje neměla vůli návrh podpořit. A to přesto, že návrhu vyjádřilo drtivou většinou podporu krajské zastupitelstvo, včetně zastupitelů ANO a SPD,“ vyjádřil své zklamání senátor Miroslav Balatka. „Chtěl bych poděkovat poslancům TOP 09, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a ODS, kteří pro návrh hlasovali,” dodal.
Z poplatků za těžbu hnědého uhlí putuje každý rok do státní pokladny 67 % a dalších 33 % dostávají obce, v jejichž katastru probíhá těžba. Podle senátního návrhu ale měly prostředky z poplatků putovat i do rozpočtů dotčených krajů, a to ve výši 37 %. Senát navrhoval, aby obcím zůstal podíl 33 % a zbylých 30 % by dostal stát, podobně jako je to u černého uhlí. Tam je poměr 75 % pro obce a 25 % pro stát.
Jednoduše řečeno, úpravou zákona měla v uhelných krajích zůstávat větší část z úhrad, které platí těžaři za vydobytý nerost. V případě Karlovarského kraje se jedná o hnědé uhlí a takzvané ostatní nerosty (typicky kamenolomy, kaolin a písky). „V tomto návrhu nešlo jenom o peníze. V objemech, o které se jedná, by tyto peníze Ústecký ani Karlovarský kraj nespasily. Šlo o jasnou a srozumitelnou zprávu obyvatelům těchto krajů, že Parlament na ně nezapomíná, a vnímá, že tyto kraje jsou dlouhodobě přehlíženy a doplácí v mnoha oblastech na to, že byly a jsou špinavým energetickým zdrojem pro velkou část republiky. Že kromě svého zdraví a ne zcela utěšených životních podmínek doplácí obyvatelé těchto krajů také tímto nespravedlivým rozdělením úhrad za vytěžený nerost, který senátní návrh mohl napravit. Většina Sněmovny však peníze krajům poslat nechtěla,“ konstatoval senátor Miroslav Balatka.
Ústecký kraj mohl úpravou zákona získat 180 milionů ročně. „Určitě to nebyl poslední pokus o spravedlivé dělení výnosů z dobývání nerostů. Více než prostředky z těžby ovšem severozápadu Čech pomůže co nejrychlejší útlum uhelného průmyslu a přechod k novým odvětvím. Bohužel i v tomhle vláda dlouhodobě selhává," uvedl chomutovský senátor Přemysl Rabas.
Pozměňovací návrh předložili senátoři Přemysl Rabas (SENÁTOR 21), Miroslav Balatka (STAN), Tomáš Czernin (TOP 09), Zbyněk Linhart (STAN), David Smoljak (STAN) a Petr Orel (SZ).
Senátní návrh, který by napravoval nespravedlnost při přerozdělování peněz za vytěžený nerost na půdě Sněmovny, včera téměř dvě hodiny obhajoval sokolovský senátor Miroslav Balatka, předseda senátního Podvýboru pro regiony v transformaci.
„Je velice smutné, že žádná z poslankyň z Karlovarského kraje neměla vůli návrh podpořit. A to přesto, že návrhu vyjádřilo drtivou většinou podporu krajské zastupitelstvo, včetně zastupitelů ANO a SPD,“ vyjádřil své zklamání senátor Miroslav Balatka. „Chtěl bych poděkovat poslancům TOP 09, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a ODS, kteří pro návrh hlasovali,” dodal.
Z poplatků za těžbu hnědého uhlí putuje každý rok do státní pokladny 67 % a dalších 33 % dostávají obce, v jejichž katastru probíhá těžba. Podle senátního návrhu ale měly prostředky z poplatků putovat i do rozpočtů dotčených krajů, a to ve výši 37 %. Senát navrhoval, aby obcím zůstal podíl 33 % a zbylých 30 % by dostal stát, podobně jako je to u černého uhlí. Tam je poměr 75 % pro obce a 25 % pro stát.
Jednoduše řečeno, úpravou zákona měla v uhelných krajích zůstávat větší část z úhrad, které platí těžaři za vydobytý nerost. V případě Karlovarského kraje se jedná o hnědé uhlí a takzvané ostatní nerosty (typicky kamenolomy, kaolin a písky). „V tomto návrhu nešlo jenom o peníze. V objemech, o které se jedná, by tyto peníze Ústecký ani Karlovarský kraj nespasily. Šlo o jasnou a srozumitelnou zprávu obyvatelům těchto krajů, že Parlament na ně nezapomíná, a vnímá, že tyto kraje jsou dlouhodobě přehlíženy a doplácí v mnoha oblastech na to, že byly a jsou špinavým energetickým zdrojem pro velkou část republiky. Že kromě svého zdraví a ne zcela utěšených životních podmínek doplácí obyvatelé těchto krajů také tímto nespravedlivým rozdělením úhrad za vytěžený nerost, který senátní návrh mohl napravit. Většina Sněmovny však peníze krajům poslat nechtěla,“ konstatoval senátor Miroslav Balatka.
Ústecký kraj mohl úpravou zákona získat 180 milionů ročně. „Určitě to nebyl poslední pokus o spravedlivé dělení výnosů z dobývání nerostů. Více než prostředky z těžby ovšem severozápadu Čech pomůže co nejrychlejší útlum uhelného průmyslu a přechod k novým odvětvím. Bohužel i v tomhle vláda dlouhodobě selhává," uvedl chomutovský senátor Přemysl Rabas.
Pozměňovací návrh předložili senátoři Přemysl Rabas (SENÁTOR 21), Miroslav Balatka (STAN), Tomáš Czernin (TOP 09), Zbyněk Linhart (STAN), David Smoljak (STAN) a Petr Orel (SZ).
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
MG
Milan G
11.2.2021 11:40Můžete p. Balatko vysvětlit proč by ty peníze měl dostat kraj? Notabene bez toho aniž by zákon přesně určoval jak by s těmi prostředky měl naložit? Proč by ty peníze neměly dostat především dotčené obce na jejichž pozemcích dochází k těžbě? I když chápu, že Karlovarský kraj potřebuje každou korunu, tak takhle ne.
Odpovědět
