Zastoupení Evropské komise v ČR: Klimatická změna: Komise nastiňuje základní prvky strategie pro období po roce 2012

Evropská komise dnes přijala oznámení, kterým stanovila budoucí politiky týkající se klimatické změny. Toto oznámení zahrnuje i soubor návrhů zaměřených na uspořádání budoucích jednání EU s jejími globálním partnery o politikách v oblasti klimatické změny po roce 2012, kdy končí první závazkové období podle Kjótského protokolu. Tyto návrhy zahrnují nové úsilí o připojení velkých znečišťovatelů, ale také rychle se vyvíjejících ekonomik. Sdělení se zaměřuje rovněž na námořní a leteckou dopravu jako sektory, které musí být do post-kjótského režimu zahrnuty.
Stavros Dimas, komisař pro životní prostředí, prohlásil: „Boj proti klimatické změně není věcí volby, ale věcí nezbytnosti. Budeme nadále dávat příklad, ale zároveň budeme pokračovat v silném nátlaku na všechny naše mezinárodní partnery, aby se k nám připojili. Jsem přesvědčen, že je stále ještě možné dodržet náš závazek, tj. omezit na celém světě růst teploty na maximálně 2 stupně Celsia. A navíc naše plány naznačují, že náklady spojené s realizací našich návrhů, jsou v současnosti pro naše ekonomiky zvládnutelné“.

Dokument Komise zdůrazňuje, že přechod na společnost šetrnou vůči klimatu nabízí EU, která prohlubuje svůj lisabonský program, ekonomické příležitosti. Předkládají se návrhy, jakým vývojem dospět k větší energetické účinnosti a zabezpečení dodávek energie, včetně zvýšení výdajů EU na výzkum a vývoj nových, vůči klimatu šetrných technologií, po nichž roste poptávka. Toto sdělení Komise si vyžádaly hlavy států a vlád EU, které budou projednávat střednědobé a dlouhodobé strategie pro snižování emisí, včetně stanovení příslušných cílů, na jarním zasedání Rady. Komise se obrátí na Radu opět na podzim, před příští mezinárodní konferencí o klimatu, s návrhem na udělení plného mandátu k jednání.

Zpráva Komise doporučuje, aby strategie EU pro období po r. 2012 obsahovala následující prvky:


Širší mezinárodní účast na úsilí o snižování emisí. EU by měla nadále vést mnohostranné úsilí o řešení problematiky klimatické změny, ale zároveň hledat podněty určené dalším zemím, které vypouštějí značné množství emisí, včetně rozvojových zemí, aby se připojily k nám. Během r. 2005 by měla prozkoumat alternativy budoucího režimu, založeného na společných ale diferencovaných povinnostech.


Začlenění více sektorů, jmenovitě letecké a námořní dopravy a lesního hospodářství, protože odlesňování v některých regionech výrazně přispívá k růstu koncentrací skleníkových plynů v atmosféře.


Tlak na inovace v EU s cílem zaručit vývoj a přejímání nových, vůči klimatu šetrných technologií a přijímání správných rozhodnutí o dlouhodobých investicích do energetické, dopravní a stavební infrastruktury.


Pokračující využívání pružných tržních nástrojů ke snižování emisí v EU i v globálním měřítku, jako je například EU schéma obchodovatelných emisních povolení.


Adaptační politiky v EU a globálním měřítku, které si vyžádají větší úsilí vynaložené na odhalování toho, co je zranitelné a na provádění opatření určených ke zvýšení pružnosti.


V rámci přípravy dokument doporučuje urychlenou realizaci stávajících politik, které snižují emise, podporují vývoj nových technologií, zvyšují uvědomělost veřejnosti, kladou důraz na více cílený výzkum, na prohloubení spolupráce s třetími zeměmi a zahajuje novou fázi evropského programu klimatické změny, v níž má být vyhodnocen dosažený pokrok a hledány další možnosti nákladově efektivních metod snižování emisí.

Situace

Cíl EU, tj. omezit globální průměrný růst teploty na max. 2° C nad úrovní, která existovala před érou industrializace, byl Radou odsouhlasen v roce 1996. Kjótský protokol, který vstoupí v platnost 16. února 2005, požaduje na průmyslově vyspělých zemích, aby snížily své emise.