Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Kouzlo staré apatyky
První večer nového týdne začal vernisáží výstavy Kouzlo staré apatyky v augustiniánském klášteře Krkonošského muzea Správy KRNAP ve Vrchlabí.
Komorní atmosféru navodilo hudební trio z Horní Branné barokními skladbami Henryho Purcela a Johanna Christopha Pepusche.
Současná výstava volně navazuje na velmi úspěšnou výstavu Kouzlo staré apatyky v Krkonošském muzeu Správy KRNAP v Jilemnici, která proběhla v minulém roce. Její úspěch podnítil pracovníky Správy KRNAP k zorganizování současné modifikace jilemnické výstavy pro občany Vrchlabí. Většina exponátů pochází z Farmaceutického muzea v Kuksu, výstavu dále obohacují předměty z dalších okolních muzeí a vysocké lékárny.
PhDr. Jana Sojková, ředitelka Krkonošského muzea ve Vrchlabí přivítala hosty na výstavě. Úvodního slova se již tradičně poutavým způsobem zhostil PaedDr. Jan Luštinec, ředitel Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici a zároveň autor původní výstavy. „Naši předkové chápali velmi dobře jednu věc. Nelze léčit jenom podáním léku, ale také nadějí a notnou dávku milosrdenství.“ První lékárny vznikaly v klášterech pro jejich vnitřní potřebu. V oficíně se léky připravovaly a vydávaly se oknem nebo dveřmi. Až později se léky začaly připravovat přímo na táře – lékárenském stolu – přímo před zraky zákazníků. Nezbytností dřívějších lékárníků byla například dračí krev, račí oči, vlčí zub, drcená mumie nebo drcená lebka člověka popraveného. Na blahodárné účinky driáků, které se z nich vyráběly, byly tehdejší lékárníci ochotni přísahat. PaedDr. Luštinec dále pokračoval: „V lidovém lékařství se také hojně užívaly prostředky původu živočišného. Za Karla IV. se například proti „padoucí nemoci“ doporučoval ΄1 žejdlík brabenců živých, dva žejdlíky brabenčích vajíček, jeden žejdlík šťovek nebo žížal vedle lesního kadidla, kafru, kopřiv a šišek jedlových, borových atd. na osm žejdlíků dobrýho pálenýho΄ nebo proto „catharu“ ΄Roztluc celého šneka i se skořepinou, smíchej s muškátovým ořechem a olejem a polož na hlavu.΄“ Tyto recepty pocházejí z poloviny 17. století.
Kurátor nynější expozice Bc. Jiří Louda uvedl, že první zmínky o lékárnách ve Vrchlabí pocházejí z poloviny 18.století. Prvními lékárníky byli Edmund Cocceti, rodák z Verony a Alipius Veselý, původem z Jičína, kteří vedli vrchlabskou klášterní lékárnu do roku 1770, respektive 1771. Své místo v lékárnické historii Vrchlabí zaujímají také manželé Kablíkovi. Celá výstava nabízí mnoho zajímavých exponátů, ale veřejnost pravděpodobně nejvíce zaujmou vzácně dochované kuličky Asa foetida, známé také jako líčidlo smrduté čili „čertův prd“.
Výstavu je možné shlédnout ve výstavní místnosti augustiniánského kláštera ve Vrchlabí až do 6. června 2004.
Komorní atmosféru navodilo hudební trio z Horní Branné barokními skladbami Henryho Purcela a Johanna Christopha Pepusche.
Současná výstava volně navazuje na velmi úspěšnou výstavu Kouzlo staré apatyky v Krkonošském muzeu Správy KRNAP v Jilemnici, která proběhla v minulém roce. Její úspěch podnítil pracovníky Správy KRNAP k zorganizování současné modifikace jilemnické výstavy pro občany Vrchlabí. Většina exponátů pochází z Farmaceutického muzea v Kuksu, výstavu dále obohacují předměty z dalších okolních muzeí a vysocké lékárny.
PhDr. Jana Sojková, ředitelka Krkonošského muzea ve Vrchlabí přivítala hosty na výstavě. Úvodního slova se již tradičně poutavým způsobem zhostil PaedDr. Jan Luštinec, ředitel Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici a zároveň autor původní výstavy. „Naši předkové chápali velmi dobře jednu věc. Nelze léčit jenom podáním léku, ale také nadějí a notnou dávku milosrdenství.“ První lékárny vznikaly v klášterech pro jejich vnitřní potřebu. V oficíně se léky připravovaly a vydávaly se oknem nebo dveřmi. Až později se léky začaly připravovat přímo na táře – lékárenském stolu – přímo před zraky zákazníků. Nezbytností dřívějších lékárníků byla například dračí krev, račí oči, vlčí zub, drcená mumie nebo drcená lebka člověka popraveného. Na blahodárné účinky driáků, které se z nich vyráběly, byly tehdejší lékárníci ochotni přísahat. PaedDr. Luštinec dále pokračoval: „V lidovém lékařství se také hojně užívaly prostředky původu živočišného. Za Karla IV. se například proti „padoucí nemoci“ doporučoval ΄1 žejdlík brabenců živých, dva žejdlíky brabenčích vajíček, jeden žejdlík šťovek nebo žížal vedle lesního kadidla, kafru, kopřiv a šišek jedlových, borových atd. na osm žejdlíků dobrýho pálenýho΄ nebo proto „catharu“ ΄Roztluc celého šneka i se skořepinou, smíchej s muškátovým ořechem a olejem a polož na hlavu.΄“ Tyto recepty pocházejí z poloviny 17. století.
Kurátor nynější expozice Bc. Jiří Louda uvedl, že první zmínky o lékárnách ve Vrchlabí pocházejí z poloviny 18.století. Prvními lékárníky byli Edmund Cocceti, rodák z Verony a Alipius Veselý, původem z Jičína, kteří vedli vrchlabskou klášterní lékárnu do roku 1770, respektive 1771. Své místo v lékárnické historii Vrchlabí zaujímají také manželé Kablíkovi. Celá výstava nabízí mnoho zajímavých exponátů, ale veřejnost pravděpodobně nejvíce zaujmou vzácně dochované kuličky Asa foetida, známé také jako líčidlo smrduté čili „čertův prd“.
Výstavu je možné shlédnout ve výstavní místnosti augustiniánského kláštera ve Vrchlabí až do 6. června 2004.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
