Královéhradecký kraj: Kraje hodlají spolupracovat na propagaci pískovcových skalních měst

Radní Královéhradeckého kraje schválili prodloužení Memoranda o spolupráci na propagaci pískovcových skalních měst v České republice. V projektu je kromě Královéhradeckého kraje zapojen také Liberecký, Středočeský a Ústecký kraj. Na těchto aktivitách chtějí kraje spolupracovat minimálně do roku 2022.

„Pískovcová skalní města se rozprostírají na území Královéhradeckého, Středočeského, Libereckého a Ústeckého kraje. Hlavní vizí tohoto projektu je vznik silné marketingové značky v oblasti cestovního ruchu na domácím a posléze i zahraničním trhu. Společně chceme vytvořit konkurenceschopný produkt, jenž bude sdružovat nabídku jednotlivých regionu,“ řekl radní Královéhradeckého kraje pro oblast regionálního rozvoje, cestovního ruchu, grantů a dotací Pavel Hečko.

K větší podpoře marketingových aktivit produktu hodlají kraje získat další finanční prostředky díky společnému projektu, který bude předložen na Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Předpokládané náklady projektu jsou 800 tisíc korun. Financování pokryjí z 50 procent jednotlivé kraje, druhou část nákladů by měla pokrýt státní dotace. Předložení projektu ještě musí schválit krajští zastupitelé.

Pískovcová skalní města se nachází v lokalitách Broumovska, Českého ráje a Českého Švýcarska.


Broumovsko

Broumovský výběžek ve východních Čechách je ohraničený Javořích, Stolových a Jestřebích hor, tvořící malebnou krajinu s ostrůvky divoké přírody, známé především svými rozsáhlými skalními městy a unikátní církevní a lidovou architekturou. Staleté osídlení a hospodaření dalo vzniknout ekologicky a esteticky cenné oblasti, která je jedinečná v rámci celé republiky.

Jako strážci se nad ní tyčí stolové hory Ostaš, Bor a Hejšovina. Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny jsou nejcennějšími částmi zdejší přírody, kde na specifický pískovcový reliéf a s ním související inverzní klima jsou vázány vzácné druhy flóry a fauny. Broumovsko je od roku 19991 chráněnou krajinnou oblastí.


Český ráj

V Českém ráji se nachází celkem 16 skalních měst. K nejznámějším skalním městům patří Hruboskalské skalní město, které je charakteristické impozantními věžemi, dosahujícími výšky až 55 metrů a strmými kaňony, vedoucími z okrajových skalisek do hlubokých údolí.

Nejvýchodněji jsou v oblasti Českého ráje položeny Prachovské skály, kde začala historie českého pískovcového horolezectví. Nezapomenutelné skalní město vzniklo jako pozůstatek pískovcové plošiny, rozčleněné stržemi a roklemi s převahou štíhlých věží a pilířů, s nápadnými vertikálními spárami a kouty s množstvím skalních ostrohů.

U města Sobotka leží údolí Plakánek, jehož dva kilometry dlouhé údolí s řadou bočních údolíček zdobených skalními útvary má podobu hlubokého kaňonu s bohatým lesním porostem a s typickou flórou. Spolu s dochovaným gotickým hradem Kost má pro návštěvníky neopakovatelné kouzlo.

Perlou Českého ráje je Maloskalsko. Výrazný Vranovský hřeben a Suché skály jsou pozůstatkem obrovské kry, kterou alpsko-karpatské vrásnění vyzdvihlo a postavilo do kolmé polohy. Vyhlídka nad Jizerou poskytuje neopakovatelný panoramatický pohled na meandr Jizery v místech, kde skalní kru prorazila řeka. Nezapomenutelný je pohled na rozeklaný hřeben Suchých skal na protější straně řeky, hojně využívaný milovníky horolezectví. Skály u Besedic se skalním bludištěm Kalich a Chléviště nabízejí několik atraktivních výhledů na celé maloskalské údolí.

Besedické skály a skály na Sokolu s četnými slujemi, průchody a soutěskami, mnohde tvořenými zřícenými skalními bloky, byly v časech náboženského útlaku útočištěm Českých bratří.

Do oblasti Klokočských skal, na které plynule navazují Betlémské skály, lze vstoupit kolem zříceniny romantického hradu Rotštejn nebo unikátními Klokočskými průchody. Mohutné skalní bloky, z nichž vystupuje jen několik osamocených věží, dávají nahlédnout způsobu ukládání hornin na dně křídového moře.

Turisticky atraktivní je i skupina Boreckých skal u Rovenska pod Troskami. Na jihozápadě jsou jednou z nejvyhledávanějších oblastí Drábské světničky. Spolu s Příhrazskými skalami patří k tzv. Žehrovské tektonické kře, z níž vystupuje čedičový vrchol Mužský.


České Švýcarsko

Rozeklaná krajina skalních roklí, soutěsek, stolových hor je rozdělena unikátním kaňonem Labe, který je největším pískovcovým kaňonem v Evropě. Mezi Děčínem, který se svým zámkem a strmou Pastýřskou stěnou je vstupní branou do skal, a německou Pirnou . Už ve druhé polovině 18. století byla fascinující skalní krajina objevena umělci, kteří pracovali na dvoře saského krále v Drážďanech (Saské Švýcarsko). Kolem poloviny 19. století na panství Kinských kolem Jetřichovic byl použit poprvé název České Švýcarsko.

Vyloženě horský charakter Tiských stěn a plošiny Děčínského Sněžníku (600 – 726 m n. m.) připomíná blízké Krušné hory. Stěny v labském kaňonu, v soutěskách Kamenice Edmundově a Divoké a Pravčická brána, obrovský pískovcový skalní most, s Křídelní stěnou patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v Evropě.

Skalní vyhlídky u Jetřichovic přinášejí zcela nové pohledy do opuštěných lesů a skal zadního Ceského Švýcarska a navazují na Lužické hory se Studencem, Zlatým vrchem (nejvyšší čedičové varhany v ČR) a Jedlovou.

Kyjovské údolí se skalní stezkou, tajemnými ledopády na Vlčím potoce a opuštěnými skalními hrádky nadchne ty, kteří touží po klidu. Tiché stezky vás zavedou k rozhlednám na Vlčí hoře, Tanečnici nebo k soutěsce Křinice. Na těchto stezkách přecházejících do malebného Šluknovského výběžku objevíte staré hrázděné a podstávkové chalupy připomínající dávnou vazbu nejsevernějších Čech k sousední Horní Lužici. Objevte České Švýcarsko, krajinu plnou tajemství.

Další užitečné informace o skalních městech se dozvíte na www.skalnimesta.cz