Tiskové zprávy
Děti Země / Klub za udržitelnou dopravu: Krajští zastupitelé mají schválit koncept územního plánu Pardubicka
18. prosince 2003 | Děti Země / Klub za udržitelnou dopravu
Autor: Miroslav Patrik, tel: 603 574 289
Autor: Miroslav Patrik, tel: 603 574 289
O konečné variantě silnice R35 se bude jednat ve čtvrtek po 14 hodině v Pardubicích. Na tomto jednání zastupitelů Pardubického kraje je jeden významný bod – schválení konceptu územního plánu kraje. Zástupci občanských sdružení Děti Země z Brna a Zeleného Kohouta z České Třebové se ho rovněž zúčastní, neboť očekávají velkou diskusi o variantách budoucí rychlostní silnice R35 napříč krajem. Situace je celkem jednoduchá, buď se zvolí severní koridor, takže převáží stranicko-politické hledisko, anebo zvítězí jižní koridor, který je nejlepší z hlediska vlivů na životní prostředí a ze stanovisek několika odborných institucí a Ministerstva životního prostředí.
„Jednání zastupitelů se samozřejmě zúčastním, abych v diskusi slyšel argumenty o variantách silnice R35,“ uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země, které prosazují jižní koridor R35. Zároveň očekává, že mezi hosty se mohou objevit i starostové města a obcí, které rovněž zajímá, jak diskuse bude probíhat a hlavně, jak dopadne.
Jižní koridor R35 „C“ má největší podporu odborníků, neboť vyšel jako nejlepší v procesu posuzování vlivů konceptu územního plánu kraje na životní prostředí a je podpořen i v souhlasném stanovisku Ministerstva životního prostředí. Rovněž krajským úřadem oslovené odborné instituce jako jsou Fakulta dopravy a Fakulta architektury ČVUT v Praze či firma DHV ČR ji jednoznačně prohlásily za optimální.
Obdobná situace vznikla i v rámci připomínkování konceptu územního plánu, kdy se zjistilo, že o jižní koridor je největší zájem ze strany drtivé většiny měst a obcí, včetně občanských sdružení a veřejnosti. Také několik petičních iniciativ občanů se k ní přiklonilo, ať už přímo či nepřímo. Navíc má jeho výstavba stát jen 16 miliard korun.
Severní koridor „A“ je nejenom o asi 6,3 miliardy korun dražší, ale současně je i nejvíce kontroverzní. Má totiž jak velký počet zastánců, tak současně i odpůrců, což v případě jeho schválení může v budoucnosti sehrát významnou negativní roli z časového hlediska.
„Pokud je již nyní zřejmé, že severní koridor je u většiny zástupců měst a obcí, laické i odborné veřejností a také u odborníky nevíce problematický, může se v případě jeho schválení odehrát obdobná situace jako u obchvatu Plzně. Proces přípravy stavby se totiž může podstatným způsobem zbrzdit či dokonce zastavit,“ upozorňuje dále Patrik na důsledky neuváženého rozhodnutí, motivované například politickými zájmy či úzce lobbyistickými.
Zastupitelstvo Pardubického kraje má nyní čtyřicet pět členů, z toho patnáct za Čtyřkoalici, dvanáct za ODS, 9 za KSČM a 2 za SPPK, přičemž ODS dala již najevo, že je pro severní koridor, přestože je nejdražší.
Podrobné informace o rychlostní silnici R35 jsou na internetové stránce www.ctrebova.cz/doprava.
Další informace poskytne: Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního plánování a stavebního řádu na krajském úřadu v Pardubicích – tel. 466 026 303, bohumil.burdych@pardubickykraj.cz
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 17. 12. 2003:
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpøímìjší, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší poèet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do soubìhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje tøikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto støety jsou však øešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od Èeské Tøebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou mìst.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
Závìry hodnocení: „Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantì výraznì pozitivnì s ohledem na celkové vlivy na životní prostøedí. Pøi vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující prùbìh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Ménì vhodné z hlediska vlivù na životní prostøedí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Tøebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Tøetí v poøadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Tøebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 Vysokého Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah ze „Souhlasného stanoviska o hodnocení vlivů Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje“ – Ministerstvo životního prostředí, 1. 8. 2003
„Do návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje doporučujeme zapracovat nejvhodnější variantu silnice R35 a R43 z hlediska vlivů na životní prostředí, tzn. variantu, která byla doporučena v Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje (v etapě jeho konceptu) na životní prostředí, červen 2003. V případě, že by doporučená varianta nemohla být přijata v důsledku vyšších zájmů v území, je potřeba předložit odůvodnění těchto vyšších zájmů, které vedly k nepřijetí doporučené varianty.“
„Jednání zastupitelů se samozřejmě zúčastním, abych v diskusi slyšel argumenty o variantách silnice R35,“ uvedl Miroslav Patrik z Dětí Země, které prosazují jižní koridor R35. Zároveň očekává, že mezi hosty se mohou objevit i starostové města a obcí, které rovněž zajímá, jak diskuse bude probíhat a hlavně, jak dopadne.
Jižní koridor R35 „C“ má největší podporu odborníků, neboť vyšel jako nejlepší v procesu posuzování vlivů konceptu územního plánu kraje na životní prostředí a je podpořen i v souhlasném stanovisku Ministerstva životního prostředí. Rovněž krajským úřadem oslovené odborné instituce jako jsou Fakulta dopravy a Fakulta architektury ČVUT v Praze či firma DHV ČR ji jednoznačně prohlásily za optimální.
Obdobná situace vznikla i v rámci připomínkování konceptu územního plánu, kdy se zjistilo, že o jižní koridor je největší zájem ze strany drtivé většiny měst a obcí, včetně občanských sdružení a veřejnosti. Také několik petičních iniciativ občanů se k ní přiklonilo, ať už přímo či nepřímo. Navíc má jeho výstavba stát jen 16 miliard korun.
Severní koridor „A“ je nejenom o asi 6,3 miliardy korun dražší, ale současně je i nejvíce kontroverzní. Má totiž jak velký počet zastánců, tak současně i odpůrců, což v případě jeho schválení může v budoucnosti sehrát významnou negativní roli z časového hlediska.
„Pokud je již nyní zřejmé, že severní koridor je u většiny zástupců měst a obcí, laické i odborné veřejností a také u odborníky nevíce problematický, může se v případě jeho schválení odehrát obdobná situace jako u obchvatu Plzně. Proces přípravy stavby se totiž může podstatným způsobem zbrzdit či dokonce zastavit,“ upozorňuje dále Patrik na důsledky neuváženého rozhodnutí, motivované například politickými zájmy či úzce lobbyistickými.
Zastupitelstvo Pardubického kraje má nyní čtyřicet pět členů, z toho patnáct za Čtyřkoalici, dvanáct za ODS, 9 za KSČM a 2 za SPPK, přičemž ODS dala již najevo, že je pro severní koridor, přestože je nejdražší.
Podrobné informace o rychlostní silnici R35 jsou na internetové stránce www.ctrebova.cz/doprava.
Další informace poskytne: Ing. Bohumil Burdych, vedoucí oddělení územního plánování a stavebního řádu na krajském úřadu v Pardubicích – tel. 466 026 303, bohumil.burdych@pardubickykraj.cz
Příloha k tiskové zprávě Dětí Země ze dne 17. 12. 2003:
1) Výsledky „Odborného posouzení Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje, zaměřené na výběr koridoru pro rychlostní komunikaci R35“ - Fakulta dopravní ČVUT Praha, duben 2003
Jižní varianta je nejkratší, nejpøímìjší, obslouží nejvíce sídel a hlukem zasáhne nejmenší poèet lidí a obcí. Její výhodou je také to, že v prostoru mezi Litomyšlí a Svitavami se dostává do soubìhu se stávající trasou silnice I/35, což umožní její etapovou výstavbu. Na druhou stranu z ekologického hlediska ale v úseku Vysoké Mýto – východní hranice kraje tøikrát prochází nadregionálními biokoridory. Tyto støety jsou však øešeny vedením trasy v tunelu. Negativní stránkou je její oddálení od Èeské Tøebové a od Ústí nad Orlicí, takže na silnici I/14 bude nutné postavit obchvaty obou mìst.
2) Výtah z „Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje na životní prostředí – koncept řešení“ – SURPMO, a. s., Ateliér Hradec Králové (Ing. arch. Alena Koutová), červen 2003
Závìry hodnocení: „Z porovnání s nulovou variantou vychází realizace rychlostní silnice R35 v jakékoliv variantì výraznì pozitivnì s ohledem na celkové vlivy na životní prostøedí. Pøi vzájemném porovnání navržených variant pak má optimální trasa následující prùbìh: v úseku Zámrsk – Petrušov v koridoru varianty C vedené v trase podvariant C-alt. a C-alt./1 a v úseku Petrušov – hranice kraje pak v koridoru podvarianty C/1. Ménì vhodné z hlediska vlivù na životní prostøedí je využití koridoru trasy B vedené v úseku Zámrsk – Tøebovice trasami podvariant B-alt. a B/1. Tøetí v poøadí je pak využití koridoru varianty A v úseku Zámrsk – Tøebovice vedené trasami podvariant A/1 a A/2.“
Stanovisko Ing. arch. Jana Mužíka z FA ČVUT Praha: „Varianta „C“ nejvíce zlepšuje vztah (spádovost) měst nacházejících se již v povodí řeky Moravy, Svitav a Moravské Třebové a dále pak Litomyšl a Vysokého Mýta k centru kraje. Tato města, na rozdíl od České Třebové, Ústí nad Orlicí a Chocně nemají tak snadné a rychlé železniční spojení s hlavním městem kraje a státu. Varianta „C“ nahrazuje nezbytné obchvaty I/35 Vysokého Mýta a Litomyšle. Napojení České Třebové a Ústí nad Orlicí na R35 je nejvýhodnější po upravené silnici č. 358 s propojením na č. 360 ve variantě 1. Silnice č. 360 Ústí nad Orlicí – Litomyšle není v okolí Andrlova Chlumu přijatelnou trasou přivaděče na R35. Doporučuji hledat propojení silnic č. 360 a č. 315 severně od Sloupnice do prostoru Hrádek.“
3) Výtah ze „Souhlasného stanoviska o hodnocení vlivů Konceptu ÚP VÚC Pardubického kraje“ – Ministerstvo životního prostředí, 1. 8. 2003
„Do návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje doporučujeme zapracovat nejvhodnější variantu silnice R35 a R43 z hlediska vlivů na životní prostředí, tzn. variantu, která byla doporučena v Posouzení vlivů rozvojové koncepce ÚP VÚC Pardubického kraje (v etapě jeho konceptu) na životní prostředí, červen 2003. V případě, že by doporučená varianta nemohla být přijata v důsledku vyšších zájmů v území, je potřeba předložit odůvodnění těchto vyšších zájmů, které vedly k nepřijetí doporučené varianty.“
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk