Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Krkonošské muzeum připomíná čihařské řemeslo
Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí otevřelo novou výstavu Ptáci a ptáčníci, která představí kdysi zcela běžné, dnes však již zapomenuté čihařské řemeslo.
Čižba neboli odchyt ptáků za účelem jejich konzumace, chovu a přivýdělku byla po staletí běžně provozována v horských oblastech našeho státu a směrem do vnitrozemí jí ubývalo. V zemědělských oblastech vnitrozemí se pak téměř neprovozovala. Kopce a návrší, na kterých bylo možné protahující ptáky chytat snadněji, než v rovinách, využívali zejména chudí horalé. Lov zvěře byl dříve panskou výsadou a chytání ptáků tak představovalo pro prostý lid náhradu za panskou zábavu a zpestření jídelníčku.
Pro Krkonoše byla typická velká intenzita, s jakou se čižba provozovala a jaká byla v jiných regionech nebývalá. Od 18. a v průběhu 19. století snad nebyla v celých Krkonoších chalupa, ve které by nevisely klece s ptáky. Ptáčnictví nejčastěji provozovali domáčtí dělníci, například tkalci, kterým ptáčci v klecích zpříjemňovali dlouhé hodiny nad namáhavou a dlouhodobou prací. Památku na zlaté časy krkonošského ptáčnictví najdeme v mnoha dílech regionálních umělců a písmáků.
Novodobí ptáčníci - kroužkovatelé chytají v Krkonoších ptáky za účelem jejich vědeckého výzkumu. Za přísně stanovených podmínek mohou, pod vedením Kroužkovací stanice Národního muzea, ptáky chytat a okroužkované je pouštět zpět do volné přírody. Metody, které přitom k odchytu ptáků využívají, často vycházejí z toho, co znali ptáčníci už před dvěma sty lety.
Výstava bude přístupná denně mimo pondělí od 9.00 do 16.00, s přestávkou od 12.00 do 13.00, v historických domcích čp. 222 na nám. Míru ve Vrchlabí, do 3. dubna 2016.
Čižba neboli odchyt ptáků za účelem jejich konzumace, chovu a přivýdělku byla po staletí běžně provozována v horských oblastech našeho státu a směrem do vnitrozemí jí ubývalo. V zemědělských oblastech vnitrozemí se pak téměř neprovozovala. Kopce a návrší, na kterých bylo možné protahující ptáky chytat snadněji, než v rovinách, využívali zejména chudí horalé. Lov zvěře byl dříve panskou výsadou a chytání ptáků tak představovalo pro prostý lid náhradu za panskou zábavu a zpestření jídelníčku.
Pro Krkonoše byla typická velká intenzita, s jakou se čižba provozovala a jaká byla v jiných regionech nebývalá. Od 18. a v průběhu 19. století snad nebyla v celých Krkonoších chalupa, ve které by nevisely klece s ptáky. Ptáčnictví nejčastěji provozovali domáčtí dělníci, například tkalci, kterým ptáčci v klecích zpříjemňovali dlouhé hodiny nad namáhavou a dlouhodobou prací. Památku na zlaté časy krkonošského ptáčnictví najdeme v mnoha dílech regionálních umělců a písmáků.
Novodobí ptáčníci - kroužkovatelé chytají v Krkonoších ptáky za účelem jejich vědeckého výzkumu. Za přísně stanovených podmínek mohou, pod vedením Kroužkovací stanice Národního muzea, ptáky chytat a okroužkované je pouštět zpět do volné přírody. Metody, které přitom k odchytu ptáků využívají, často vycházejí z toho, co znali ptáčníci už před dvěma sty lety.
Výstava bude přístupná denně mimo pondělí od 9.00 do 16.00, s přestávkou od 12.00 do 13.00, v historických domcích čp. 222 na nám. Míru ve Vrchlabí, do 3. dubna 2016.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk