Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Kronospan vede tabulky znečišťovatelů v Kraji Vysočina
Kronospan CR a Kronospan OSB už druhým rokem vedou žebříček největších znečišťovatelů rakovinotvornými látkami na Vysočině. „Díky emisím formaldehydu (1) vede Kronospan CR i celostátní tabulku. „Instalace nového filtru na sušárně dřevních třísek v Kronospanu jihlavskému ovzduší hodně uleví, protože zachytí jemný prach a páchnoucí látky. Emise formaldehydu se však sníží jen částečně,“ řekla vedoucí jihlavské pobočky sdružení Arnika Ing. Jana Vitnerová. První místo mezi znečišťovateli Vysočiny Kronospan získal na základě analýzy podkladových informací pro Integrovaný registr znečišťování (2) za rok 2006, kterou dnes zveřejnilo sdružení Arnika. Kvůli vysokým emisím styrenu (3) se v žebříčku rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek dostaly vysoko také provozy ACO Industries v Přibyslavi a Duno CS, s.r.o. Moraveč.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (4), styren a formaldehyd.
Strojírny ŽĎAS, a.s. vedou tabulky největších znečišťovatelů skleníkovými plyny a plyny způsobujícími kyselé deště, kde je pak na druhém místě Dřevozpracující družstvo Lukavec. V různých žebříčcích se poměrně často opakují rovněž sklárny Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou a Burson Properties, a.s. v Antonínově Dole.
„V letošním roce jsme poprvé hodnotili také příspěvek průmyslových provozů k zátěži vodních ekosystémů látkami nebezpečnými pro vodní organismy. K takovým látkám patří i měď (5) a její sloučeniny, které vypustila do vody v hojném množství jaderná elektrárna Dukovany a dostala se tak na první místo tohoto žebříčku. Další novinkou bylo hodnocení pořadí ve vypouštění mutagenních látek, kde figurují opět kvůli formaldehydu Kronospan CR a Kronospan OSB,“ uvedl letošní novinky vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Letos v létě byla v Kronospanu CR spuštěna nová filtrační technologie, napojená na sušárnu dřevních třísek. Zachycuje všechen prach, kterého donedávna sušárna vypouštěla každý den do ovzduší tunu. Odstraňuje také těkavé organické látky, které se při sušení dřeva uvolňují. Nejvíce formaldehydu se do ovzduší dostává provozem starších etážových lisů na dřevotřísku (Siempelkamp z roku 1980 a Dieffenbacher z roku 1987), které na novou filtrační technologii nelze napojit. „Prachu nám do oken padá opravdu méně. Zdá se mi, že zápachu neubylo, jen se změnil,“ říká paní Eva Vaňková. „Žiji s rodinou v Sokolovské ulici blízko Kronospanu. Jsou dny, kdy není možné otevřít okno,“ dodává. Důsledný monitoring škodlivin v Jihlavě požadovalo také ministerstvo životního prostředí. Pravidelný monitoring formaldehydu by měl Kronospan zahájit po kolaudaci nového filtračního zařízeni.
Úniky a přenosy škodlivých látek do IRZ za rok 2006 z Vysočiny ohlásilo 94 provozoven, což je o sedm více než za rok 2005. Naprosto dominantní látkou byl v tomto kraji amoniak ze zemědělských provozů (v 56 případech). Nejvíce látek bylo ohlašováno v emisích do ovzduší (čtrnáct) a v přenosech v odpadech (dvanáct).
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (6). Kraj Vysočina je pátým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ. Bude následovat Liberecký kraj.
Poznámky:
(1) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(2) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
(5) Informace o mědi a jejích sloučeninách a jejich vlivu na životní prostředí najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1900414 Nezapomeň!
(6) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky, látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky, skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající ke tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy, perzistentní organické látky (4), styren a formaldehyd.
Strojírny ŽĎAS, a.s. vedou tabulky největších znečišťovatelů skleníkovými plyny a plyny způsobujícími kyselé deště, kde je pak na druhém místě Dřevozpracující družstvo Lukavec. V různých žebříčcích se poměrně často opakují rovněž sklárny Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou a Burson Properties, a.s. v Antonínově Dole.
„V letošním roce jsme poprvé hodnotili také příspěvek průmyslových provozů k zátěži vodních ekosystémů látkami nebezpečnými pro vodní organismy. K takovým látkám patří i měď (5) a její sloučeniny, které vypustila do vody v hojném množství jaderná elektrárna Dukovany a dostala se tak na první místo tohoto žebříčku. Další novinkou bylo hodnocení pořadí ve vypouštění mutagenních látek, kde figurují opět kvůli formaldehydu Kronospan CR a Kronospan OSB,“ uvedl letošní novinky vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík.
Letos v létě byla v Kronospanu CR spuštěna nová filtrační technologie, napojená na sušárnu dřevních třísek. Zachycuje všechen prach, kterého donedávna sušárna vypouštěla každý den do ovzduší tunu. Odstraňuje také těkavé organické látky, které se při sušení dřeva uvolňují. Nejvíce formaldehydu se do ovzduší dostává provozem starších etážových lisů na dřevotřísku (Siempelkamp z roku 1980 a Dieffenbacher z roku 1987), které na novou filtrační technologii nelze napojit. „Prachu nám do oken padá opravdu méně. Zdá se mi, že zápachu neubylo, jen se změnil,“ říká paní Eva Vaňková. „Žiji s rodinou v Sokolovské ulici blízko Kronospanu. Jsou dny, kdy není možné otevřít okno,“ dodává. Důsledný monitoring škodlivin v Jihlavě požadovalo také ministerstvo životního prostředí. Pravidelný monitoring formaldehydu by měl Kronospan zahájit po kolaudaci nového filtračního zařízeni.
Úniky a přenosy škodlivých látek do IRZ za rok 2006 z Vysočiny ohlásilo 94 provozoven, což je o sedm více než za rok 2005. Naprosto dominantní látkou byl v tomto kraji amoniak ze zemědělských provozů (v 56 případech). Nejvíce látek bylo ohlašováno v emisích do ovzduší (čtrnáct) a v přenosech v odpadech (dvanáct).
Posouzení největších znečišťovatelů je velmi složitým procesem, při němž je nutné zohlednit řadu odborných aspektů, jejichž rozsah není možné jednoduše vylíčit v tiskové zprávě. Pro úplné pochopení posuzovaných kritérií proto doporučujeme navštívit internetovou stránku http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml, kde Arnika zveřejňuje celou analýzu IRZ včetně vysvětlení použitých postupů a kritérií pro výběr látek (6). Kraj Vysočina je pátým krajem, pro který Arnika zveřejnila krajský žebříček největších znečišťovatelů podle IRZ. Bude následovat Liberecký kraj.
Poznámky:
(1) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny celkem nedávno mezi prokazatelně karcinogenní látky pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí bytů, kam se uvolňuje například z nábytku. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887.
(2) Integrovaný registr znečišťování provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR. Lze ho nalézt na adrese http://www.irz.cz. Údaje do registru hlásí samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje pouze analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí.
(3) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na:
http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903.
(4) Perzistentní organické látky: Perzistentní organické látky jsou zřejmě vůbec nejtoxičtější sloučeniny jaké kdy člověk stvořil. Patří sem například dioxiny, DDT či polychlorované bifenyly (PCB). Již ve velmi malých dávkách působí poruchy hormonálního a imunitního systému a ohrožují reprodukční schopnosti živočichů, včetně člověka. V přírodě se rozkládají velmi pomalu a kumulují se v tělech živočichů. Díky své chemické stabilitě setrvávají dlouho v prostředí a "putují" proto i tisíce kilometrů od zdrojů svého původu. Nerozpouštějí se ve vodě, ale v tucích, na které se vážou - jsou bioakumulativní.
(5) Informace o mědi a jejích sloučeninách a jejich vlivu na životní prostředí najdete na: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1900414 Nezapomeň!
(6) Kritéria pro výběr látek a jejich výčet najdete v celostátním žebříčku na internetové adrese http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2049409.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
